Mlynářovy slepice se nehodí na selský hnůj, neumějí hrabat.
(bavorské přísloví)

Kořenský mlýn

Kořenský mlýn
22
Kořensko
373 02
České Budějovice
Všemyslice
49° 14' 27.7'', 14° 23' 5.2''
Mlýniště bez mlýna
Roku 1540 se stal majitelem Neznašova a Temelína Jindřich Kořenský z Terešova. Za své sídlo si zvolil Neznašov a vystavěl tady dvůr a tvrz. V době jeho vlády byl pod Neznašovem, na levém břehu Vltavy, asi r.1568 postaven mlýn nazývaný mlýnem Kořenským. Ve spisu z r.1657 se uvádí, že mlýn měl tři kola a čtyři stoupy. Mlýn střídal majitele a byla snaha instalovat i turbíny,ale k tomu nedošlo. Jedním z posledních majitelů byl Josef Prokop z Pardubice. Budovy mlýna byly zbourány před vzdutím přehrady Orlík.
Na sever od obce na břehu Vltavy
Vltava
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn dal patrně po roce 1540 postavit Zdeněk Kořenský z Terešova, majitel panství Neznašov

U mlýna zřízena pila, olejna, hospoda a haltýře na ryby

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1657: 3 kola a 4 stoupy

kol. 1750 Martin Šafek

mlynář měl za povinnost odvádět vrchnosti obilí, vykrmit 2 vepře (nebo zaplatit 20 zl.), pro vrchnost a deputátníky mlít bezplatně, na pile seřezat 30 tenkých klád zdarma a další za předem určenou cenu, šrotovat slad do pivovaru (každou várku za 30 kr.), z lososnic odvádět stanovený kontingent ryb za pevnou cenu, odebírat od vrchnosti maso, pivo a kořalku, robotou povinen 3 dny v roce o žních nebo o senoseči. Naproti tomu byla vrchnost povinna opravovat jez a dodávat mlecí kameny, mlynář však byl povinen zaplatit formanovi 7 kr. a poskytnout mu stravu a obrok pro koně.

1784 mlýn těžce poškozen povodní

1787 Jan Žahour

1795 Jan Honsa

1800 Václav Markes (1762-1824) s manž. Alžbětou (1771-1847), přišli sem z Rejsíkova

Matěj Markes (1814-1847) s Aloisií, dc. Jáchyma Rybičky, mlynáře a obchodníka z Týna

1847 Matěj Markes zemřel po úderu blesku, vdova se provdala za kancelářského ze zámku Františka Skalického

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

19.7.1849 zabil blesk mlynáře

1852 Fr. Skalický v zastoupení sirotků po Matěji Markesovi vykoupil mlýn čp. 22 i sousední býv. hospodu čp. 21 (sloužila jako obydlí pilaře Františka Hály)

1859 František Markes (*1838) s Marií roz. Löfelmanovou

1881 dc. Josefina (*1864) se provdala za Václava Koubu (1847-1900), syna mlynáře z Forkova mlýna v Krašlovicích u Vodňan, který převzal zdejší mlýn

ve mlýně stárek, mládek a čeledín

1899 u Václacva Kouby propukla duševní choroba, 1900 zemřel

1899 převzal bratr Josefiny František Markes

ve mlýně 2 mládkové a služka

1908 mlýn koupil kníže Jan Schwarzenberg

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1919 připravována přestavba mlýna na vodní elektrárnu (v případě regulace Vltavy měla být zřízena 35 m pod mlýnem), 1920 vydáno povolení, ale 1927 nebyla dokončena. Eletrárna nakonec zřízena z Nového mlýna pod Hladnou

1920 zřízen vodovod s kapacitou 10 hl/den

1928 mlýn včetně značného doplatku získal František Petr náhradou za svůj Nový mlýn pod Hladnou, kde Adolf Schwarzenberg hodlal zřídit elektrárnu

listopad 1928 zahájena přestavba a modernizace mlýna

Mlýn v r.1929 vyhořel.

březen 1930  Fr. Petr žádá o kolaudaci mlýna rekonstruovaného po požáru

1.7.1930 mlýn opět vyhořel, vše včetně zásob zničeno, zůstaly jen holé zdi (Fr. Petr byl tou dobou náčelníkem místního sboru dobrovolných hasičů)

Po druhém požáru byl na jeho místě postaven mlýn nový, moderně zařízený.

