Historie
Obecná historie:
Po staletí stával u rybníka v těchto místech mlýn, známý jako Zikšův nebo horní, zmiňovaný již kolem roku 1570, v držení rodu Zikšů byl až do 18. století. Poté se zde postupně vystřídalo několik majitelů, až jej od Františka Skaly, posledního mlynáře, zakoupil roku 1857 soukeník Jan Brdlík st., který mlýn zbořil a vybudoval zde továrnu na sukna, dodávaná rakouské armádě. Pod následným vedením jeho syna Jana Brdlíka ml. a poté jeho vnuka Jaroslava byla továrna značně rozšířena. Okolo roku 1893 byly v továrně zřízeny vícepodnožkové mechanické stavy, na nichž se zhotovovalo módní vzorkové zboží, které firma exportovala nejčastěji do Vídně, Budapešti, na Balkán nebo do Petrohradu. Jaroslav Brdlík továrnu roku 1911 prodal nově ustanovené společnosti s ručením omezeným, jež se v roce 1920 transformovala na společnost akciovou. V pátek 26. srpna 1932 vypukl v západním tříposchoďovém traktu továrny požár, jemuž padly za oběť skladiště vlny, postříhárna, vzorkárna, sklad tkaniva na cívkách, hotové vzorky a zboží. Ve druhé polovině třicátých let se v továrně v důsledku hospodářské krize nepracovalo, stroje byly rozprodány a odvezeny, budovy opuštěny, pouze v malé části se vyrábělo pletené zboží se stroji poháněnými elektrickou silou. Roku 1967 přešel znárodněný areál pod n. p. Agrostroj, jehož závod byl vybudován v šedesátých letech východním směrem, dnes původní objekty textilky užívají různé firmy. U rybníka dříve stávaly rovněž flosy na praní bavlny a dvě barevny: Šajtrova (též uváděna jako Seifertova) a Eklova, obě byly zrušeny po zahájení tovární výroby po polovině 19. století. V místech, kde stála Šajtrova barevna, byl podle návrhu Antonína (1844–1914) a Bohumila (1878–1961) Hübschmannových z let 1914–1915 postaven dům Tomáše Novotného (Lázeňská čp. 340) ve stylu moderny, stavbu provedl místní architekt Ladislav Novotný.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Lukáš Zikš čili Zikmund
po jeho smrti vdova Dorota Zikšová
Zachariáš Jelínek
Jiřík Svoboda
1756 Šputa
František Skála
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1852 František Skala prodal mlýn v soukeníku Janovi Brdlíkovi, který zbořiv mlýn v místech těch postavil a zařídil továrnu na sukna dodávané rakouské armádě.
První světová válka (1914–1918)
1930 Jan Brdlík, továrna na sukna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Mlynář
- Zikmund
- Zikeš
- Jelínek
- Šput
- Skala
- Zikš
- Svoboda
- Šputa
- Skála
- Brdlík
Historie mlýna také obsahuje:
Lukáš Zikš čili Zikmund
Dorota Zikšová
Zachariáš Jelínek
Jiřík Svoboda
1756 Šputa
František Skála
Jan Brdlík starší
1930 Jan Brdlík
Zobrazit více
Sborník starožitného města Počátek, sv.I
4) Pod srázným vrchem na východ od velkého náměstí rozkládá se skupina malých, přízemních domů, která k ohradě města tak zvanou "fortnou" nyní brankou označenou, přiléhá. Tato skupina domů podél rybníka továrně náležejícího avšak elektrárenského zvaného nazýval se již za starodávna jak již Tomáš Pešina z Čechorodu roku 1663 píše"Morava" Pešina ve svém spise Prodromus Moravoyraphiaea 3 řádek 3 píše: "Já tehdy maje časem chvíli a uprázdnění od povinností mých duchovních, maje takév historiích svou obzvláštní rozkoš vzal jsme před sebe tu práci (abych starožitnosti vlasti vaší, jako i věci jiné paměti hodné, jichžto by mi se doptati bylo lze, vypsal) a co po různu jest u historikův jiných, to spolu v obzvláštní jeden spis, pod titulem Moravopis, uvedl. A to tím ochotněji a mileji (čím poznávám) že od vlasti vaší zrozen jsem blížeji. tak zajisté vlast má Počátky (město jest v království českém v kraji Bechynským, na panství Jindřichohradeckým) Moravy se tejká, že i jednoho předměstí díl, Morava za díl svůj jmenuje a nazývá. Přistupuje k tomu (že jakož jsem zrozen blízko Moravy) tak i posavad zůstávám v povinnosti duchovní nedaleko ji. "Nad Moravou ku straně severní rozkládá se rybník v značnější rozloze pod jehož hrází mlýn stával. Rybník ten podle jména majitele mlýna, mlynáře Zikeše i v knihách vůbec Zikeš jmenován. Městský tajemník Jan Tuma jmenoval rybník ten nesprávně Žižka. Nebyl však Zikeš prvním známým v knihách městských zapsaných majitelem mlýna, neboť pokud bylo lze, v zápisech se dopátrati, uvádí se již v letech 1570 v těch místech mlýn Koželuhovský a majitelem jeho Jiří Mlynář. Teprve od roku 1622 a ještě roku 1651 uvádí se Zikmund Mlynář, od kterého jména Zikmund v Zikeš přeměněné jak rybník tak i mlynář Zikeš jménovány byly. Po Zikmundovi uveden r. 1680 Lukáš Zikeš. Od té doby , když se v století osmnáctém více majitelů mlýna vystřídalo, tak mezi jiným Zachariáš Jelínek, nákladnící, mlynář Šput, byl posledním mlynářem na mlýně tom František Skala. František Skala prodal mlýn v polovici století devatenáctého a sice r. 1852 soukeníku Janovi Brdlíkovi, který zbořiv mlýn v místech těch postavil a zařídil továrnu na sukna dodávané rakouské armádě. Syn jeho Jan i vnuk jeho Jaroslav značně továrnu rozšířili, na čež pak roku1920 společnost zřízena pod firmou Jan Brdlík a syn převzala továrnu tuto. Toho času mimo továrna o.....
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
