Uživatel

Hledat

| Sign up

To je voda na tvůj mlýn!
(české rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Nové, Červené mlýny

Nové, Červené mlýny

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Nové, Červené mlýny

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Ostrov

PSČ

257 06

Okres

Benešov

Katastrální území

Ostrov u Veliše

GPS

49° 40' 19.8'', 14° 51' 22.9''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Velký panský mlýn na Blanici, doložený k roku 1621, kdy je po porážce stavovského povstání císař Ferdinand II. konfiskoval Janu Vostrovcovi z Královic a roku následujícího prodal neblaze proslulému Bedřichu z Talmberka. Nové mlýny měly pět složení, pilu a olejnu. Dnes opravena pouze obytná část, z mlýnice zbyly jen holé zdi a u mlýna stojí novostavba domku malé vodní elektrárny.

Poloha vůči obci

1,6 km severně od kapličky v Ostrově

Vodní tok

Blanice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1621 král Ferdinand II. odňal Ostrov se mlýnem Janu Vostrovcovi z Královic, opánu na Valšimi za účqst ve stavovskén povstání a připojil je ke královské komoře.

1. července 1622 Ferdinad II. odprodal Červené mlýny Bedřichu z Talmberka

1648-1654 mlynář Josef Punčoška z mlýna Punčoška nad Vlašimí, zrušeného 1631

1667 zápis v gruntovní knize: kovář Martin v chalupě v Kondraci čp. 11 "na Vlašimi nevykonával žádných jinšich robot, toliko, co potřeba ke mlýnu panskému vostroveckému od díla kovářského, to povinen beze všeho jemu placení darmo vykonávati"

1686 v matrice v Kondraci zapsán jako kmotr Tomáš Klynot, mlynář z Červených mlýnů, který měl mlýn v pronájmu s manželkou Markétou

další pachtýři:

1720 Jiří Kulík

1760 Jiří Sýkora

1767 Jiří Svoboda

1776 Josef Spratek

1785 Matěj Šebor

1790 Jakub Spratek

1812 Jan Spratek

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1865 od knížete Auersperga zakoupil Nové Mlýny Václav Kopecký ze Smikova

1887 Josef Kopecký

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1930 majitel Josef Kopecký

1933 v dražbě po Josefu Kopeckém zakoupil mlynář Semrád

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Punčoška
Klynot
Kulík
Sýkora
Svoboda
Spratek
Šebor
Kopecký
Semrád

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

do roku 1865 majitelem vlašimská vrchnost (do 1621 Vostrovcové, pak Talmberkové, od 1744 Auersperkové)

pachtýři:

1648-1654 Josef Punčoška

1686 Tomáš Klynot

1720 Jiří Kulík

1760 Jiří Sýkora

1767 Jiří Svoboda

1776 Josef Spratek

1785 Matěj Šebor

1790 Jakub Spratek

1812 Jan Spratek

majitelé:

1865 Václav Kopecký

1887 Josef Kopecký

1933 Semrád

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

Mlynář Josef Kopecký z Nových mlýnů u Vlašimi (* 1855): Jsem starý mlynář, je mi už 67 let, a co se pamatuji, náš mlýn byl kryt jen šindelem. Šindel se dělal ručně, bralo se naň dříví vyzrálé ze starších smrků. To se vždy štípalo, bylo hladké a vydrželo mnoho roku. Když ale lesa bylo málo, pomýšlel jsem šindel řezat strojem a postavil si dle vlastních modelů šindelku. Šindel strojový mnoho nevydrží. Kdyby byl sebe pečlivěji zhotoven, neosvědčuje se, za letních horkých dnů praská a kroutí se. Tak plných 40 roků jsem se s tím trápil, až roku 1916 zařídil jsem si výrobu cementových tašek. Pokryl jsem mlýn taškami, tak zvanými korunovými, a mám pokoj.

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

01 2018

Dochováno

dochován pouze obytný objekt/obytná část

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

baroko do roku 1800
klasicismus do roku 1850
moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýnice (dnes ve zříceninách) v jedné linii za obytnou budovou, pila a hospodářské budovy zbořeny.

Historické stavební prvky – exteriér

okno

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Mlýn o pěti složeních.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa
olejna

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Dnes MVE

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
rybník
akumulační nádržka
odtokový kanál
turbínová kašna
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Nad mlýnem býval velký rybník (resp. přehradní nádrž na Blanici) o rozloze 29 jiter (16,5 ha), postupně redukován, dnes pouze malá nádržka s klenbovou hrází pro potřeby malé vodní elektrárny.