Pomalu melou mlýny.
(německé přísloví)

Horní mlýn; Obermühle, Stadtmühle

Horní mlýn; Obermühle, Stadtmühle
62/I
Mlýnská
Cvikov
471 54
Česká Lípa
Cvikov
50° 46' 39.7'', 14° 38' 5.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na východním obvodu městské jádra, nedaleko náměstí, v Mlýnské ulici. Vzhledem k jeho poloze blízko historického jádra města lze předpokládat jeho středověký původ související se založením samotného města.
střed obce
Boberský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Není přesně známo datum vzniku mlýna, předpokládá se jeho středověký původ, kdy fungoval již od dob založení města.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Nejstarší písemná zmínka o mlýnu je v urbáři zákupského panství z roku 1560. Tehdejší mlynář Franz Moller platil z mlýna a pily dvakrát ročně 15 grošů. Při prodeji panství v roce 1612 byl nazván jako horní mlýn s pilou. Dále pak pila již není zmiňována, patrně zanikla v průběhu 17. století.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn byl součástí městského jádra, dlouhý náhon obtékal jádro ze severní a východní strany.  Mlela zde část mlečů z města a horního předměstí, před zřízením mlýna čp. 52 (později 65) v Mařeničkách i mleči z Trávníku.

Další mlynáře známe ze zápisů v pozemkových knihách velkostatku Zákupy. V roce 1695 mlýn se dvěma složeními držel Johann Böse, po něm od roku 1711 jeho syn Anton Böse. Tehdy je uváděna cena mlýnské usedlosti 300 zlatých. V roce 1736 přebírá mlýn další z rodu Franz Anton Böse, syn Antona Böse. Cena mlýna se zvýšila na 800 zlatých. Poplatek vrchnosti tehdy činil 44 zlatých a 12 strychů pšenice a žita na vykrmení vepřů a 60 strychů obilí.

V roce 1749 koupil mlýn Franz Hieckisch z „Wilden Teichmühle“ (mlýn ve Cvikově čp. 95/II) za 2000 zlatých. V roce 1775 koupil mlýn Anton Pech za 2300 zlatých, který sem přišel ze mlýna v Trávníku čp. 52 (později evidován jako Mařeničky čp. 65). Dalším vlastníkem byl Josef Göttlich, který mlýn koupil v roce 1792 za 2444 zlatých a následně ho prodal za 5200 zlatých Josefu Jarischovi z Rousínovského mlýna čp. 19.

V roce 1808 proběhla výměna mlýnů, kdy Josef Jaroš vyměnit svůj mlýn ve Cvikově čp. 62 za mlýn ve Svoru čp. 43 s Franzem Stanzigem, mlynářským mistrem z České Lípy.

V roce 1810 odváděl zdejší mlynář ročně 44 zlatých a 76 strychů.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Vodní kniha z roku 1874 uvádí mlynáře Johanna Büchse.

Konec 19. století zde byl mlynář Franz Josef Mildner (psáno také Müldner), v roce 1899 musel upravit konec náhonu z důvodu zatápění sklepa přilehlého domu čp. 283. Ze stejného důvodu nahradil jeho nástupce Karel Mildner v roce 1909 dřevěné koryto vantrok betonovým korytem v délce 5 m před lednicí.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Ve 20. letech 20. století je u mlýna uváděn pohon již jen jedním kolem na vrchní vodu o průměru 5,14 m, světlé šířce 1, 3 m a výkonu 5,26 HP (max. 9,8 HP). Kolo mělo dřevěné korečky v počtu 60 kusů. Pocházelo z roku 1919.

V roce 1922 byl majitelem Franz Hermine Müller, v roce 1926 Josef Neumann. Ten zde nechal instalovat novou Francisovu turbínu, zkolaudována byla v roce 1928. Projekt vypracovala firma Andrae & Fellgner z Hrádku nad Nissou.

