Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
V roce 1474 založil Hynek, kníže Műnsterberský (syn Jiřího z Poděbrad) jihozápadně od Sán rybník Bačov 996 ha. V té době byl založen čtvrt míle dlouhý nový náhon Bačovský. K Sánům tekl podle řeky Cidliny, oddělen byl břehy až ke mlýnu zvanému Povodník, který také vznikl v této době. Náhon především dodával vodu rybníku Bačovskému.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1573 vlastnil mlýn Pavel Mlynář, potom jeho syn Havel a v roce 1585 Adam Mlynář.
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V roce 1626 vlastnil mlýn Jiřík Leden,
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan Havránek (35 let), poddaný katolík
následovali v roce 1656 Jan Šemík, v roce 1663 Jan Konvalina, v roce 1665 Petr Šusterka, v roce 1687 Pavel Kratochvíl a v roce 1697 Adam Shaněl, jehož rod měl mlýn v držení ještě na sklonku 18. století.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V roce 1863 byl zrušen rybník Bačov (Bačovský).
V 19. století provozovali mlýn mlynáři Reifové, nejprve Jan a po něm František. V roce 1883 mlýn vyhořel a již nebyl obnoven.
před 1904 František Reif
1904 mlýn vyvlastněn Družstvem pro úpravu Cidliny, jelikož byl na překážku regulaci řeky
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V období 1933-1941 došlo k regulaci řeky Cidliny, tehdy byl změněn její tok. Místo, kde dřív tekla vody ke mlýnu, bylo zavaleno zeminou a přeměněno na pozemek.
Ještě ve 30. letech 20. st. byly u řeky Cidliny patrné zbytky zdi mlýna (viz ikonografie).
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V 60. letech byla provedena další regulace řeky Cidliny.
Vývoj po roce 1989
Neexistuje. V místě, kde stál mlýn a kudy tekla voda je mlýnu, se nyní nacházejí zahrady místních rodinných domků a vede zde zeleně značená turistická cesta. V řece Cidlině se dlouho zachovaly mlecí kameny (viz ikonografie), zmizeli kolem roku 1990.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Mlynář Leden Šemík Konvalina Šusterka Kratochvíl Shaněl Reif Havránek Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1573 Pavel Mlynář
Havel Mlynář
1585 Adam Mlynář
1626 Jiřík Leden
1651 Jan Havránek
1656 Jan Šemík
1663 Jan Konvalina
1665 Petr Šusterka
1687 Pavel Kratochvíl
1697 Adam Shaněl
Jan Reif
? - 1883 Františk Reif
1939 - Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin, s. r. o (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Z paměti pana J. Skály st.:
Jestli mlýn nefungoval, nebo už byl zchátralý, tak se rozhodli, že ho zapálí. Podle vyprávění, když začal hořet, lidé se na něj vrhli a začali ho rozebírat, takže nestačil ani shořet. Mlynář Reif se na to díval a říkal: „Nechte mi tady alespoň ohořelé trámy a želena. Ať mám důkaz pro pojišťovnu“. U řeky zůstali tři mlýnské kameny, které tam byly asi do roku 1990 a pak se ztratily.
Článek „Vodní mlýn Povodník“ v místním časopise Sánský zpravodaj, číslo 1/2012.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
