Beduínský kněz, rybářova kočka, mlynářovo kuře:
když ty tři zahynou, potom zanikne svět.
(holandské přísloví)

mlýn na Brodku pod Janovem, Langrův, Tylkův, Hartmanův mlýn

mlýn na Brodku pod Janovem, Langrův, Tylkův, Hartmanův mlýn
112
Ohnišov
517 84
Rychnov nad Kněžnou
Ohnišov
50° 19' 36.2'', 16° 14' 27.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Čtvrtý ohnišovský mlýn, ležící nad obcí. Podle nápisu na lomeničním prkně postaven v roce 1730, o sto let později jej zakoupil mlynář z hradského mlýna v Dobřanech Karel Langr pro syna Antonína, od něho pak Antonín Tölg (Tylk), původem z Pruska a 1924 Josef Hartman, který byl vyučený pekař a v mlýně provozoval pekárnu, proslulou v širokém okolí.
2,5 km od centra obce
Janovský potok
nepřístupný

Obecná historie:

„Léta páně 1713, dne 20. března vystavuje sobě Melichar Mádr mlýnek na sídle nyní Ondřeje Linharta, kterýžto jej koštuje sumy 30 kop grošů, tímto zápisem se jemu, manželce a dítkám k dědičnému užívání potvrzuje. Paměť se tuto činí, an byl budoucně takový mlýnek prodati chtěl, vždy u držitele sídla zdali jej koupiti chce ohlásiti  povinen bude, kterémužto držiteli sídla kontribuce každé sbírky 4 groše úroku přidávati se zavazuje.

Actum na kanceláři opočenské ut supra.“

Tento mlýn byl postaven asi v roce 1713 Melicharem Mádrem. (Na prkně lomenice byl prý letopočet 1730.) Asi jeho potomci - Jan Mádr, žili v Šedivinách  čp.39 -viz „Hlucký mlýn „a rod Poláčkových. V roce 1775 koupil usedlost v Kounově (č. 24,mlýn = ?) Karel Mádr.

  Roku 1718 prodal Melchar Mádr chalupu Jiříku Mádrovi, svému synovi, za 85 kop grošů, na kterouž to sumu napsal půjčku. V roce 1719 Jiřík složil na pohřeb svému otci 28 kop grošů, stejně jako to předtím učinil Melchar Mádr Adamovi Hradeckému. Po smrti J. Mádra převzal roku 1745 chalupu a mlýn Jakub Mádr od pozůstalé Anny, a to za 130 grošů míšenských a to i s příslušenstvím.

  Roku 1769 převzal chalupu a mlýn Jakuba Mádra jeho zeť Antonín Mizera. Ten za tři roky postoupil „pozůstalou chalupu s mlejnem na obci stojící se vším právem a spravedlností“ Jiřímu Moravcovi  a „potomkům jeho k dědičnému vládnutí a užívání“.

  Dne 14. 3. 1790 se stal majitelem mlýna v Ohnišově František Moravec z Pasek. Vdovu Mádrovou vzal J. Moravec s sebou do Pasek a tam jí i nadále byl povinen poskytnou výminek, tedy každoročně až do její smrti 4 strychy žita a 4 strychy jaři.

  Dne 23.3.1792  F. Moravec, dědičný držitel chalupy a mlýna č.71 přikoupil od statku Václava Ježkovského č.64 „ luční případnost“.Ten prodal chalupu a mlýn se všemi „právními spravedlnostmi a pohodnostmi, též s královskou kontribucí a s ekvivalentem za robotu“ Kajetánu Macháňovi z Ostrova za 620 zlatých.

  Nádržce, která byla u mlýna a poháněla vodou i turbínu, se říkalo Kajetánův rybník. Snad také proto, že se tu prý utopil Kajetán Macháň.

Dne 1.5.1808 zde žil Kristián Macháň – mlynář,(kmotr dětí Hartmanových z Janova 22, Kajetán Macháň, žil ve Sněžném 2.8.1821).

Uvedeno:3)  Marie (28) - * 1.března 1819, Janov 24, otec: Jozef Dyntar podruh, matka stejně jako výše, kmotrové: Anna Macháňová, manž. Kajetána Machaň mlynáře z Vohnišova, Jan Přibyla z Hrádku šenkýř, Jozef Heyzral z Hrádku řezník, matrika 14-2/163.

  15.10.1830 prodal Jan, syn K. Machně, chalupu s mlýnem v Ohnišově čp. 71 / 112 Janu Lukšovi a jeho ženě Dorotě za 1 000 zlatých konvenční mince.

  3.3.1831 prodali Lukšovi mlýn a chalupu Johannu Karlu Langerovi,*4.3.1765,+19.5.1838, mlynáři z Dobřan čp.8,  který jej koupil pro svého syna Antonína Langra,* 30.10.1803, + 15.5.1895 za 1 000 zlatých k. m.

J. Karel Langer postupně koupil mlýny všem svým pěti synům. Antonín Langr měl za ženu Marii Martínkovou, dceru Josefa Martínka a Anny Hartmanové z Bystrého.

/ Později je potomek ze stejného rodu Hartmanových vlastníkem mlýna./

A. Langr a jeho žena založili Ohnišovskou větev rodu Langrových a měli 11 dětí...


Antonín Langr prodal 3.2.1877 mlýn čp.112 v Ohnišově a nově postavenou „výměnářkou“ chalupu č.145. Augustínu a Terezii Tölgovým /Tylkovým/  za 3 050 zlatých. Byla to cena trhová a zaplacená před podpisem smlouvy. Antonín Langr měl smlouvou zaručen doživotní výměnek v novém domku č.145. „Vlastnictví a užitky usedlosti ukoupené přechází dnešním dnem na kupující  manželé, vlastně se tito již v užívání vynacházejí… Vlastnické právo ze dne 3.2.1877…“Sepsáno v Novém Městě nad Metují dne 30.8.1878. Stvrzeno 19. 9. 1878.

   V té době to byl mlýn o jednom složení s pozemky o rozloze 1 jitro 1 543 rolí, 986 rolí luk, 70 lesní půdy a s právem příslušenství v ceně 3 050 zlatých rakouské měny. Ve smlouvě si A. Langr vymiňoval doživotní výměnek, tedy užívání nově postavené chalupy čp. 145 pod mlýnem a pozemku  u ní …

 Dalším mlynářem v Ohnišově od r. 1890  byl Antonín Tölg  a tak se tu po něm začalo říkat „U Týlků“.

Ve mlýně měl dva mechanické tkalcovské stavy na vodní pohon. Byla zde i jedna stolice válců, turbína o výkonu 5 koňských sil. Dříve vodní kolo, které mělo 5 m v průměru a byl zde spád 6, 5 m.

 Po jeho smrti zde mlynařil František Tölg – jeho syn. V Ohnišově byly původně dva mlýny, které vlastnil rod Tölgových. Jeden mlýn má čp. 112 a druhý mlýn s čp. 80 je dnes již zbořený. V něm nějaký čas žil František Tölg,*1892., který se později i rodinou odstěhoval do Unhoště.

   V r. 1924 -5 převzal mlýn Josef Hartman s ženou Anežkou, rozenou Töglovou. Hartmanovi provedli přestavbu  budovy mlýna v r. 1931 a 1945. Ve mlýně se mlelo až do r. 1950.

1966 Hartmanovi prodali mlýn Zdeňku a Emílii Činovcovým z Luštěnic u Mladé Boleslavi a rodině pana Františka Černého z Hradce Králové.

(jšk podle Zdeny Hartmanové)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1730 dle nápisu na lomeničním prkně mlýn založen

1830 zakoupil mlynář z Hradského mlýna v Dobřanech Karel Langr pro svého syna Antonína

k mlýnu patřily pozemky o výměře 2 ha 8 a 

 (Od Evy 48)

"Léta páně 1713 dne 20. března vystavuje sobě Melchar Madr mlýnek na sídle nyní Ondřeje Linharta, kterýžto jej koštuje sumy 30 kop grošů, a tímto zápisem se jemu, manželce a dítkám k dědičnému užívání potvrzuje. Paměť se tuto činí, an byl budoucně takový mlýnek prodati chtěl, vždy u držitele sídla zdali jej koupiti chce ohlásiti povinen bude, kterémužto držiteli sídla kontribuce každé sbírky 4 groše úroku přidávati se zavazuje.

Actum na kanceláři opočenské ut supra."

Roku 1718 prodal Melchar Madr chalupu Jiříku Madrovi, svému synovi, za 85 kop grošů, na kteroužto sumu napsal půjčku.

Po smrti Jiříka Madra převzal roku 1745 chalupu a mlýn s příslušenstvím Jakub Madr od pozůstalé Anny, a to za 130 grošů míšeňských.

Roku 1769 převzal chalupu a mlýn Jakuba Madra jeho zeť Antonín Mizera. Tři roky nato Mizera postoupil "pozůstalou chalupu s mlejnem na obci stojící se vším právem a spravedlností" Jiřímu Moravcovi a "potomkům jeho k dědičnému vládnutí a užívání".

