Uživatel

Hledat

| Sign up

Více než drahý kámen v prstenu je člověku užitečný mlýnský kámen.
(štýrské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Křečkovský, Čečkův, Čočkův mlýn

Křečkovský, Čečkův, Čočkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Velká Chmelištná

PSČ

270 34

Okres

Rakovník

Katastrální území

Velká Chmelištná

GPS

50° 3' 13.5'', 13° 32' 10.5''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Mlýn na prvním střiku Javornice, doložený již k roku 1520, na poč. 20. stol. opuštěn a pozvolna zanikl. Na letecké mapě z roku 1938 patrné jen zříceniny. Dnes zachovány zbytky mlýnice a vodního díla. Lokalita je dobře přístupná v době vegetačního klidu podél hrany přilehlého pole.

Poloha vůči obci

1,75 km jz od kostela sv. Bartoloměje ve Velké Chmelištné

Vodní tok

Javornice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

existoval patrně již v 15. století

1483 sousední ves Smrk připomínána jako pustá

1520 majitel petrohradského panství Jetřich z Gutštejna mlýn obnovil

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1590 mlynář Jakub Hlaváček, stěžuje si, že nájem 4 kopy grošů a 12 korců žita je příliš vysoký a že bývalému majiteli (patrně Jetřichovi z Gutštejna) platil jen jednu kopu grošů.

1601 majitel Jan Týřovský z Kožlan

1612 "mlýn na Smrku s pilou prkenní, který slove Křečkovský" opět v majetku petrohradské vrchnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský
Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1622 uváděn při konfiskaci petrohradského panství

1841 majitel Jakub Zimmerhakl

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

poč. 20. stol. ukončen provoz, mlýn se postupně rozpadá

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

První republika (1919–1938)

1938 na leteckém snímku patrné jen zříceniny

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hlaváček
Týřovský
Zimmerhakl
Křeček
Čočka
Čeček
Čečka

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1590 Jakub Hlaváček

1601 Jan Týřovský

1841 Jakub Zimmerhakl

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

07 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850
historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Zdivo je vyskládané z kamenů s převážně hliněným pojivem, podle analogie s místními stavbami je odhad vzniku budov kolem 1. poloviny 19. století.

Horní část mlýna byla převážně kamenná, dolní část měla pravděpodobně jenom kamenné podezdívky s dřevěnou nástavbou, poměr kamenných a dřevěných prvků se měnil. Sklepy mají kamenné klenby, klenba spodního sklepa je úplná. Zachovalé prvky mlýna jsou na přiloženém schématu na podkladu Stabilního katastru (1841). Šipkami je vyznačena pozice vodních kol, čárkovaně zachovalý prvky vodní cesty, tečkovaně zachovalé zbytky zdiva.

Historické stavební prvky – exteriér

prostup pro hřídel vodního kola

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Doplňkové a další provozy – popis

1601 mlýn s pilou prkenní

Cesta vody ke mlýnu

náhon
rybník
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Středně velký Čočkův rybník nad mlýnem dosud existuje.
V terénu je patrný částečně zarostlý hloubený náhon od jižního konce Čočkova rybníka směrem k jihovýchodu až ke zbytkům mlýna a dalších stavení. Na náhonu je vidět před zaústěním do lednice zbytek zemní konstrukce vantroků, zachována je stěna mezi lednicí a mlýnem s prostupem pro osu kola, druhá stěna lednice je sesutá, ale dobře patrná. Velmi dobře je zachován vyzděný odtokový kanál a velká část klenby přilehlého sklepa.

Mlýn měl v některých obdobích dvě vodní kola, horní část mlýna s kolem na horní vodu byla kamenná, dolní část mlýna s kolem na spodní vodu, spád vody od dna náhonu u hráze po dno vyzděného odtokového koryta je cca 5 m. Hráz rybníka pravděpodobně bývala nižší než v současnosti a byla situovaná od stavidel na náhonu severním směrem, žádný prvek stavidel není zachován.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisV některých obdobích byla na lokalitě dvě vodní kola, horní (pohon mlýna) na horní vodu z vantroků na náhonu, dolní (pohon pily) na spodní vodu na počátku odtokovém kanálu. Kola a vodní propojka mezi koly jsou zaniklé.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách I.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 108

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách I.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 108

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Historické mapy

Čečkův (červeně), Vojtův (modře), Plačkův (zeleně), Albertův (fialově) a Drahotův (žlutě) mlýn, I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

Čečkův (červeně), Karlův (modře), Pilský (zeleně), Vojtův (fialově), Plačkův (žlutě), Albertův (hnědě) a Drahotův (oranžově) mlýn, II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © oldmaps.geolab.cz

Čečkův (červeně), Karlův (modře), Pilský (zeleně), Vojtův (fialově) a Plačkův (žlutě) mlýn, III. vojenské mapování, výřezč, 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz