Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
První zmínka o Panském mlýně ve Stachovicích čp. 53 pochází z 1. prosince 1765, kdy Josef Václav hrabě z Vrbna a Bruntálu, pán na hradu, městu a panství Fulnek, prodal Janu Kretschmerovi, poddanému mlynáři ve Stachovicích, Panský mlýn za 600 zlatých rýnských. Mlýn měl tehdy dvě složení na svrchní vodu a mlynář jej převzal včetně veškerého potřebného mlýnského příslušenství. Z mlýna odváděl ročně 50 zl. a 50 moravských měřic žita ve 4 termínech. Ve smlouvě o převzetí mlýna je jmenovitě uvedeno, kteří poddaní ze Stachovic a Kujav jsou povinni v tomto mlýně mlít své obilí.
Po smrti Jana Kretschmera prodala 29. září 1800 vdova Klára Kretschmerová laudemiální mlýn ve Stachovicích čp. 53 o dvou složeních na svrchní vodu za 1 400 zlatých.
Dne 13. října 1840 prodal František Kretschmer svůj moučný mlýn o dvou složeních čp. 53 svému synu Augustinu Kretschmerovi za 1 400 zlatých k.m. František Kretschmer se také v roce 1840 vyplatil částkou 838 zlatých a 20 krejcary z povinností vůči vrchnosti.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Z poddanské povinnosti se mlynář vykoupil za 838 zl. 20 kr.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Na leteckém snímkování je viditelná budova mlýna.
Vývoj po roce 1989
V současnosti je bývalý Panský mlýn čp. 53 ve Stachovicích veden v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kretschmer
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1765-1800 Jan Kretschmer
1800-1840 František Kretschmer (syn)
1840 Augustin Kretschmer
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