Dne 14. března roku 1790 se stal majitelem mlýna v Ohnišově František Moravec z Pasek. Dne 23. března 1792 František Moravec, dědičný majitel chalupy a mlýna č. 71 přikoupil od statku Václava Ježkovského č. 64 "luční případnost". Též prodal chalupu a mlýn se všemi "právními spravedlnostmi a pohodnostmi, též s královskou kontribucí a s ekvivalentem za robotu" Kajetánu Macháňovi z Ostrova za 620 zlatých. Nádržce, která byla u mlýna a poháněla později vodou i turbínu, se říkalo Kajetánův rybník. Snad také proto, že se tu prý utopil Kajetán Macháň.

Každopádně je jisté, že 15. října roku 1830 prodal Jan, syn kajetána Macháně, chalupu s mlýnem v Ohnišově čp. 71 Janu Lukšovi a jeho manželce Dorotě za 1000 zlatých konvenční mince.

Dne 3. března 1831 prodali Lukšovi mlýn i chalupu Antonínu Langrovi ze známého mlynářského rodu Langrů, za 1000 zlatých konvenční mince. (EN)

1840 Antonín Langer

1878 Antonín Langr mlýn prodal Antonínu a Terezii  Tölgovým (Tylkovým), původem z Pruska za 3.500 (nebo 3.050) zl. 

1890 převzal syn Antonín s manželkou Františkou

(jejich syn František mlel na Markově mlýně v Bysterských dolech, věnoval se pak opravám a modernizacím mlýnů, opravil 7 mlýnů, zemřel v Unhošti u Prahy) 

 

Podle trhové smlouvy ze dne 30. srpna roku 1878 prodal Antonín Langr mlýn v Ohnišově manželům Augustinu a Terezii Tölgovým. Byl to tehdy mlýn o jednom složení s pozemky o rozloze 1 jitro 1 543 rolí, 986 rolí luk, 70 lesní půdy a s právem a příslušenstvím v ceně 3 050 zlatých rakouské měny. Ve smlouvě si Antonín Langr vymiňoval doživotní výměnek: užívání nově postavené chalupy pod mlýnem a pozemku u ní, dále: " každoročně 3 a 1/4 korce neb 3 hektolitry vejmělného obilí, které hospodář výměníku zdarma semlíti je vázán, osm korců neb 7 hektolitrů, třicetosm litru zdravých zemčat, k svátkům vánočním, velikonočním a svatodušním, k pouti a posvícení vždy po dvou mírkách neb třech litrech bílé pšeničné mouky, jeden cent režné slámy".

Dalším mlynářem v Ohnišově byl Antonín Tölg, po němž se tu začalo říkat U Tylků. Ve mlýně měl mimo jiné dva mechanické tkalcovské stavy na vodní pohon. (EN)

 

 

1924 převzal zeť  Josef Hartman ze Slavoňova, vyučený mlynář, manžel Tylkovy dcery Anežky

 Pekař ze Slavoňova převzal 17.9.1925 mlýn v Ohnišově č.112 společně s rybníkem a výměneční chalupou. Dále pak role v Bystrém, louky a les. Smlouva postupní ze dne 19. 9.1917. Odevzdací listina je ze dne 1. 12.1926.

1931 mlýn přestavěn a modernizován

instalovány 2 mechanické stavy

v mlýně provozována pekárna s vlastním rozvozem pečiva  

Když Antonín Tölg roku 1925 zemřel, mlynařil tu jeho syn František. Opravil celkem sedm mlýnů; zemřel v Unhošti u Prahy.

V roce 1925 mlýn převzal Josef Hartman s manželkou Anežkou, rozenou Tölgovou. (EN)

   V r.1928 dostal výměr, ve kterém mu bylo: “ uděleno oprávnění ku provozování pecnářství jako živnost vedlejší při mlynářství provozovaná svými lidmi domácími nebo vlastními pomocníky mlynářskými.“

1930 J. Hartman, mlýn

Ve mlýně pekl chleba a v r.1938, před Vánocemi upekl vánočky z 220 kg mouky a všechny se prodaly.

Uvedeno 15. 4.1941: “Živnostenskou provozovnou bylo mlynářství, později rozšířeného o pecnařství v Ohnišově č. 112., přičemž pekárnu nemáte povolenou.“

15.4.1941: “Živnostenskou provozovnou bylo mlynářství, později rozšířeného o pecnařství v Ohnišově č. 112., přičemž pekárnu nemáte povolenou.“

1942 zastaveno mletí

1945 nová přestavba budovy

Společenstvo mlynářů v N. Městě n. M. mu vydalo 6. 7.1945 potvrzení o živnostenském listu na mlynářství a pecnařství. Ve mlýně se mlelo do roku 1950. Později byl mlýn prodán k rekreaci - asi po r.1960.

Děti AnežkyTölgové  a Josefa Hartmana II. :  2.) Vlastimil Hartman, 3.)Věra Hartmanová, 4.)Jiří Hartman,                                       

1.)Josef Hartman III., mlynář. Byl ve mlýně v Ohnišově, Opočně a u Holzbechrů v Náchodě.

             Žena:Blažena Poláčková, která se narodila ve  mlýnu zvaný „Hlucký“, nad Kounovem.

Mlelo se tu do roku 1950. 

1966 Hartmanovi prodali mlýn Zdeňku a Emílii Činovcovým z Luštěnic u Mladé Boleslavi a rodině pana Františka Černého z Hradce Králové.

 

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Langr
  • Hartman
  • Tylk
  • Tölg
  • Langer

Historie mlýna také obsahuje:

1830 - 1878 Antonín Langr (Langer)

1878 - 1924 Antonín Tölg (Tylk)

1924-1939 - Josef Hartman (RR)

1966- 1966 Zdeněk a Emílie Činovcovi  a František Černý


Zobrazit více

V rybníku nad mlýnem prý žil hastrman.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • klasicismus do roku 1850
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      přízemní
      Typ středně velké chalupy, přestavěn 1931 a 1945.
      • skládaný bedněný štít
      • trámový strop
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • schodiště
      • existující torzo uměleckého složení
      Žádná položka není vyplněna
      1 válcová stolice
      Mlýn původně roztáčelo vodní kolo „na svrchní vodu“, poháněné vodou z Janovského potoka o průměru 6 m. To bylo nahrazeno turbínou, když 24. 2.1936 proběhlo komisní řízení a 28.3.1936 ve vodoprávním řízení o výměně vodního kola za novou turbínu bylo ukončeno. Dle protokolu ze 14. 10.1937 uvedeno pro poháněcí zařízení mlýna a pečení chleba: 1 turbína Elektra Bánki= výkon 4,96 koňských sil pro pohon 1 válcové stolice/40 cm,žitná/,1 šrotovníku/kámen/, 1 loupačky, 1 míchačky na těsto a 1 dynamo pro vlastní osvětlení. Dříve vodní kolo a později turbínu napájel rybník zvaný „panský nebo Kajetánův. Ve mlýně byl i naftový motor o výkonu 8 k.s., který vyráběl el. proud pro osvětlení mlýna a domu..
      Dochovaný
      • pekárna
      Zaniklý
      • výroba elektrické energie
      O pekárnu se pokoušel již Antonín Tölg, jeho chléb však prý byl nechutný, úspěch měl až Josef Hartmann, jehož chléb byl v širokém okolí oblíben.
      • stavidlo
      • náhon
      • rybník
      Nad mlýnem jako rezerva Panský neboli Kajetánův rybník, využíván též k chovu ryb. Jednou se údajně protrhla hráz a lidé sbírali ryby po louce.
      Typturbína Francisova
      StavNezjištěn
      Popis1931: turbína 5 HP
      Typturbína Francisova
      StavNezjištěn
      Popis1931: turbína 5 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisPůvodně vodní kolo na svrchní vodu o průměru 5 m, spád 6,5 m.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, průměr 6 m, hltnost 0,39 m3/s, spád 5,15 m, výkon 2,01 HP
      Typturbína Bánki
      StavNezjištěn
      Výrobce
      Popisinstalována 1936, výkon 4,96 HP
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popisvýpomocný naftový motor nejprve 4 HP, pak 10 HP
      vyráběl elektřinu pro osvětlení mlýna a domu
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popisvýpomocný naftový motor nejprve 4 HP, pak 10 HP
      vyráběl elektřinu pro osvětlení mlýna a domu
      Historické technologické prvky
      • francouzský kámen | Počet:
      • AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.
        Rok vydání1961
        Místo vydáníKounov
        Další upřesněnís. 2 - 4
        Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.
        Rok vydání1961
        Místo vydáníKounov
        Další upřesněnís. 2 - 4
        Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
        Datum citace internetového zdroje
        AutorKlempera Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách VI
        Rok vydání2003
        Místo vydáníNakladatelství Libri Praha
        Další upřesnění170-171
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
        NázevMetuje známá i neznámá
        Rok vydání2020
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnís. 238
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 12

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        19.9.2016 17:27 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 20.9.2016 22:18
        Radomír Roup (Radomír Roup) 15.6.2018 19:25
        eva48 (Eva Nesnídalová) 20.9.2016 22:18