Uživatel

Hledat

| Sign up

Má to poslední na mlýně.
(německé rčení)

Radášův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Radášův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Týnčany

PSČ

262 55

Okres

Příbram

Katastrální území

Týnčany

GPS

49° 34' 47.7'', 14° 19' 18.3''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Barokní venkovský mlýn, který údajně už ve 14. století patřil ke kamýckému panství. Někdy se mu podle současných majitel říká Peštův mlýn a slouží převážně k rekreaci.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Brzina

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

14. stol. mlýn náležel k manství kamýckému, tedy k hradu Karlštejnu

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1654 Berní rula, mlýn o 2 kolech, Jan Radáš, 21 strychů polí, 2 koně, 4 krávy, 6 jalovic a 6 sviní, náleží pod Krašovice

po 1700 Jan Tallavania, zv. Radáš (1682-1742) s manželkou Kateřinou Radáškou (1694-1759)

Jan Tallavania ml. zv. Radáš (1720-1780) s manž. Anežkou (1728-1801)

Jan Tallavania III. zv. Radáš s Anežkou Dlouhou z Červeného mlýna

1778 mlynáři Talaváňovi na Radášovském mlýně povoleno zřídit stejnou pilu jako má Matěj Dlouhý na Červeném mlýně

1805 koupil Jan Pešta (1756-24.12.1807) s manž. Ludmilou roz. Hrdinovou (1760-1830) z Hrádku

1807 syn Josef Pešta (1782-1832)

1832 bratr Jan Pešta (1790-01 1872) s Marií roz. Bohdaneckou (1814-1885) z Předbořic, dc. lesního hajného

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1851 vyvázán z poddanských povinností (do té doby odváděl každý rok po 3 věrtelích pšenice, žita a ovsa nebo 7,28 zl.), jako výkup platí ročně 4,58 zl. po dobu 20 let

1870 František Pešta s Annou Hejlovou, dc. sedláka z Týnčan čp. 10

k mlýnu 12 ha pozemků

1898 Eduard Pešta (1874-07 1954) s Marií roz. Branšovskou (1876-06 1951) z Kojetína

První republika (1919–1938)

1925-1930 Eduard Pešta

80 měr půdy

1931 Jiří Pešta (1903-12 1974) s Marií roz. Kolínovou (1905-03 1981)z Radešína, postupní cena mlýna 50.000 Kč, nevěsta přinesla 35.000 Kč věna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Talaváňa
Pešta
Radáš

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1778 Talaváňa

1925-1930 Eduard Pešta

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýnice 6,75 x 11 m, výška 2,45 m, nad ní 2 podkroví.
Sklep sklenutý do mohutného středového polygonálního sloupu (renesance či raný barok).

Historické stavební prvky – exteriér

zdobený zděný štít
okno
prostup pro hřídel vodního kola

Historické stavební prvky – interiér

klenba

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo polouměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Dochováno v přízemí paleční kolo, zdobená mlýnská hranice, housle k nadzvedávání kamenů, v patře válcová stolice a loupačka, v podkroví hranolový vysévač.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1875: 2 složení
1925: 1 válce, francouzský a český kámen
1933:
přízemí: paleční kolo a hlavní ležatá transmise
1. patro: 1 válcová a 1 česká kamenná stolice
podkroví: sortyr, 2 cylindry, čistič na krupici

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Pila jednolistá zřízena mlynářem Talaváňou v 2. pol. 18. stol.
1875 pila a stoupa
1925 pila mimo provoz
MVE 1988-1996

Cesta vody ke mlýnu

náhon
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda přitékla od Petříčkova mlýna do nádržky u mlýna, kde se nacházela stavidla. Odtud tekla kamennou troubou na vantroky, jež byly 4 m dlouhé, 1,35 m široké a 0,65 m hluboké, a padala na vodní kolo. Na vantrokách byla 3 stavítka s otvorem: pro dolejší mlýnské složení širokým 0,38 m, pro stoupy 0,21 m, pro hořejší složení 0,35 m. Další roura odváděla vodu k pile, vodou z náhonu se ještě zavlažovaly pozemky u mlýna. Voda dále pokračovala ke Krašovickému mlýnu.
Původní kamenný jez vzala velká voda 1954, po dvou provizoriích nahrazen současným železobetonovým.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1654: 2 kola
1875: 4 kola (2 na mlýnské stolice, 1 na pilu, 1 na stoupu)
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,139 m3/s, spád 4 m, výkon 4,8 HP
1933: 1 kolo, 42 korečků šíře 12 a hloubka 26 cm

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Typturbína Bánki

StavZaniklý

PopisInstalována 1988, po r. 1996 zastavena.

Pomocné motory a generátory

Typdynamo

StavZaniklý

PopisMVE 1988-1996

Typdynamo

StavZaniklý

PopisMVE 1988-1996

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)

mlýnská hranice

mlecí kámen

francouzský kámen | Počet: 1

válcová stolice

loupačka

vysévač hranolový

Prameny

Literatura / Internet

AutorJaroslava Pixová

NázevZa osudy klapajících perliček

Rok vydání2017

Místo vydáníPutim

Další upřesnění

OdkazStrana 293

Datum citace internetového zdroje7.4.2019

AutorJaroslava Pixová

NázevZa osudy klapajících perliček

Rok vydání2017

Místo vydáníPutim

Další upřesnění

OdkazStrana 293

Datum citace internetového zdroje7.4.2019

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 13

AutorČeněk Habart

NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko

Rok vydání1925

Místo vydáníSedlčany

Další upřesněníDíl. I. - s. 217

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Pohled na mlýn od jihovýchodu, 2013, © ipac.svkkl.cz

Historické mapy

I. vojenské mapování, 1764-1783, © oldmaps.geolab.cz

III. vojenské mapování, 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz

Císařský povinný otisk map stabilního katastru, 1839, © archivnimapy.cuzk.cz

Indikační skica, 1839, © archivnimapy.cuzk.cz

Letecká mapa a mapa pozemkového katastru, 2009 - 2018, © viz archivnimapy.cuzk.cz

Nákres situace mlýna, 1901, © SOkA Příbram, OÚ Sedlčany, Vodní kniha, vložka č. 64, kart.č. 8, inv.č. 74

Mapa kultur, 1834-1844, © archivnimapy.cuzk.cz

Plány - stavební a konstrukční

Plán umístění vodního a palečního kola, 1933, © SOkA Příbram, OÚ Sedlčany, Vodní kniha, vložka č. 64, kart.č. 8, inv.č. 74

Obrazy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Paleční kolo, 2001, © Renata Vinařová - archiv, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek))