Panský mlýn

1654 Matěj Ptáček

-1780 hrabě Adam z Vrtby

1780-1782 Martin Pumr

1798 Barbora Fifková

-1840 František Richter

1840- Jan Richter

Richtr

Kabíček

Čeněk Dráb

1925-1930 Marie Drábová

Čeněk Habart: SEDLČANSKO, SEDLECKO A VOTICKO, díl I, 1925, Nákladem radnic v Sedlčanech, Sedlci-Prčici a Voticích vydala Pražská edice v roce 1998

Mlýny a pily na Mastníku

III. Na středním toku Mastníku

(Výpis)

„...Mlýn v Křenovicích, lidově zvaný „Křenovský“, je zařízen na svrchní vodu; má 2 stolice válců, složení francouzské a loupačku. Při mlýně je hospodářství se 42 měrami pozemků. Patřil až do roku 1780 hraběti Adamovi z Vrtby. Toho roku koupil jej Martim Pumr, mlynář „Na Valše“ ve Voticích, ale již za 2 léta vrátil se opět do Votic. Křenovickému mlýnu říkalo se „Panský“, kterýžto název se udržel až na naše časy. Vystavěn byl asi v 16. stol. pro potřebu tvrze, kterou tu založil vladyka Křenovec.

V 19. stol. koupila mlýn rodina Richtrova ze Sedlce. Nyní patří Marii Drábové, vdově po Čeňku Drábovi, který mlýn koupil od mlynáře Kabíčka za 29.000 K.

Jak špatná bývala bezpečnost na našich vsích a samotách, nasvědčuje tato skutečná událost: Kdysi v noci přišlo na mlynáře Richtra 12 zlodějů. Mlynář utekl do vsi pro sousedy. Stříleli na zloděje, ti jim střelbou odpovídali. Byla to tehdy v Křenovicích malá bitva! Když posléze celá vesnice přišla na pomoc, zloději uprchli. Mlynářova rodina dlouho se bála nového přepadení a po mnoho nocí bděla.

100. NA VOTICKU

Jméno mlýna: „Panský“, „Křenovský“ (Křenovický)

Jméno majitele: Marie Drábová

Ke které osadě patří: Křenovice

Jméno toku: Mastník

Počet kol: 1

Vodní síla v HP: 4,13

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932

Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Votice

Název toku: Mastník přítok

Obec, čp. : Křenovice 10

Podnikatel: M. Drábová

Druh živnosti: mlýn

Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na svrchní vodu

Normální výkon v ks: 4,15

Částečný výpisy z matrik far Kosova Hora a Vojkov

http://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchPage?1

13.2.1662 při křtu jako kmotr Matěj Mlynář z Panskýho mlýna z Křenovic

Jan Kříž mlynář

*?? Anna oo19.7.1791 Václav Mrázek mlynář z Ješetic čp.1

Vojtěch Růžička mlynář a Anna, svobodní

*8.1.1774 Anna

*1.5.1776 Zikmund

František Petras mlynář a Barbora roz. Jirásková, poddaní panství Kosova Hora

*28.1.1784 František

*27.4.1786 Václav (kmotra Anna Horáčková mlynářka z Mastníku) +8.5.1786

*15.9.1787 Václav

Jan Brannich mlynář a Kateřina roz. Fleischmanová

*11.3.1789 Jiří

Antonín Mifka mlynář a Barbora roz. Klímová, poddaní votický

*23.9.1796 Jan

*20.9.1798 Josef

*21.10.1800 Marie

*10.6.1802 Marie

*1.4.1803 Marie

František Procházka mlynář a Marie, poddaní votický

*14.5.1804 Václav

Antonín Kadlec mlynář a Anna roz. Kubšová

*6.9.1808 Marie

*25.4.1811 Jan

*5.11.1814 František

*21.4.1816 Antonín

*10.10.1818 František

Jan Rychtář mlynář a Marie roz. Horová (*1796; +5.3.1876)

*30.5.1823 František

*8.6.1824 Antonín

*28.8.1827 Marie

*29.1.1831 František

Jan Richtr mlynář, syn mlynáře a Marie roz. Sovová, dcera mlynáře

*?? František

*2.8.1839 Anna Marie

František Richtr mlynář a Kateřina roz. Veselá, dcera mlynáře ze Starého Tábora čp.101

*19.10.1870 Jan

Jan Richtr (*19.10.1870; +??) mlynář a oo23.1.1893 Marie roz. Pechačová (*29.1.1878; +??)

*8.9.1894 Marie +10.6.1895

*24.4.1896 Anna

*18.7.1898 Kristína oo28.10.1921 Jaroslav Lev

*6.8.1900 Jaroslav

*11.2.1902 Vlasta

*29.6.1904 Marie

Jan Kabíček rolník a mlynář z Divišova a Marie roz. Kardová z Podhájí

*20.5.1909 Jan oo23.11.1935 Emilie Musilová

Čeněk Dráb mlynář a Marie roz. Chaloupková z Martinic

*4.10.1905 František +1.6.1944 (popraven v Drážďanech)

*5.4.1920 Jiří +20.10.1920

Jak mlynář ,,křenousky“ kupoval vodu.

V archivě roudnickém našli jsme při zmínce o potoku Mastníku, že býval v minulych dobách od našeho lidu nazýván potokem ,,Zlatým"; to proto, že pry nikdy ne vyschl a mel dostatek vody pro všechny mlýny. Avšak zdá se, že Mastník přece někdy zklamal. Aspon stani Kafková z Křenovic, žena tkadlova, vyprávěla, že kdysi za jejího dětství Mastnik vyschl tak, že mlynář křenovsky", chtěje aspoň trochu lidem semlíti, vydal se s mleči ..někam k Táboru" vodu koupit. Jejich prvním cílem byl veliký rybník mastnický, útočiště všech mlynářů pod Mastníkem v čase sucha. Je tam u mlynské trouby kamenny "cejch“ r. 1821 zasazený a ten má na hořejší části vrub, znamení, kolik vody je mlynář mastnicky oprávněn vypouštěti; pod vrub vodu pouštěti nesmi. Mlynát poslal žadatele k vrchnosti do Votic. Tam milostivě dovolili, aby mlynář trochu vody pod vrub ,,cejchu“ vypustil, což ovšem zadarmo se nestalo. A poněvadž by sám tento rybnik pri tehdejším velikém suchu na to nestačil, museli ,,vyslanci" ještě prosbu opakovati u vrchnosti v Ml. Vožici, aby popustila čast vody z velikého rybníka "Pilského" nad Ješeticemi, a posléze u vrchnosti smilkovské, aby dala vody ze svých rybníků pod Arnoštovicemi. Všude museli za tuto úsluhu dobře zaplatiti; vždyť vodní právo je velice přísné! A tak stará Kafková z Křenovic nelhala, řekla-li, že mlynář ,,křenovsky" šel až ,,někam k Táboru" vodu kupovat. To se stalo za "zlaté" doby robotni. Ale i v r. 1904 vyschl Mastnik téměř docela, takže se delší čas v Křenovicích i ve všech mlynech jiných nemlelo; voda se však už tentokráte ,,nekupovala".