1.10.1936 mlýn pronajat Hospodářskému družstvu v Týně n/Vlt.

prosinec 1936 mlynář Petr stíhán za dovoz obilí a rozvoz mouky nákladním automobilem bez koncese a poškozování obilního monopolu

1937 uložena pokuta 50 Kč (nebo 5 dnů vězení) za přetěžování zaměstnanců (220-328 hodin týdně namísto max. povolených 192)

mlýn byl zařízen na zpracování 1 vagonu žita a pšenice denně, mele se však max. 120 q týdně

1938 v exekuční dražbě mlýn zakoupila firma Prokop a syn z Pardubic, které mlynář Petr dlužil za stroje

1938 přistavěny garáže

1938 nájemce mlynář Šmalc, František Petr zde zůstal jako zaměstnanec

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

nájemce Bohumil Vondra

vedoucí mlýna Mikuláš Šmahl

listopad 1948 Josef Prokop uzavřel s nájemci manželi Vondrovými kupní smlouvu na mlýn s veškerým poříslušenstvím za 1.050.000 Kčs, Vondrovi složili zálohu 250.000 Kčs a 100.000 na hypoteční dluh Josefa Prokopa. Zbytek měl být ve 3 splátkách uhrazen do roku 1951 Živnostenské bance, která držela tento mlýn jako zástavu za dluhy Josefa Prokopa. ONV v Týně n/Vlt. však tuto smlouvu neschválilo, jelikož odmítla dát Vondrovým úvěr.

do 1.1.1953 mlýn provozuje Hospodářské družstvo v Týně, poté Jihočeské mlýny n.p. České Budějovice

15.3.1958 připravována likvidace mlýna, oceněn na 158.000 Kčs za čp. 22 a 67.000 za čp. 24, peníze vyplaceny ing. Josefu Prokopovi a jeho sestře Marii Friedové roz. Prokopové, žijící v USA, manželé Vondrovi se svým nárokem odkázáni na občansko-právní řízení

1959 demontovány stroje, odhadnuty na 32.337 Kčs v nové měně (1948 230.000 ve staré měně)

mlýn včetně turbíny předán Ředitelství vodohospodářských staveb v Praze k demolici

1961 demolice mlýna, obyvatelé přestěhováni do náhradních domků v Týně n/V

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šaffek
  • Žahor
  • Honsa
  • Markes
  • Kouba
  • Šafek
  • Žahour
  • Skalický
  • Petr
  • Šmalc
  • Vondra

Historie mlýna také obsahuje:

1750 Martin Šafek

1787 Jan Žahour

1795 Jan Honsa

1800-1824 Václav Markes

-1847 Matěj Markes

1847-1859 František Skalický

1859-1881 František Markes

1881-1899 Václav Kouba

1899-1908 František Markes

1908- Jan Schwarzenberg

-1928 Adolf Schwarzebverg

1928-1938 František Petr

1938-1948 Prokop a syn

nájemci:

1938- Šmalc

Bohumil Vondra

-1953 Hospodářské družstvo v Týně m/Vlt.

 


