SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Vodňany
Název toku: Blanice
Obec, čp. : Milenovice 24
Podnikatel: Jan Žižkovský
Druh živnosti: mlýn a elektrárna
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 27,37
Jaroslava Pixová:Na břehu Blanice..., Putim 2010, Strana 141 a výše
(Výpis)
...Mlýn je nazván podle skály
Podle čeho je mlýn nazýván Podskalský, již víme. První zmínka o zdejším mlynáři je z roku 1337, kdy král Jan svolil za věrnost Peškovi z Paběnic, aby založil v Milenovicích dva lány právem emfyteutickým. Jeden z těchto lánů držel mlynář Rossa.
...V Milenovicích se nacházel mantský dvůr, který v roce 1588 prodal majitel Zvíkova Jan Vilém ze Švamberka Štěpánu Vamberskému z Rohatec, kterému v okolí Protivína patřil mimo jiné i Podskalský mlýn. „Okázalá svatební smlouva se slavila ve Vodňanech mezi sousedem a mlynářem vodňanským Janem Záhubou a dcerou po Jiřím Podskalském, mlynáři, Dorotou. Pod Skalkou mlýn patřil urozenému vladykovi Štěpánovi Vamberskému z Rohatec a v Radčicích a Dorota byla tedy poddaná panu Vamberskému. Svědky byli mlynář Kašpar a Jan Podskalský, který měl ve městě právo sousedské, již od roku 1581. Smlouvy podepsány v domě jednoho ze svědků, a to slovutného bakaláře Václava Mšenckého, od roku 1578 správce vodňanské školy, r.1580 zakoupeného a usazeného. Ženich věnoval nevěstě od dne a do roka 100 kop, přijímaje ji za plnomocnou hospodyni.“ Tak zaznamenal Václav Mostecký, autor knihy Dějiny bývalého královského města Vodňan.
V knize je také zmiňována událost, v níž pan Přibík Dlouhoveský z Dlouhé Vsi a ve mlýně pod Skalkou milenovskou udeřil na souseda Víta Brycha, že u sebe přechovává jako čeledína jeho poddaného Šimona. Proto žádal pokutu 50 kop a vydání viníka 14. února roku 1582. A dále je vysvětlována spřízněnost Brycha s vodňanskými mlynáři...
„Léta Páně 1594, ve středu po slavném hodu seslání Ducha sv., staly se smlouvy svatební dobrovolný a dokonalý mezi slovutným P. Pavlem Rezkem, synem pana Jana Rezka, mlynáře při městě Volyni a panem Janem Podskalským, též mlynářem, jehož dceru pannu Annu si Pan Pavel Rezek oblíbiv si sobě, k stavu svátosti manželské chce dovésti.“ Jan Podskalský se uvolil, „aby oba dva při něm v mlýně bydleli a své obživení tu měli, pokud se budou moci snésti.“ Jan Podskalský také povoluje, aby Pavel Rezek si s sebou přinesl to, co by se zase odnésti dalo, pokud by toho potřeba kázala. O šest let později píše Jan Podskalský svůj kšaft neboli poslední vůli. „Já, Jan Podskalskej, mlynář a soused při městě Vodňanech, jsouce člověk nedostatečný a věkem sešlý, nevidouce co se mnou daleji Pán Bůh všemohoucí víc žití ráčí a nechtíce, aby žádné různice o stateček svůj po mé smrti nenastalo...“ Ukládá svému zeti a jeho manželce Anně, aby se o něj a jeho manželku Magdalenu do smrti postarali a pak své jmění do dědičného držení a vládnutí předává.
Brzy po získání Protivína přikoupili bratři Vratislavové roku 1599 mlýn Podskalský u Milenovic do svého vlastnictví.
Další zprávy o mlýně jsou ze začátku 18. století. Tereziánský katastr v roce 1713 zaznamenal, že mlýn v Milenovicích je panský, o třech kolech a čtyřech stoupách na stálé vodě. Tak jako na protivínském mlýně hospodaří po většinu 18. století rod Šedivých, tak také na mlýně Podskalském až ro roku 1790 mlynaří Lukáš, Jan a po něm Pavel Šedivý. Spřízněnost rodu Šedivých na obou sousedních mlýnech je víc než pravděpodobná. Archivní dokument potvrzuje, že již Léta Páně 1718, 1. ledna, pronajala vrchnost Podskalský mlýn mlynáři Janu Šedivému za určitých podmínek. Při sv. Janu nebo ještě dříve, pokud sena nebyla sklizena, byl povinen vodu pryč pouštět a pro melivo ji nenadržovat z toho důvodu, aby když velká voda přijde, nebyla louka zatopena. Chytání ryb v řece pod velkou pokutou se má mlynář vyvarovat. Na svěřené věci musí vést inventář. V termínu svatojánském a vánočním za celý rok je povinen zapravit nájem: 50 zlatých, na obilí 5 strychů pšenice a 70 strychů žita.
Pavel Šedivý v roce 1790 prodal mlýn Vojtěchu Pauknerovi a jeho synu Josefovi. Ti jej 15. dubna roku 1826 prodali Josefu Řežábkovi za 2800 zlatých. Vojtěch Šebele, který hospodařil na Forkovském mlýně mezi Vodňany a Krašlovicemi, si v roce 1838 směnil svůj mlýn za Podskalský. Zkrátka se vyměnili. Vojtěch Šebele se však mlynaření příliš nevěnoval. Již 6. června 1840 uzavřel nájemní kontrakt na svůj mlýn s Antonínem a Kateřinou Čulíkovskými, který byl obnoven ještě v roce 1843. 5. března 1844 manželé Šebelovští prodávají Podskalský mlýn Františku Suhradovi, který jej kupuje za 5400 zlatých ve stříbrných mincích pro svého syna Václava. K mlýnu v té době patřily nějaké polnosti a louka a také pila, o které se mluví již v kontraktu z roku 1759. Mlýn se prodával, jak bylo zvykem, se vším mlýnským i k pile patřícím nářadím a inventář se předával se vším, „co hřebem přibito a vápnem neb hlínou omítnuto jest.“
...Po čtrnácti letech je Podskalský mlýn prodán 13. listopadu roku 1858 mlynáři Martinu Mourkovi s manželkou Alžbětou. Za působení tohoto mlynáře se řešilo několik stížností, které Martin Mourek podával...
Po Martinu Mourkovi převzal mlýn v roce 1886 jeho syn Dominik. Podle sčítání lidu v roce 1890 je však na mlýně nájemce František Cafourek se svojí rodinou... Rok nato 7. února 1891, mlýn kupuje Jan Žižkovský s manželkou Antonií, pravděpodobně mlynář z Kunšovského mlýna z Albrechtic u Skočic... V roce 1912 přešel mlýn na syna Jana Žižkovského s manželkou Rozálií. V roce 1907 byl přestavěn jez a roku 1919 byla zřízena Francisova turbína. Její průtočnost vody byla 1760 litrů za sekundu při výkonu 31,8 HP... V době druhé světové války byl jeho provoz úředně uzavřen. Teprve až z rozhodnutí ONV v Písku byl od 1.listopadu 1945 znovu otevřen...
V r.1964 probíhala celostátní prověrka mlýnů... V té době byla majitelkou Žižkovského mlýna v Milenovicích čp.24 Marie Rybáková, jejíž bydliště bylo v Protivíně. Uživatelem nebyl už nikdo, mlýn se již nepoužíval. Sepsáno zde bylo toto zařízení: 2 stolice, 1 francouzský kámen, 1 kámen špičák, 1 šrotovník, 1 loupačka, 1 míchačka, 2 vysévače, 1 reforma, 1 koukolník, 1 prachový vysévač, 7 výtahů zrní, 1 turbína, pro elektrárnu 2 dynama.