Čím blíž mlýn, tím silnější klapot.
(německé přísloví)

Chýlava, Buzkovský, Sýkorův mlýn

Chýlava, Buzkovský, Sýkorův mlýn
36
Újezd u Plánice
339 01
Klatovy
Újezd u Plánice
49° 24' 36.7'', 13° 27' 27.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Udržovaný mlýn stojí o samotě na pravém břehu řeky Úslavy. Skládá se z dvou obdélných budov s dvorem uprostřed. Do dvora vede brána. Mlýn slouží k rekreaci.
Samota
Úslava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1667 - svatba Jana Křižíka z Chejlavského mlýna. Jan Křižík byl z rodu vynálezce Františka Křižíka.

1680 - vlastnil mlýn mlynář Matěj Buzek, který byl podle zápisu z r. 1677 povinen nápadníkům vplatit 296 kop 20 gr. Do r. 1680

1681 - Matěj Buzek dobrovolně prodal svůj (Buzkovský) mlýn s loukami a poli vrchnosti Jiřímu Adamu Martinicovi za 400 kop míšeňských. Na mlýn byl prozatím   dosazen Ondřej Chejlava.

Matěj Buzek je následně uváděn jako mlynář.

1685 - Václav Buzek platil nápadníkům Matěji Buzkovi 15, bratru Petrovi 15, sestrám Anně, Kateřině a Lidmile po 10 kopách, na mše 1 kopu a 40 gr.

1689 - zaplaceny resty za Matěje Buzka

1773 - Pavel Buzek koupil mlýn od Havla Chejlavy, mlýn měl 1 složení na nestálé vodě

k mlýnu náleželo 6 strychů a 1 věrtel polí a louka na 1 vůz sena.

Z mlýna vyměřena daň 4 zl. 10 kr. a 1,5 den., gruntovní činže 5 zl. 15 kr. se splácí ve 4 termínech, odvádí se 1 kuře nebo 7 kr., 10 vajec nebo 3 kr. 2 d. a přadlo. Hospodář povinen 1 dnem roboty o Vánocích, Velikonocích a letnicích nebo zaplatit náhradu 15 zl .

1799 - Franz Buzek Chejlava

          Jan Buzek

         pachtýř Anton Ševčík

1837 Vojtěch Martínek

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1865 - pachtovní smlouva mezi vlastníky mlýna Janem a Annou  Buzkovými a pachtýři Michalem a Kateřinou Červenými, roční nájem činí 300 zl.

1874 - Emanuel Holý, mlýn měl 2 česká složení. pilu s jedním rámem a jedním plechem

1896 - polovina mlýna vložena na Antonína Levého

1900 - polovina mlýna Antonína Levého přešla na Barboru Levou

1901 - Barbora Levá se provdala za Václava Zemana, kterému připadla druhá polovina mlýna.

1909 - celý mlýn vlastnil  Václav Zeman

Po svatbě s Františkou patřil mlýn oběma manželům rovným dílem

1921 - Josef Sýkora získal polovinu mlýna, místo kola na vrchní vodu instaloval novou Bánkiho turbínu v lednici bývalého vodního kola.

Při svážení sena se rozjel ze stráně vůz, převrhl se a zabil mlynářku Sýkorovou.

1930 - Josef Sýkora, Úslava se nazývala Bradávka

40. léta 20. stol. -Josef Sýkora instaloval místo kola na vrchní vodu novou Bánkiho turbínu v lednici bývalého vodního kola. Kolaudace proběhla v r. 1942.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

15.11.1951 - Josef Zedník, v témže roce mlýn úředně zastaven

9.3.1953 - mlýn zapsán na Jaroslava Škrdlíka a Miladu, turbína vyráběla elektrický proud na osvětlení a pohon hospodářství

1977 - mlýn koupil a zrekonstruoval zpěvák Pavel Sedláček

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Buzek
  • Chejlava
  • Ševčík
  • Červený
  • Holý
  • Levý
  • Zeman
  • Sýkora
  • Zedník
  • Martínek

Historie mlýna také obsahuje:

1680 - Matěj Buzek

1681 - Jiřím Adam Martinic

po 1681 - Ondřej Chejlava

do 1773 - Havel Chejlava

po 1773 - Pavel Buzek

1799 - Franz Buzek Chejlava

1837 Vojtěch Martínek

Jan Buzek

1865 - Jan a Anna Buzkovi

1865 - Michal a Kateřina Červení (nájemci)

1874 - Emanuel Holý

1896 - Antonín Levý

1900 - Barbora Levá

1901 . Václav Zeman

Františka a Václav Zemanovi

1921 - Josef Sýkora

1951 - Josef Zedník

1956 - Jaroslav a Milada Škrdlíkovi

1977 - Pavel Sedláček

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    08 2017
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      • okno
      • vrata, brána
          Žádná položka není vyplněna
          1773: 1 složení
          1874: 2 obyčejná česká složení a pila
          Zaniklý
          • pila
          • výroba elektrické energie
          1874 pila s 1 rámem a 1 plechem
          • náhon
          • rybník
          Voda nadržována v nádržce nad mlýnem, odtud vedena na 3,8 m dlouhé, 1,28 m široké a 0,47 m vysoké vantroky a pak třemi stavítky pouštěna přímo do žlabu na kola. Jalové stavítko zde nebylo.
          Od mlýna voda vedena k mlýnu čp. 35.

          Vzhledem k velkému spádu nebylo třeba náhon čistit a rovněž nebyl ani položen cejch.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1874: 2 kola o vnějším prům 3,472 m a šířce 64 cm.
          V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,082 m3/s, spád 4,2m, výkon 2,9 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1874: 2 kola o vnějším prům 3,472 m a šířce 64 cm.
          V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,082 m3/s, spád 4,2m, výkon 2,9 HP.
          Typturbína Bánki
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popisv roce 1942 proběhla kolaudace
          hltnost 185 l/s na udržitelném spádu 4,7 m při koeficientu účinnosti 0,8 max. výkon 9,28 HP
          turbína zabudována v lednici vodního kola
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněníPlzeň, str. 25
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněníPlzeň, str. 25
          AutorVendula Hnojská
          NázevToulky po vodě, Mlýny na řece Úslavě
          Rok vydání2011
          Místo vydáníMuzeum Plzeňska v Blovicích
          Další upřesněnístr. 31 - 33
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJitka Filipcová
          NázevByl vynálezce František Křižík (1847-1941) z mlynářského rodu?
          Rok vydání2015
          Místo vydání
          Další upřesněníGenealogické a heraldické listy 35, (2015), č. 4, s. 22-29
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJitka Filipcová
          NázevMlýny
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesněnífotoalbum
          Odkazhttps://filipcoj.rajce.idnes.cz/Mlyny#SvatbaJanKrizik1667up.jpg
          Datum citace internetového zdroje5.10.2017
          Autormatrika Plánice 38
          Názevstr. 88 digitalizované podoby
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://portafontium.cz/iipimage/30067141/planice-38_0890-o?x=293&y=350&w=673&h=314
          Datum citace internetového zdroje5.10.2017

          Místo uloženíSObA Plzeň
          Název fonduVelkostatek Plánice
          Název archiváliePozemková kniha 1680-1743
          Místo uloženíSObA Plzeň
          Název fonduVelkostatek Plánice
          Název archiváliePozemková kniha 1680-1743

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          4.10.2017 19:23 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 4.10.2017 21:20
          doxa (Jan Škoda) 31.10.2023 22:33