Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn stojí pod Dómským vrchem, kde byla od Litoměřická kapitula a biskupská rezidence. Lze předpokládat, že mlýn patřil kapitule.
Mlýna pila josu zakresleny na II. vojenském mapování, na císařských povinných otiscích a indikační skice. Na císařských povinných otiscích je část mlýna - mlýnice znázorněna jako dřevěná budova s čtyřmi koly na jedné a dvěmi koly na druhé straně. Na indikační skice se třemi koly na jedné a dvěmi koly na druhé straně. Jednalo se tedy o velký mlýn s pilou, který mohla vlastnit Litoměřická kapitula.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn patrně zanikl v souvislosti s vybudováním železnice přímo nad ním. Trať postavila v roce 1874 Rakouská severozápadní dráha jako součást své magistrály mezi Vídní a německými hranicemi v Děčíně.
Mlýn je ještě uveden na III. vojenském mapování.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V Seznamu a mapách vodních děl republiky Československé mlýn není uveden.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Litoměřická kapitula - patrně
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