V roce 1931 proběhla přestavba jezu a v roce 1935 byla provedena revize vodního díla.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn jako jediný ve Cvikově byl v provozu i po skončení 2. světové války. Byl zkonfiskován Josefu Neumannovi a převzal ho národní správce Václav Mikoláš.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

K ukončení provozu mlýna došlo po roce 1950. Vybavení bylo kompletně odstraněno a budova mlýna byla přestavěna na byty.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Objekt je používán jako bytový dům, nachází se v něm několik bytových jednotek.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Moller
  • Böse
  • Hieckisch
  • Pech
  • Göttlich
  • Jarisch
  • Stanzig
  • Büchse
  • Mildner
  • Müller
  • Neumann
  • Mikoláš

Historie mlýna také obsahuje:

1560 Franz Moller

1695 Johann Böse

1711 Anton Böse

1736 Franz Anton Böse

1749 Franz Hieckisch

1775 Anton Pech

1792 Josef Göttlich

Josef Jarisch

1808 Franz Stangiz

1874 Johann Büchse

1899 Franz Josef Mildner

1909 Karel Mildner

1922 1922 Franz Hermine Müller

1926 Josef Neumann

1945 Václav Mikoláš - národní správce

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
částečně adaptován
11 2017
    městský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      jednopatrový
      Zděná budova z 1. třetiny 19. stol. (nelze však vyloučit starší zdivo), jednopatrová obdélníkového tvaru s okapovou orientací do ulice a valbovou střechou. Fasáda se střízlivým klasicistním členěním (původní členění profilovanými římsami, odlišnými tvary oken s omítanými šambránami a vstupy s půlkruhovými nadsvětlíky při přestavbě na byty otlučeno). Nad levým vstupem v hlavním průčelí v úrovni patra umístěn šupák na pytle s moukou. Mlýnice se nacházela v severozápadním dílu dispozice, její stav není možno ověřit. V sz průčelí výrazná přístavba lednice. Objekt je výrazně novodobě upraven přestavbou na bytové jednotky. Základní půdorys je rozšířen směrem po svahu k potoku o patrovou kolmou přístavbu s pultovou střechou na severovýchodní straně. Ve dvoře stála podél odpadu ještě další zděná hospodářská budova.
          • zcela bez technologie aj.
          Z původního zařízení údajně nic nedochováno.
          Žádná položka není vyplněna
          1874: 2 mlecí složení a 1 špicovací
          1928: válcová stolice, loupačka, šrotovník a příslušenství
          1935: dvojitá válcová stolice, šrotovník, loupačka, mačkadlo, čisticí stroj
          1945 (stroje pořizované do r. 1942).
          suterén: strojovna s turbínou a hlavním elektromotorem, hlavní transmise
          přízemí: válcová podlaha:
          čtyřválcová stolice Andrae & Fellgner
          čtyřválcová stolice Seck Dresden
          dvouválcová mačkací Seck Dresden (1947 vyměněná za novější Andrae & Fellgner ze sousedního zrušeného mlýna 25/II)
          patro: zásobníky
          podstřeší: čisticí stroje:
          aspiratér Jemlich s hadicovým filtrem
          trier
          loupačka Hoer
          kartáčový stroj Teichmann
          šrotovník Fanal s kamenem o prům. 550 mm
          rovinný vysévač Miag
          2 hranolové vysévače
          dvojitá reforma Landgraf & Schön
          dvoudílná ležatá míchačka Hecht
          šneková míchačka Rapid
          kapsové výtahy
          automatická váha
          Zaniklý
          • pila
          Pila je u mlýna zmiňována v roce 162, zanikla v průběhu 17. století.
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • lednice
          • turbínový domek
          Náhon ke mlýnu začínal u stavidlového jezu na Boberském potoce v dnešní Potoční ulici naproti domu čp. 359. Koryto Boberského potoka zde překonává železobetonový most. V nábřežních zdech v okolí mostu zasazeno několik hrubých otesků pískovcových mlecích kamenů. Pod mostem naproti domu čp. 359/II do nábřežního zdiva osazeny ocelové rámy stavidlového jezu. Vedle rámu torza jedné okenice dochovány i ovládací mechanismy obou okenic. Pravý břeh u jezu tvoří zároveň opěrnou zeď okraje Potoční ulice. V ní je těsně před jezem umístěno stavidlo náhonu s ocelovým rámem. Náhon s parcelním číslem 3802 je dosud veden v katastru. Vzhledem k jeho uložení pod terénem není známo, v jakém stavu je zachován.
