Uživatel

Hledat

| Sign up

Když mlýnské kolo nemá vláhu, tak se zastaví.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Plačkův, Truksův mlýn

Plačkův, Truksův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

116

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Čistá

PSČ

270 34

Okres

Rakovník

Katastrální území

Čistá u Rakovníka

GPS

50° 2' 5.2'', 13° 32' 40.8''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Jeden z nejstarších čisteckých mlýnů, postavený po vypálení obecního mlýna na Vidomi v roce 1590 Hansem Rothem, zvaným Plaček. Vystřídaly se zde zdejší mlynářské rody Kunců, Kočků a Zimmerhaklů. V roce 1925 ukončeno mletí a nadále se zde pouze šrotovalo. Po smrti poslední majitelky Marie Truksové odprodáno OSP Kladno k zřízení rekreačního střediska. Vlastní mlýnice je pěkná pozdně barokní stavba, bohužel značně zpustlá a otlučená, ale zdá se, že se již připravuje rekonstrukce. Část hospodářských budov odbourána a na jejich místě postaveny chatky.

Poloha vůči obci

2,5 km západně od kostela sv. Václava v Čisté

Vodní tok

Javornice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1590 postaven po vypálení obecního mlýna na Vidomi Hansem Rothem, zvaným Plaček, který se zde usadil

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1620 se do mlýna přiženil Matouš Kunc (či Konc), Kuncové zde hospodařili do roku 1727

1660 syn Martin Kunc

1691 syn Jan Kunc

po smrti Jana Kunce se do mlýna přiženil Josef Kočka ze sousedního Drahotova mlýna. mlýn však nadále vede vdova Anna Marie Kuncová

mlýn s s pilou a 3/4 lánu odhadnut na 1000 kop grošů

1713 (Tereziánský katastr) vdova Mariána Kuncová těží z mlýna a pily 45 zlatých ročně

1724 mlýn vyhořel, znovu postaven

1727 vdova Mariana Kuncová předala mlýn Josefu Kočkovi z Drahotovického mlýna, vyhradila si !byt v klenuté komoře a bohatý výměnek"

1735 mlynáři Josefu Kočkovi postoupila obec kus pole Na Průhoně, za to bude povinen mlít slady pro měšťanský pivovar a hlídat obecní lesy Kobylí horu a Vrabíkov

1744 zemřel Josef Kočka, vdova Anna se znovu provdala za Filipa Valentu, který dal mlýn opravit nákladem 70 kop a 13 grošů (mlýn předtím zřejmě vyhořel)

1760 zemřel Filip Valenta, mlýn značně sešlý, asi hospodařil špatně

1764 mlynář Josef Kočka, syn Josefa Kočky, oženil se s Alžbětou Hamplovou, vyženil 200 zl. a 4 1/2 strychu pole

mlýn stále sešlý, oceněn na 1054 zl., Josef Kočka povinen vyplatit sourozence (50 zl. pro Jakuba, 70 zl. pro Jana, po 50 zl. pro Veroniku a Annu) a vydržovat výměnek pro svou matku

1797 zemřel Josef Kočka

1798 vdova Alžběta se provdala za Josefa Krále

1809 mlýn přebírá syn Antonín Kočka, opět ale povinen vyplatit sourozence (Františce při svatbě 200 zl., jalovici a nábytek, Josefovi 200 zl. při dosažení plnoletosti) a vydržovat výměnek pro matku

1816 zemřel Antonín Kočka

1817 vdova se provdala za Šrámka, mlýn prodala za 800 zl. Karlu a Kláře Zimmerhaklovým (původně bavorský rod, který se usadil na Kralovicku a postupně zde získal řadu mlýnů)

Zimmerhaklovi začínají mlýn přestavovat

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1849 syn František Zimmerhakl se ve věku 33 let oženil s Marií Liprtovou ze Senomat (věnem dostala 2200 zl.) a od rodičů přebírá mlýn oceněný na 600 zl., za to jim zajistil slušný výměnek

