Jaroslava Pixová: Na břehu Blanice – k šumavskému prameni, Putim 2012, strana 108-109
(Výpis)
Tento mlýn už nenajdeme. Stával přímo v obci Strunkovice, pokud bychom při cestě z náměstí zahnuli hned před mlýnskou stokou vlevo. Tam se z mlýnské stoky odpojovala další větev. Dnes v místě, kde mlýn stával, najdeme domy čp.67, 124, 134 a 159. Společně s dalším mlýnem čp.43 patřil k nejstarším mlýnům ve Strunkovicích. Dle rožmberského urbáře z let 1379 až 1383 byly ve Strunkovicích dva mlýny, každý se dvěma koly. Mezi mlýny už tenkrát stál most. Tento mlýn je v roce 1501 uváděný coby panský rožmberský, vystavěný byl snad později, než sousední nad mostem.
V registru z roku 1580 se píše o platebních povinnostech dvou strunkovických mlynářů: „Na lov nechodí, dávají na psy po čtvrtci tluče, za to se počítá 8 gr., chleba dva pecny – 4 groše.“ Čtvrtce byla objemová míra...
Mlýn zřejmě nebyl příliš používán a proto pustnul. V roce 1552 za vlády Viléma a Petra z Rožmberka, dal hejtman Hynek z Tučap vystavět na místě tohoto starého mlýna nový pivovar. Ale ani pivovar tu dlouho nevydržel. Při prodeji Helfenburku městu Prachatice v roce 1593 není už ve smlouvě pivovar vůbec zmiňován. Pozdejší majitel helfenburského panství kníře Schwrzenberg dal na konci 17. století zrušený pivovar opět upravit na mlýn. Měl však být jen dřevěný. Později se mu říkalo knížecí schwarzenberské dílny pod městečkem.
Nájemcem se tu stal mlynář z Elhenic Karel Kuneš, který se jako vdovec 9.2.1749 oženil se Zuzanou, dcerou strunkovického konšela Pavla Vacla....
Mlynář Karel Kuneš v květnu roku 1752 vystavěl u mlýna stodůlku na obecním pozemku, byl také držitelem dědičného pole a na dalším dílu obecního pozemku si upravil zahrádku. Z obou dílů platil roční činži 40 kr. obci...
Karel Kuneš zemřel 5. listopadu 1759 ve věku 43 let. Vdova Zuzana se 12.2.1760 provdala za Františka, syna Vojtěcha Pernekera z Elhenic.
František Perneker pokračoval ve vylepšování mlýna a v květnu roku 1766 si s povolením vrchnosti vystavěl u mlýna pilu, také na obecním pozemku. Roční činže z nájmu pozemku činila 18 kr., v roce 1794 už byla zvýšena na 1 zl. Začátkem 19. století byl mlýn velkou vodou značně poškozen a už nebyl obnoven. Ještě ve dvacátých letech 20. století mělo být na místě starého mlýna patrné zdivo s vyklenutým otvorem pro hřídel kola.
