Kdybysme měli tolik mouky, kolik nemáme másla,
napekli bysme celému světu buchet.
(české přísloví)

Poláčkův mlýn a pila

Poláčkův mlýn a pila
39
Šediviny
518 01
Rychnov nad Kněžnou
Šediviny
50° 18' 2.9'', 16° 17' 47.7''
Mlýniště bez mlýna
Starobylý mlýn pod zříceninou hrádku neznámého jména, býval též zván Hlucký, ačkoliv leží již na katastru Šedivin. Od pol. 19. stol. v majetku rodu Poláčků, 1913 ukončeno mletí a mlýnice zbořena, následně sloužil jen jako pila a šindelka. Pila zastavena 1948. Budovy vzala katastrofální přívalová povodeň v červenci 1998 a dnes je zde již jen hluboce vymleté koryto hustě zarostlé náletovými dřevinami.
V údolí, 1,5 km od centra Šedivin
Hlucký potok
volně přístupný

Obecná historie:

Tam, kde dříve stála „Poláčkova pila“ tak na protějším kopci, na ostrožně, nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka stál kdysi hrad HLUKY  /více : Dobřanský hrad / na ostrahu hranic  a  kladsko - bystřické stezky. Byl zmenšeninou hradu v Dobřanech.

   Dole, po proudu  Hluckého potoka, v r.1710 stála na tomto místě malá šindelka, kde byla výroba šindelů  a mlýn, který vlastnil Matěj Fišer,+1719, mlynář. Měl dceru Annu, oddanou za Jana Hrubého, mlynáře z Valu.. Mlýn byl o dvou složeních s pískovcovými kameny.

   Dalším vlastníkem byl Johann Remeš. Dne 15.6.1769 byl mlýn zničený povodní. Proto Johann Remeš vyměnil mlýn s Danielem Šmídem za statek čp. 47 na Šedivinách. Pak byli majiteli mlýna v Šedivinách č.39 : Jan Madr a jeho syn Antonín Madr. Tento rod Madrových žil dříve asi v Ohnišově čp.112 = mlýn Tölgových a Hartmanových.

  Přes potok, u Poláčkova mlýna byl v r.1875 vystavěný nový most. V červenci r. 1923 byla dostavěna nová silnice, která vedla Hluckým lesem až k Poláčkovu mlýnu.

   Asi od r.1871 vlastní mlýn a později, asi od roku 1913 pilu rod Poláčkových, protože si  František Poláček vzal za ženu dceru mlynáře Mádra! Josef Poláček přestavěl celý starý mlýn a postavil vedle mlýna nové stodoly i novou pilu. Byla zde dvě vodní kola. Jedno pro mlýn a druhé pro pilu.  Zde pracoval i Josef Bastl - známý sekerník. V původní chalupě – šindelce se vyráběl šindel na střechy. Ve mlýně se pekl i chleba a tkalcovalo se zde. J. Poláček také obchodoval se stavebním dřívím a řezivem. Pak zde žil Josef Poláček ml. a jeho žena Blažena, r. Šlitrová z Rovného. Od roku 1987 zde bydlel s Blaženou Poláčkovou *1911, manžel její dcery Blaženy, Josef Hartman,  ze mlýna v Ohnišově čp.112.

   Dne 23. 7. 1998 byla velká povodeň. V noci voda zničila dům čp. 39. Také sklad nářadí, přístřešek a garáže. Vše bylo nutné odstranit demolicí. Zůstala jen malá vodní elektrárna. Nyní stojí na místě stodoly, nad včelínem a elektrárnou novostavba malého domku.

(jšk podle Zdeny Hartmanové)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Teoreticky možná souvislost se skalním hrádkem neznámého jména (podle blízká obce dnes nazýván Hluky) na vrcholu kopce na protějším břehu Hluckého potoka.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

První zmínka v urbáři opočenského panství k r. 1710.

1728 Anna žena mlynáře Jana Hrubého a dcera zdejšího mlynáře Fišera v Dobrušce vyznala, že její otec (+ 1719) u sebe míval dvakrát ročně evangelického predikanta, který vysluhoval podobojí sousedům ze širokého okolí. Později ale vyznání odvolala.

15. června 1769 povodeň, voda tekla okny do světnice.

1770 Johann Remeš vyměnil s Danielem Šmídou za statek na Šedivinách čp. 47.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1851 se sem přiženil Poláček.

1913 zastaveno mletí, původní budova zbořena, nadále sloužil jako pila, šindelka a skladiště dřeva.

 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

 

S Anežkou a Janem Šlitrem žije v čp.20 jako podruh Josef Nentvich a jeho žena Marie Hartmanová,*1867 a jejich syn Josef Nentvich,*1904.

