Uživatel

Hledat

Kdyby pytle měly ústa, nebylo by jim dovoleno mluvit,
protože by jim je mlynář zacpal moukou,
aby nemohly vyzradit tajemství mlýna.
(ruské přísloví)

mlýn na Rovni

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn na Rovni

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Roveň

PSČ

506 01

Okres

Jičín

Katastrální území

Roveň u Sobotky

GPS

50° 29' 42.1'', 15° 11' 48.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Na hrázi rybníka stojí bývalý mlýn a vedle něho dům mlynáře s obchodem. Obě budovy jsou přestavěny a slouží k rekreaci

Poloha vůči obci

Na okraji obce

Vodní tok

Roveňský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn existoval před r. 1790 jako mlýn dědičný. Mlýn byl malý a málo výkonný.

1811 - první známý majitel Jan Žemlička

1813 - mlýn prodán v dražbě

1813 - Václav a Anna Karáskovi

1814 - mlýn koupil Jan Dlouhý

1816 - majitel Josef škopán

1837 - majitel Jan Náhlovský

Dále mlynáři Preisler, Brož, Šmíd, Sobota, Nosek

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1851 - majitelka Marie Kafková

Dále mlynář Baroch, odkoupil i přilehlý rybník

1869 - majitelé František a Anna Vágnerovi

1900 - kromě mletí Vágnerovi provozovali broušení kamenů

1907 - August Vágner prodal mlýn Karlu Hejlovi

1908 - starý, zchátralý mlýn byl zbořen a na jeho místě postaven nový, zděný válcový mlýn

První světová válka (1914–1918)

1918 - mlýn koupil Václav Janda

První republika (1919–1938)

1920 - budova vedle mlýna přestavěna, sloužila jako obytná budova a obchod

- modernizace mlýna -kromě vodního kola i nový parní stroj, nové stroje na čištění a zpracování obilí

1924 - provozována živnost pecnářství ve vedlejším domě

1926 - velká voda zničila kolo, které už nebylo obnoveno

Po dokončení elektrifikace obce pracoval mlýn na elektrický pohon.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1943 - mlýn uzavřen

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Žemlička
Karásek
Dlouhý
Škopán
Náhlovský
Preisler
Brož
Šmíd
Sobota
Nosek
Baroch
Vágner
Hejl
Janda

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1811 - Jan Žemlička

1813 - Václav a Anna Karáskovi

1814 - Jan Dlouhý

1816 - Josef škopán

1837 - Jan Náhlovský

Dále mlynáři Preisler, Brož, Šmíd, Sobota, Nosek

1851 - Marie Kafková

Dále mlynář Baroch

1869 - František a Anna Vágnerovi

1907 - Karel Hejl

1918 - Václav Janda

1939 - Václav Janda (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

07 2014

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýn a sousední dům jsou přebudovány na obytný dům, poslední adaptace ukončena v roce 2011. Od hráze rybníka je mlýn přízemní s jednopatrovou částí budovy, ze spodu hráze je o jedno patro vyšší.

\n

1908 - starý, zchátralý mlýn byl zbořen a na jeho místě postaven nový, zděný válcový mlýn

1920 - modernizace mlýna -kromě vodního kola i nový parní stroj, nové stroje na čištění a zpracování obilí

Po dokončení elektrifikace obce pracoval mlýn na elektrický pohon.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

1908: postaven nový válcový mlýn se 4 podlahami podle projektu J. Hübnera a K. Opitze z Pardubic. Provoz 3 válcovacích stolic a 1 šrotovací stolice. Možnost uskadnění 350q obilí.
1920: nové stroje na čištění a zpracování obilí