          Horní část náhonu byla uzavřená, u domu čp. 116 do něj ústil odtok od mlýna čp. 112 a později tkalcovny čp. 298. Náhon vedl podél dnešní ulice Vančurova a křižoval ulici Žitavská směrem ke mlýnu. Před mlýnem měl podobu otevřeného betonového koryta, ústil do lednice, která stála před dnešní severozápadní štítovou stěnou a zřejmě částečně zabíhala mezi obdélné jádro stavby a přístavbu, později do turbínového domku. Zdivo je lednice a domku dnes výrazně stavebně upravené, patrný jen betonový jalový přepad. Odtok od mlýna veden pod terénem, ústil asi po 50 m zpět do Boberského potoka pod domem čp. 51/II.
          1909 dřevěné koryto vantrok nahrazeno betonovým korytem v délce 5 m před lednicí.
          Dle zápisu z revize vodního díla z roku 1935 mělo vpouštěcí stavidlo šířku 1,05 m a výšku 1,14 m. Za ním vedl náhon klenutým kanálem 0,6 x 0,68 m pod cestou (dnešní ulice Potoční) a po 111 m se změnil na otevřené koryto o rozměrech 1,4 x 0,85 m. Pod ústím odpadu od továrny čp. 298/II Eliase Müllera byl naproti domu čp. 260/II jalový odpad. Na další trase bylo nad korytem 9 betonových a dřevěných mostků.
          Jedna z normálních značek umístěna na severní straně mlýnské budovy poblíž silnice ve vzdálenosti 2,71 m od rohu a měla nápis "J.B. 1876" (Johann Büchs). Spád náhonu 2,89%.
          Z náhonu měl právo čerpat vodu majitel barvírny čp. 214/II (Ústavní ul.) a koželužny čp. 141/I (Žitavská ul.)
          Torzovitě dochovaný stavidlový jez z roku 1937 dle plánů stavitele Fritze Kahla, nahradil starší pevnou konstrukci, která vedla přes koryto šikmo. Místo staršího dřevěného prahu nový betonový. Nové okenice měly projektovanou šířku 5,2 m a výšku 0,9 m. Kovový ovládací mechanismus umožňoval otevření stavidel za povodní (40 cm nad cejch). Cejch - železná skoba - osazen vpravo od vpouštěcího stavidla náhonu.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisVodní kniha 1874 – dvě kola na vrchní vodu, dolní o prům. 5,08 m (horní nepřístupné)
          Roku 1919 instalováno jedno kolo na vrchní vodu o průměru 5,14 m, světlé šířce 1,3 m a výkonu 5,26 HP (max. 9,8 HP), mělo 60 korečků
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisVodní kniha 1874 – dvě kola na vrchní vodu, dolní o prům. 5,08 m (horní nepřístupné)
          Roku 1919 instalováno jedno kolo na vrchní vodu o průměru 5,14 m, světlé šířce 1,3 m a výkonu 5,26 HP (max. 9,8 HP), mělo 60 korečků
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          VýrobceAndrae a Fellgner, závod pro stavbu mlýnů a vodních turbín, Hrádek na d Nisou
          PopisRok 1928 – Francisova šachtová turbína o maximálním výkonu 15,7 HP, spádu 6 m, hltnosti 250 l/s, otáčkách 360 za minutu a účinnosti 75 %.
          Rok 1930 - Francisova turbína, stejné parametry
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          VýrobceAEG
          PopisVe 40. letech 20. století měl mlýn 5 elektromotorů od firmy AEG, každý o výkonu 11 kW (1947 jeden z nich nahrazen z důvodu opravy motorem 9 kW z rušené textilní továrny fy Wenzel)
          pomocný motor AEG 5 HP
          2 motory 2 HP na exhaustor a pohon kapsových výtahů
          1 přenosný 1 HP
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          VýrobceAEG
          PopisVe 40. letech 20. století měl mlýn 5 elektromotorů od firmy AEG, každý o výkonu 11 kW (1947 jeden z nich nahrazen z důvodu opravy motorem 9 kW z rušené textilní továrny fy Wenzel)
          pomocný motor AEG 5 HP
          2 motory 2 HP na exhaustor a pohon kapsových výtahů
          1 přenosný 1 HP
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLiberec, str. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLiberec, str. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMiroslav Kolka
          NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
          Rok vydání2012
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnístr. 58-61
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          14.11.2017 12:20 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.11.2017 19:31
          doxa (Jan Škoda) 16.7.2024 14:04