   Anežka Hartmanová- Šlitrová  sama platila své dceři Blaženě Šlitrové studia v Dobrušce a v Praze, kde studovala práva. Když náhle ve věku 44 let zemřela- na následky těžké práce, měla pro dceru i věno ve výši 45 000,- korun. Manžel Anežky - Jan Šlitr (  jeho rod pochází z Rovného čp.20 ) po onemocnění své ženy nechtěl, aby jeho dcera Blažena dál studovala, tak ji provdal za J.Poláčka ml.,i když měla vážnou známost s Josefem Štenclem z Hluků, který se později oženil s dcerou Františka Poláčka z Tisu (neteří J.Poláčka st.).  Josef Poláček II. a Blažena Poláčková, roz. Šlitrová vlastnili hospodu v Rovném

u Dobrého „PRÁZOVKU – Prázovu Boudu“, kterou J.Poláček ml. koupil na přání své ženy. Žili v Šedivinách č.39, vlastnili statek a obchod se dřívím.

   Josef Poláček mladší studoval v Opočně na zemědělské škole.(Zemědělskou školu založil v roce 1862 tehdejší ministr orby kníže Josef Colloredo Mannsfeld  jako : „ jednoroční školu rolnickou pro selské syny s vyučovacím jazykem českým“, což bylo v té době na našem území nevídanou novinkou. V roce 1899 se ke stávající zemědělské škole připojila opočenská Odborná hospodyňská škola pro dívky. Celá škola patří vůbec k nejstarším školám tohoto typu v Čechách. Učitelkou na Hospodyňské škole v Opočně  asi v r.1912 byla Antonie „Tonča“ Langrová.)

Když ukončil školu, tak měl vážnou známost s „Márinkou“. Ta však neměla žádný majetek a proto si musel na přání rodičů vzít dceru statkáře Jana Šlitra z Rovného č.p.20 – Blaženu Šlitrovou.  

(jšk podle Zdeny Hartmanové)

1930 Josef Poláček, pila

1948 pila zastavena.

Po roce 1948 byl Josef Poláček označen jako kulak a vězněn v Trutnově, Svatoňovicích, Hradci Králové  a Jáchymově.  Byl uvězněný s pozdějšími prezidenty: Václavem Havlem a Gustavem Husákem.

V seznamu“ kulaků“je uvedeno:

Šediviny, pod poř. č. 144, Poláček Josef ,Šediviny 39, ve vazbě. 19,61 ha,z toho 1,77 ha lesa .  Provozoval jako vedlejší činnost pilu, která velmi dobře prosperovala. Návrh: Provést úplnou likvidaci ve prospěch státu. Poláčka zaměstnat v zemědělstv i na statcích. Po své smrti byl rehabilitován.

/Viz kniha Horizonty nesvobody,str.:151 - 153/.     

X.// Dcera:Blažena Poláčková, manžel: Josef Hartm

23. 7. 1998 trosky pily odnesla přívalová povodeň.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Fišer
  • Remeš
  • Šmída
  • Mádr
  • Poláček

Historie mlýna také obsahuje:

1710 - 1719 Matěj Fišer

Johann Remeš 

1770 Daniel Šmída

Antonín Mádr

1851 Poláček. oženil se dcerou Antonína Mádra

Josef Poláček, obchodník s dřívím

1935 Josef Poláček ml.


Zobrazit více

Vypráví se zde historka o nejmladší dceři mlynáře Poláčka, které rodiče zakazovali chodit na zábavy a ona přesto, když už rodiče spali, utekla na zábavu v Nedvězím. Náhodou jí zahlédl podruh ze sousedství, když s lucernou podlézala mlýnské kolo, považoval ji za vodníka a všude vyprávěl, že v mlýně straší.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        roubená+zděná
        přízemní
        Typ rozlehlého selského stavení.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • šindelka
            1930 pouze pila
            • náhon
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisPůvodně zvlášť kolo pro mlýn a kolo pro pilu na společném náhonu.
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,176 m3/s, spád 5,1 m, výkon 8,28 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisPůvodně zvlášť kolo pro mlýn a kolo pro pilu na společném náhonu.
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,176 m3/s, spád 5,1 m, výkon 8,28 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJaromír Maisner
            NázevStaré mlýny v Orlických horách
            Rok vydání1962
            Místo vydání
            Další upřesněnís. 66 - 69
            Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJaromír Maisner
            NázevStaré mlýny v Orlických horách
            Rok vydání1962
            Místo vydání
            Další upřesněnís. 66 - 69
            Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Hejzlar
            NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku I.
            Rok vydání1962
            Místo vydání
            Další upřesněnís. 213 - 217
            Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 11

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            13.7.2016 09:47 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 12.3.2023 20:27