Uživatel

Hledat

Mlynářovo kuře, řezníkova kočka, hospodský chlapec,
zahradník u mnichů a správce v klášteře jeptišek.
(toskánské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Horní, Vejclův mlýn, mlýn pod kostelíkem, mlýn Kohoutových

Horní, Vejclův mlýn, mlýn pod kostelíkem, mlýn Kohoutových

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

427

Bývalé čp.

Ulice

Doly

Lokalita (vesnice, město)

Dobruška

PSČ

518 01

Okres

Rychnov nad Kněžnou

Katastrální území

Dobruška

GPS

50° 18' 0.3'', 16° 10' 45.2''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Malebný mlýn ve Valském údolí, založený městem Dobruškou roku 1580. Pro nestálost vody potoka Brtvy roku 1869 zřízen nad mlýnem rybník, který se stal předmětem četných sporů mezi městem Dobruškou a obcí Provoz (nakonec rozhodnuto ve prospěch Provozi) a prý se v něm utopilo 8 lidí. Dnes mlýn slouží rekreaci.

Poloha vůči obci

2 km od náměstí v Dobrušce

Vodní tok

Brtevský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1580 vystavěn nákladem města Dobrušky, prvním mlynářem Václav Studnický.

1599 po smrti Václava Studnického ošacován na 45 kop a přidělen ke špitálu dobrušskému.

druhým mlynářem Jiří Sklenář

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

22. dubna 1652 od otce koupil Matěj Sklenář za 20 kop

29. července 1689 ujal se mlýna za 50 kop míš. Michal Sklenář

19. ledna 1708 ujal se mlýna syn Jiří za 250 kop míš.

1725 zemřel Jiří Sklenář, mlýn vede vdova Veruna, která se později podruhé provdala za Jiřího Buriana

12. září 1756 mlýn přebírá za 350 kop syn Václav Burian

mlýn přebírá nejmladší Václavův syn Balcar Burian za 690 kop

1793 přejímá Balcarův syn Václav Burian za 750 zlatých

1828 přebírá syn Jan, zřízena hospoda

1840 Jan Burian

po něm přicházejí Vejclové, po nichž mlýn i rybník nadále zvány

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1869 pro nestálost vody zřízena za 1201 zl. 47 kr. nádrž "Vejclovský rybník" v místech někdejšího brodu, o níž vedly četné spory město Dobruška a obec Provoz, nakonec definitivně rozhodnuto ve prospěch Provozi

po Vejclech přicházejí Štěpánové

První republika (1919–1938)

1930 Josef Štěpán

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1987-1991 Marek z Nachoda

Vývoj po roce 1989

1991 ruinu mlýna zakoupili Kohoutovi, od té doby je postupně opravován a rekonstruován

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Studnický
Sklenář
Burian
Vejcl
Štěpán

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1580 - 1599 Václav Studnický

1599 - 1652 Jiří Sklenář

1652 - 1689 Matěj Sklenář

1689 - 1708 Michal Sklenář

1798 - 1725 JIří Sklenář

1725 - 1756 vdova Veruna, 2. manžel Jiří Burian

1756 - Václav Burian

- 1793 Balcar Burian

1793 - 1828 Václav Burian

1828 - 1840 Jan Burian

Vejclové

1930 Josef Štěpán

1987-1991 Marek

1991- Kohoutovi

Pověst

V nádrži nad mlýnem se údajně utopilo 8 lidí (4 sebevraždy, 4 nešťastné náhody).

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

podle záznamu: špicovník, kámen pískovec, krupník

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

krupník
hostinský provoz

Doplňkové a další provozy – popis

Při mlýně bývala hospoda.

Cesta vody ke mlýnu

náhon
rybník
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Pro nestálost vody zbudována 1869 na mlýnem nádrž zvaná Vejclovský rybník, o níže se pak vedly spory mezi městem Dobruškou a obcí Provoz, nakonec rozhodnuté ve prospěch Provozi.