Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Dle zápisu ve vodní knize byl mlýn založen v roce 1847. Byl postaven na místě původního domu se stejným čp. 41, který byl zbourán.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1869 zde byl mlynářem Stefan Jahnel. Rod Jahnelů zde hospodařil po celou dobu až do konce 2. světové války. V pozemkové knize je k datu 20. 6. 1873 uvedeno, že v majetku mlynáře byla také sousední budova čp. 42 a k ní patřící hospodářství.
28. 10. 1908 ve 3 hod. ráno vypukl v budově čp. 42 patřící ke mlýnu požár. Majitel budovy čp. 42 Franz Jahnel byl pojištěn u vídeňské pojišťovny Phoenix a mohl budovu znovu vystavět.
V roce 1909 je u mlýna v čp. 41 uváděna pekárna, majitel Friedrich Jahnel.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1919 je Franz Jahnel zvolen v obecních volbách 1. radním. Při sčítání lidu v roce 1921 je uváděn Franz Jahnel, mlynář a pekař.
V roce 1926 hospodaří na mlýně Friedrich Jahnel, je uváděn i v roce 1930.
V roce 1939 je zde stále Friedrich Jahnel, na mlýně působil až do konce 2. světové války, kdy byl s celou rodinou v roce 1945 odsunut.
Po válce došlo k oddělení obou nemovitostí. V listopadu 1945 se do čp. 42 přistěhoval český osadník Václav Khop s manželkou Emilií, v roce 1946 je v mlýnské budově čp. 41 uváděn český osídlenec František Špína s rodinou, V té době už se ve mlýně nemlelo.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Budova čp. 42 slouží k trvalému bydlení. Budova mlýna čp. 41 je opuštěná a chátrá.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Jahnel
Historie mlýna také obsahuje:
1869 Stefan Jahnel
zač. 20. st. Franz Jahnel
1926 - 1945 Friedrich Jahnel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: