Na mlýně a mladé ženě je vždycky co spravovat.
(francouzské přísloví)

Podskalský mlýn

Podskalský mlýn
24
Milenovice
398 11
Písek
Milenovice
49° 10' 41.8'', 14° 13' 17.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
V literárních pramenech se uvádí, že mlýn zde byl již v první polovině 14. století. Mlýn byl ve vlastnictví mnoha pánů i mlynářů. Matrikami fary Protivín jsou doloženi mlynáři od r.1671. Za vlastnictví posledního mlynářského rodu Žižkovských byl mlýn v r.1907 přestavěn do současné podoby. V r.1919 nahradila vodní kola Francisova turbína. Mlýn byl za 2.světové války uzavřen. Následně znovu otevřen, aby byl znovu uzavřen, ale nevíme přesně kdy. V nedávné době byl mlýn v majetku města Protivína a sloužil k charitativním účelům. V současné době je již v soukromých rukou.
Severovýchodně od obce Milenovice
Blanice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je nazván podle skály, která se vypíná nad okolní terén v blízkosti mlýna. První zmínka o zdejším mlynáři je z roku 1337, kdy král Jan svolil za věrnost Peškovi z Paběnic, aby založil v Milenovicích dva lány právem emfyteutickým. Jeden z těchto lánů držel mlynář Rossa.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V Milenovicích se nacházel mantský dvůr, který v roce 1588 prodal majitel Zvíkova Jan Vilém ze Švamberka Štěpánu Vamberskému z Rohatec, kterému v okolí Protivína patřil mimo jiné i Podskalský mlýn. „Okázalá svatební smlouva se slavila ve Vodňanech mezi sousedem a mlynářem vodňanským Janem Záhubou a dcerou po Jiřím Podskalském, mlynáři, Dorotou. Pod Skalkou mlýn patřil urozenému vladykovi Štěpánovi Vamberskému z Rohatec a v Radčicích a Dorota byla tedy poddaná panu Vamberskému. Svědky byli mlynář Kašpar a Jan Podskalský, který měl ve městě právo sousedské, již od roku 1581. Smlouvy podepsány v domě jednoho ze svědků, a to slovutného bakaláře Václava Mšenckého, od roku 1578 správce vodňanské školy, r.1580 zakoupeného a usazeného. Ženich věnoval nevěstě od dne a do roka 100 kop, přijímaje ji za plnomocnou hospodyni.“ Tak zaznamenal Václav Mostecký, autor knihy Dějiny bývalého královského města Vodňan.
V knize je také zmiňována událost, v níž pan Přibík Dlouhoveský z Dlouhé Vsi a ve mlýně pod Skalkou milenovskou udeřil na souseda Víta Brycha, že u sebe přechovává jako čeledína jeho poddaného Šimona. Proto žádal pokutu 50 kop a vydání viníka 14. února roku 1582. A dále je vysvětlována spřízněnost Brycha s vodňanskými mlynáři...
„Léta Páně 1594, ve středu po slavném hodu seslání Ducha sv., staly se smlouvy svatební dobrovolný a dokonalý mezi slovutným P. Pavlem Rezkem, synem pana Jana Rezka, mlynáře při městě Volyni a panem Janem Podskalským, též mlynářem, jehož dceru pannu Annu si Pan Pavel Rezek oblíbiv si sobě, k stavu svátosti manželské chce dovésti.“ Jan Podskalský se uvolil, „aby oba dva při něm v mlýně bydleli a své obživení tu měli, pokud se budou moci snésti.“ Jan Podskalský také povoluje, aby Pavel Rezek si s sebou přinesl to, co by se zase odnésti dalo, pokud by toho potřeba kázala. O šest let později píše Jan Podskalský svůj kšaft neboli poslední vůli. „Já, Jan Podskalskej, mlynář a soused při městě Vodňanech, jsouce člověk nedostatečný a věkem sešlý, nevidouce co se mnou daleji Pán Bůh všemohoucí víc žití ráčí a nechtíce, aby žádné různice o stateček svůj po mé smrti nenastalo...“ Ukládá svému zeti a jeho manželce Anně, aby se o něj a jeho manželku Magdalenu do smrti postarali a pak své jmění do dědičného držení a vládnutí předává.
Brzy po získání Protivína přikoupili bratři Vratislavové roku 1599 mlýn Podskalský u Milenovic do svého vlastnictví.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Další zprávy o mlýně jsou ze začátku 18. století. Tereziánský katastr v roce 1713 zaznamenal, že mlýn v Milenovicích je panský, o třech kolech a čtyřech stoupách na stálé vodě. Tak jako na protivínském mlýně hospodaří po většinu 18. století rod Šedivých, tak také na mlýně Podskalském až ro roku 1790 mlynaří Lukáš, Jan a po něm Pavel Šedivý. Spřízněnost rodu Šedivých na obou sousedních mlýnech je víc než pravděpodobná. Archivní dokument potvrzuje, že již Léta Páně 1718, 1. ledna, pronajala vrchnost Podskalský mlýn mlynáři Janu Šedivému za určitých podmínek. Při sv. Janu nebo ještě dříve, pokud sena nebyla sklizena, byl povinen vodu pryč pouštět a pro melivo ji nenadržovat z toho důvodu, aby když velká voda přijde, nebyla louka zatopena. Chytání ryb v řece pod velkou pokutou se má mlynář vyvarovat. Na svěřené věci musí vést inventář. V termínu svatojánském a vánočním za celý rok je povinen zapravit nájem: 50 zlatých, na obilí 5 strychů pšenice a 70 strychů žita.
Pavel Šedivý v roce 1790 prodal mlýn Vojtěchu Pauknerovi a jeho synu Josefovi. Ti jej 15. dubna roku 1826 prodali Josefu Řežábkovi za 2800 zlatých. Vojtěch Šebele, který hospodařil na Forkovském mlýně mezi Vodňany a Krašlovicemi, si v roce 1838 směnil svůj mlýn za Podskalský. Zkrátka se vyměnili. Vojtěch Šebele se však mlynaření příliš nevěnoval. Již 6. června 1840 uzavřel nájemní kontrakt na svůj mlýn s Antonínem a Kateřinou Čulíkovskými, který byl obnoven ještě v roce 1843. 5. března 1844 manželé Šebelovští prodávají Podskalský mlýn Františku Suhradovi, který jej kupuje za 5400 zlatých ve stříbrných mincích pro svého syna Václava. K mlýnu v té době patřily nějaké polnosti a louka a také pila, o které se mluví již v kontraktu z roku 1759. Mlýn se prodával, jak bylo zvykem, se vším mlýnským i k pile patřícím nářadím a inventář se předával se vším, „co hřebem přibito a vápnem neb hlínou omítnuto jest.“

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Po čtrnácti letech je Podskalský mlýn prodán 13. listopadu roku 1858 mlynáři Martinu Mourkovi s manželkou Alžbětou. Za působení tohoto mlynáře se řešilo několik stížností, které Martin Mourek podával. Po Martinu Mourkovi převzal mlýn v roce 1886 jeho syn Dominik.

Podle sčítání lidu v roce 1890 je však na mlýně nájemce František Cafourek se svojí rodinou. Rok nato 7. února 1891, mlýn kupuje Jan Žižkovský s manželkou Antonií, pravděpodobně mlynář z Kunšovského mlýna z Albrechtic u Skočic. V roce 1912 přešel mlýn na syna Jana Žižkovského s manželkou Rozálií. V roce 1907 byl přestavěn jez a roku 1919 byla zřízena Francisova turbína.

Mlýn je uveden i s elektrárnou v Seznamech vodních děl republiky Československé z r.1932 - Jan Žižkovský, mlýn a elktrárna

Mlýn po dobu války uzavřen.

1.11.1945 mlýn rozhoidnutím ONV v Písku znovu otevřen

1964 mlýn nepoužíván, majitelka Marie Rybáková, Protivín

7.10.1965 Státní statek Protivín žádá o přednostní právo na převzetí mlýna, aby odprodej Marii Rybáková byl zamítnut

1974 od státního staku převzal MěNV Protivín za 253.245 Kčs, zřídil zde školící středisko s ubytováním

sídlo charity Caritas

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rossa
  • Podskalský
  • Rezek
  • Šipalík
  • Šedivý
  • Veselý
  • Paukner
  • Jeřábek
  • Šebele
  • Čulík
  • Suhrada
  • Prantl
  • Mourek
  • Žižkovský
  • Kouba
  • Čulíkovský
  • Cafourek

Historie mlýna také obsahuje:

1337 Rossa

1533 Kouba

1588 Jiří Podskalský

1594 Jan Podskalský

1600 Pavel Rezek

Lukáš Šedivý

1718 Jan Šedivý

-1790 Pavel Šedivý

1790- Vojtěch Paukner

-1826 Josef Paukner

1826-1838 Josef Řežábek

1838-1844 Vojtěch Šebele

1840 Antonín Čulíkovský (nájemce)

1844 František Suhrada

1844-1858 Václav Suhrada

1858-1886 Martin Mourek

1886 Dominik Mourek

1890 František Cafourek (nájemce)

1891-1912 Jan Žižkovský

1912- Jan Žižkovský ml.

1964 Marie Rybáková

 

 

1939 - Jan Žižkovský (RR)


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    03 2018
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
              Tereziánský katastr v roce 1713 zaznamenal, že mlýn v Milenovicích je panský, o třech kolech a čtyřech stoupách na stálé vodě.
              Žádná položka není vyplněna
              V r. 1964 probíhala celostátní prověrka mlýnů. Uživatelem nebyl už nikdo, mlýn se již nepoužíval. Sepsáno zde bylo toto zařízení: 2 stolice, 1 francouzský kámen, 1 kámen špičák, 1 šrotovník, 1 loupačka, 1 míchačka, 2 vysévače, 1 reforma, 1 koukolník, 1 prachový vysévač, 7 výtahů zrní, 1 turbína, pro elektrárnu 2 dynama.
              Zaniklý
              • pila
              • stoupa
              Nezjištěn
              • výroba elektrické energie
              1713: 4 stoupy
              1759, 1844, 1872 pila
              mlýn na pravém, pila na levém břehu stoky
              1930 mlýn a elektrárna
              • jez
              • náhon
              • odtokový kanál
              • turbínová kašna
              • turbínový domek
              1907 přestavěn jez
              Typturbína Francisova
              StavNezjištěn
              Výrobceneznámý
              PopisV roce 1919 byla zřízena Francisova turbína. Její průtočnost vody byla 1760 litrů za sekundu při výkonu 31,8 HP.
              1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,7 m3/s, spád 1,613 m, výkon 27,37 HP.
              Typturbína Francisova
              StavNezjištěn
              Výrobceneznámý
              PopisV roce 1919 byla zřízena Francisova turbína. Její průtočnost vody byla 1760 litrů za sekundu při výkonu 31,8 HP.
              1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,7 m3/s, spád 1,613 m, výkon 27,37 HP.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Popis1713: 3 kola
              1872: 5 kol na spodní vodu (1 pohánělo pilu)
              Typdynamo
              StavNezjištěn
              Popis2 dynama pro elektrárnu
              Typdynamo
              StavNezjištěn
              Popis2 dynama pro elektrárnu
              Historické technologické prvky
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevMatriky fary Protivín
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrpJ&id=6694
              Datum citace internetového zdroje20.3.2018
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevMatriky fary Protivín
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrpJ&id=6694
              Datum citace internetového zdroje20.3.2018
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevSčítání lidu pro Milenovice čp.24
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1sheemc&id=606109
              Datum citace internetového zdroje20.3.2018
              AutorMinisterstvo veřejných prací
              NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníSešit 12, s. 41
              Datum citace internetového zdroje20.3.2018
              AutorJaroslava Pixová
              NázevNa břehu Blanice...
              Rok vydání2010
              Místo vydáníPutim
              Další upřesněníStrana 141 a výše
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje20.3.2018

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Vytvořeno

              20.3.2018 13:13 uživatelem pepino

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 20.3.2018 17:55
              Radomír Roup (Radomír Roup) 14.6.2018 10:36
              doxa (Jan Škoda) 10.10.2022 11:57