Těžká shoda s ohněm voda.
(polské přísloví)

Dolní mlýn

Dolní mlýn
19
Ke Mlýnu
Chotouchov
281 44
Kolín
Kořenice
49° 57' 47.0'', 15° 8' 2.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dolní mlýn stáří 500 let.
Polepka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Ve farní knize obce Solopisky je v roce 1689 uváděn poddanský mlýn v Chotouchově, mlynář František Král. (MH)

Mlynářství rod Králových vlastnil mlýn po celou dobu jeho existence. Patřil k nejstarším mlynářským rodům v kraji, provozoval zde mlynářskou živnost po dobu téměř 400 roků. Rod byl velmi rozvětvený a hospodařil na více mlýnech v kraji. (MH)

Ve stabilním katastru je v roce 1838 uváděn Josef Král. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1848 přišel na mlýn František Král, a to ze mlýna Turkovec. Došlo tehdy ke vzájemné výměně mlýnů mezi bratry Janem a Františkem Královými. František Král byl 4x ženat a měl mnoho dětí. Většina z nich si zakoupila nebo pronajala mlýny v okolí nebo se na mlýn provdala. František Král zde hospodařil do roku 1872, kdy mlýn předal svému synovi Josefu Královi, narozenému v roce 1851. (MH)

Josef Král držel mlýn od roku 1872 do roku 1913. V roce 1881 vyměnil s baronem Vraždou jeho louku nad mlýnem za svoje pole a na místě louky zřídil rybník, který existuje do dnešní doby. Původně byla nad mlýnem pouze malá nádržka s přítokem vody z potoka. V roce 1903 pořídil k původnímu vybavení mlýna (2 kameny, jahelka a špičák) novou válcovou stolici. V roce 1913 předal mlýn svému synovi Františkovi. (MH)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

František Král nastoupil na začátku 1. světové války na vojnu, dostal se do ruského zajetí a vrátil se až při výměně zajatců v létě 1918 s podlomeným zdravím. Jeho manželka Alžběta chtěla během války provozovat živnost sama, nerozuměla však tomu a nechtěla mlýn nikomu pronajmout. Proto v průběhu války stál. (MH)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

František Král po návratu z války zemřel již v dubnu 1919 na tuberkulózu a mlýn převzal jeho syn Rudolf. V soupise obyvatel obce podle čísel popisných z roku 1929 je ve mlýně čp. 19 uváděn Rudolf Král s manželkou Emilií a dětmi Marií, Rudolfem a Josefem. Začátkem 30. let rozšířil Rudolf Král vybavení mlýna o šrotovník, loupačku a mačkadlo na oves. (MH)

1930 Rudolf Král

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1945 převzal mlynářskou živnost syn Rudolfa Krále, rovněž Rudolf. (MH)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Rudolf Král ml. provozoval mlýn až do roku 1950, kdy jeho chod dobrovolně ukončil. (MH)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Nemovitost je využívána k bydlení. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Král

Historie mlýna také obsahuje:

1689 František Král

1838-1848 Josef Král

1848-1872 František Král

1872-1913 Josef Král

1913-1919 František Král

1919-1945 Rudolf Král st.

1945 - Rudolf Král ml. (syn)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
          • topeniště, kamna, pec
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • jahelka
            • náhon
            • rybník
            • odtokový kanál
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,072 m3/s, spád 5 m, výkon 3 HP. (MH)
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,072 m3/s, spád 5 m, výkon 3 HP. (MH)
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníČáslav, str. 28
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníČáslav, str. 28
            AutorKarel Silvar
            NázevPamětní kniha obce Chotouchov
            Rok vydání1950
            Místo vydáníChotouchov
            Další upřesněníručně psaná kronika obce
            Odkazhttp://www.korenice.cz/kronika-obce-chotouchov/
            Datum citace internetového zdroje25.7.2017

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            1.10.2016 14:47 uživatelem JURGEN

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 25.10.2016 19:49
            doxa (Jan Škoda) 3.2.2024 16:27
            cestovatelka 25.7.2017 14:26