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    01 2018
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        jednopatrový
        Jako obytné pův. sloužilo sousední čp. 20
        1939 nové obytné stavení přestavěno ze stájí a chlévů, 3 pokoje, kuchyně, předsíň, spíž, koupelna, WC, vlastní vodovod a elektřina
        u mlýn studna 5 m hluboká
        Hospodářské budovy - chlév, kolna a garáž
            • zcela bez technologie aj.
            1657 měl mlýn 3 kola a 4 stoupy
            Podle protokolu ze dne 30.12. 1880 byly na mlýně celkem 3 pracovní žlaby – 2 mlýnské a jeden pilní. V levém mlýnském žlabu byla 2 vodní kola na spodní vodu za sebou zavěšená o průměrech 4,5 a 4,7 m. Ve druhém žlabu rovněž 2 vodní kola na spodní vodu za sebou o průměrech 4,4 a 5 m. Ve žlabu pro pilu bylo jedno kolo na spodní vodu o průměru 3,94 m.
            Žádná položka není vyplněna
            1657 měl mlýn 3 kola a 4 stoupy
            Dne 25.7.1919 byla zjištěny 3 žlaby, první dva k pohonu mlýna, třetí sloužíval pro pohon pily. Pila vzala za své při velké vodě v r.1888 a nebyla obnovena.
            Nynější mlýnské zařízení se skládá.
            podlaha – 2 české kameny průměr 30“, 1 francouzský kámen průměr 38“, 1 stolice dvouválcová žitná 500mm/250mm, 1 stolice dvouválcová žitná 500mm/220mm, 1 čistící stroj na krupici;
            půda – 2 sortiery, 1 trier a příslušné výtahy.
            Při spádu 1,4 m dávala vodní kola dohromady 95 HP.
            1930 po požáru kompletní zařízení od firmy Prokop Pardubice (do roku 1938 nebylo splaceno)
            1959 likvidace zařízení, 2 čtyřválcové stolice odvezl Krajský výkupní podnik v Českých Budějovicích
            Zaniklý
            • pila
            • pekárna
            • stoupa
            • výroba elektrické energie
            • olejna
            • hostinský provoz
            Dochovaný
            • jiné
            Mlýn na Kořensku byl důležitým zařízením panství. Vedle zpracování obilí sloužil jako středisko rybolovu neznašovského panství pomocí losenic (slup). Na Kořensku byl přívoz, který spojoval neznašovské panství s panskými pozemky na Novém Dvoře na pravém břehu Vltavy a plavecká hospoda. Při mlýně měla být i olejna.
            1657: 4 stoupy
            Třetí vodní kolo sloužilo pro pohon pily. Pila vzala za své při velké vodě v r.1888 a nebyla obnovena.
            před 1888 pila rámová a cirkulárka
            1919 připravována přestavba mlýna na vodní elektrárnu (v případě regulace Vltavy měla být zřízena 35 m pod mlýnem), 1920 vydáno povolení, ale 1927 nebyla dokončena. Eletrárna nakonec zřízena z Nového mlýna pod Hladnou
            elektřina pro vlastní osvětlení
            1930 po požáru zřízena pekárna a instalována kruhová pila
            • jez
            1919 Schwarzenberská lesní inspekce v Hluboké n/V žádá o zvýšení jezu o 300 mm kvůli instalaci turbín. Přiváděcí náhon měl být rozšířen a odpadní stoka prodloužena o 100 m a od řečiště oddělena novou hrází.
            na jaře 1947 zjištěno, že vorová propusť je ve šparném stavu, majiteli Prokopovi nařízeno provést opravu do konce června, po odvolání do listopadu 1948
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1657: 3 kola
            1888: v jednom žlabu za sebou 2 kola o prům. 4,5 a 4,7 m, v druhém žlabu 2 kola o prům. 4,5 a 5 m, 5. kolo pro pilu prům. 3,94, bylo ale poškozené a od 1888 nebylo v provozu
            1908: 3 kola na spodní vodu
            1930: 3 kola na spodní vodu, hltnost 3,8 m3/s, spád 1,15 m, výkon 20 HP
            2 vodní kola na spodní vodu za sebou o průměrech 4,4 a 5 m. Ve žlabu pro pilu bylo jedno kolo na spodní vodu o průměru 3,94 m.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1657: 3 kola
            1888: v jednom žlabu za sebou 2 kola o prům. 4,5 a 4,7 m, v druhém žlabu 2 kola o prům. 4,5 a 5 m, 5. kolo pro pilu prům. 3,94, bylo ale poškozené a od 1888 nebylo v provozu
            1908: 3 kola na spodní vodu
            1930: 3 kola na spodní vodu, hltnost 3,8 m3/s, spád 1,15 m, výkon 20 HP
            2 vodní kola na spodní vodu za sebou o průměrech 4,4 a 5 m. Ve žlabu pro pilu bylo jedno kolo na spodní vodu o průměru 3,94 m.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Popis1919 Schwarzenberská lesní inspekce žádá o výměnu mlýnských kol za 3 Francisovy turbíny s vertikální hřídelí, každá s max. hltností 11,2 m3/s, a spádem 1,7 m, celk. výkon 193 HP (nerealizováno)
            1930 turbína instalována po požáru
            Typdynamo
            StavZaniklý
            Popispro vlastní osvětlení
            Typdynamo
            StavZaniklý
            Popispro vlastní osvětlení
            Historické technologické prvky
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Neznašov
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrnf&id=5858
            Datum citace internetového zdroje19.2.2018
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Neznašov
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrnf&id=5858
            Datum citace internetového zdroje19.2.2018
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevSčítání lidu pro Neznašov čp.22
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1secbnh&id=603373
            Datum citace internetového zdroje19.2.2018
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevKronika obce Všemyslice
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=90178
            Datum citace internetového zdroje19.2.2018
            AutorMinisterstvo veřejných prací
            NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 2, s. 38
            Datum citace internetového zdroje19.2.2018
            AutorSokA České Budějovice
            NázevFond ONV Týn n.Vlt.
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníinv.č.1816, č.karton.586
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje19.2.2018
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách V
            Rok vydání2002
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnístr.94
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje19.2.2018
            AutorJaroslava Pixová
            NázevKdyž Vltava zpívala I., Od Týna po Rejsíkov
            Rok vydání2022
            Místo vydáníPutim
            Další upřesněnís. 157-166
            AutorJan Čáka
            NázevZmizelá Vltava
            Rok vydání1997
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 185-186
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách V.
            Rok vydání2002
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 94-95

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            19.2.2018 09:17 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 19.2.2018 18:37
            doxa (Jan Škoda) 23.9.2024 00:35