Smilovský mlýn

1415 v Deskách zemských zapsán Smilovský mlýn jako majetek Přísněka (či Přísnáka) z Teplýšovic

1615 majitel Matěj Vyšovský

1616 mlýn koupil Jakub Smilovský (jméno dostal podle mlýna, nikoliv naopak)

1620 postoupil mlýn svému synovi Janu Smilovskému

1652 mlýn zdědil Samuel Smilovský

1654 Berní rula: Jan Šmirovský, má svůj mlejn o 1 kole, 30 str. rolí, 2 potahy, 5 ks hov. dobytka, 6 ovcí, 3 prasata

1656 mlýn koupil Jan Nádvorník

1662 prodal Matěji Hosopašovi

1716 Václav Procházka

1717 prodal mlýn Františku Kerhartovi (1726 se mu zde narodila dcera Anna)

1766 předal mlýn dceři Johaně a zeti Jiřímu Spálenskému

po smrti Johany naléhaly její sestry Anna a Kateřina na Jiřího Spálenského, aby jim vyplatil otcovské podíly, spor se 11.1.1771 dostal před soud, J. Spálenský se hájil tím, že mlýn převzal velmi zpustlý a jelikož Johana přinesla velmi malé věno, musel opravy hradit ze svého. Soud se vlekl velmi dlouho, ještě před koncem J. Spálenský vyplatil Anně a Kateřině po 100 zl. a znovu se oženil s Dorotou roz. Bylinovou, dcerou mlynáře z panství Pyšely, která přinesla značné věno, za což  ji nechal zapsat jako spoluvlastnici mlýna.

mlýn měl převzít syn Josef Spálenský, zdržoval se však v cizině a tak na mlýně hospodařila vdova Dorota Spálenská s dalšími dětmi.

1804 mlýn prodala dceři Johaně a zeti Leopoldu Ptákovi

1805 mlýn koupil Matěj Šocr, pražský měšťan

1806 mlýn vyměnil s Josefem a Kateřinou Rombaldovými za dům čp. 114 v Kutné Hoře

1806 Matěj Šocr koupil v dražbě mlýn zpět

1806 mlýn prodal Tomáši Švimberskému, mlynáři z Jemniště (Králíku), T. Švimberský se oženil s Barborou roz. Muškovou, zapsal ji jako spoluvlastnici

1821 odevzdali mlýn synovi Josefu Švimberskému, tento jej však po půl roce prodal  Matěji a Marii Sovovým, tito však mlynářství nerozuměli a zle hospodařili, Josef Švimberský proto vykoupil mlýn zpět

1824 J. Švimberský mlýn vyměnil s Josefem Danhelisem za dům čp. 153 v Kutné Hoře

10.5.1826 mlýn koupil v dražbě František Veselý, správce statku v Ostředku

mlýn postoupil Alžbětě Švimberské

12. října 1826 prodala mlýn Marii Obecovské

12. března 1827 koupil mlýn Jiří Novák, direktor zámku v Třeběšicích

7.7.1843 Jiří Novák zemřel, mlýn spravuje vdova Františka roz. Branišová

23.5.1845 mlýn převzali dcera Karolína a zeť Matouš Karásek, svobodné sestře Františce vyplatili 2000 zl.

1873 mlýn převzal syn František Karásek s manželkou Karolínou

1882 mlýn vyměnili s  Václavem a Kateřinou Kaňkovým

1882 po půlroce koupil mlýn Vojtěch Paris

1904 mlýn prodal Karlu Bartošovi, majiteli parního mlýna v Říčanech a odstěhoval se do Vídně

1905 Karel Bartoš prodal mlýn svému bratrovi Františku Bartošovi

1907 mlýn koupila Anna Kliková z Prahy, po krátké době se však dostal do dražby

mlýn vydražil pražský advokát JUDr. Oldřich Souček 

1909 mlýn prodal manželům Josefu a Františce Filovým z mlýna v Trkově čp. 1, mlýn převzali ve velmi zbědovaném stavu

1930 majitel Emil Štětina

1932 mlýn předán Františkovi a Boženě (dcera Josefa a Františky Filových) Škvorovým

Škvorovi mlýn opravili, přestavěli a zavedli elektřinu