1880 syn František ml. se věku 29 let oženil s 23letou Marií Holmanovou z Hořesedel a převzal mlýn, měli 9 dětí

23. prosince 1891 v mlýně vypukl požár, byl však uhašen sborem dobrovolných hasičů z Čisté

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První světová válka (1914–1918)

28. 8. 1917 v Haliči padl syn Gustav Zimmerhakl

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1919 městečko Čistá odkoupilo od mlynáře Františka Zimmerhakla pozemek na stráni vedle lesa Vrabíkova za 2000 Kč

1925 ukončeno mletí, nadále se zde pouze šrotuje

1927 se sem přiženil František Truksa z Krupé u Rakovníka s manželkou Marií

Události

Zánik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1947 zemřel František Truksa

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

2.5.1976 zemřela Marie Truksová, mlýn zakoupil ZV ROH Okresního stavebního podniku Kladno ku zřízení rekreačního střediska

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Roth
Plaček
Kunc
Kočka
Zimmerhakl
Truksa
Valenta
Král
Truxa
Konc

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1590-1620 Hans Roth, zvaný Plaček

1620-1660 Matouš Kunc (Konc)

1660-1691 Martin Kunc

1691-1713 Jan Kunc

1713-1727 Anna Marie Kuncová

1727-1744 Josef Kočka

1744-1760 Filip Valenta

1764-1797 Josef Kočka ml.

1798-1809 Josef Král

1809-1816 Antonín Kočka

1817-1849 Karel Zimmerhakl

1849-1880 František Zimmerhakl

1880-1927 František Zimmerhakl ml.

1927-1947 František Truksa (Truxa)

1947-1976 Marie Truksová

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

07 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

baroko do roku 1800
klasicismus do roku 1850

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Pozdně barokní mlýnice a stodola, část hospodářských budov zbořena, na jejich místě rekreační chatky.
V budově mlýna byly všechny dřevěné prvky mlýnice v 80 letech minulého století vyřezány a původní vnitřní dřevěná konstrukce byla z roku 1810 což bylo čitelné na jednom z trámů. V době likvidace byly všechny dřevěné prvky masivně napadeny červotočem. Vnitřek mlýnské budovy měl u rekreačního střediska OSP Kladno sloužit jako zázemí k chatkám, ale nikdy to nebylo dokončeno. Současný vlastník budovy mlýna to asi nikdy neudělá, jelikož několik let nemá střešní vikýř výplň a vůbec mu to nevadí.
(doplnil Ivan Truksa)

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1622: 2 složení a stoupa
1936: 1 francouzský kámen na šrot a příslušenství, v hospodářství mlátička na vodní pohon

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa

Nezjištěn

pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

1622 stoupa a pila

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

1895: mlýn a pila na levé straně náhonu o dvou kolech na svrchní vodu, třetí žene pilu.
Fošnová vantroka jsou 6,35 m dlouhá, 1,16 m široká a 1,16 hluboká a při vtoku stavidlem jsou opatřena. Na jejich konci jsou dvě stavítka. V pravé starně vantrok ve vzdálenosti 3 m od jejich počátku je při dně otvorm, satvidlem krytý, ketrým voda na vodní kolo na svrchní vodu přitéká, V severozápadní, k lukám obrácené stěně stájí, stojí v levém břehi mlýnského náhonu jalové stavidlo 1 m široké a 0,43 m vysoké. K vlastnímu regulování přítoku vody ke mlýnu slouží v nejhořejší části náhonu umístěné satvidlo. Přebytečná voda odtéka od tohoto stavítka přes louku a nemá žádného určitého koryta.
Dle protokoly o zasazení normálního cejchuv z 26. června 1895 a dle pokračování téhož ze dne 27. června 1895 se majitel mlýna František Zimmerhakl zavázal, že v případě vyššího stavu vody v náhonu stavidlo vždy do té míry vytáhne, aby voda korytem náhonu tekla a na sousední pozemky vytékat mohla.
1936 majitelé František Truksa a Marie: Voda na mlýn je příváděna přímo potokem, ketrý tvoří zároveň i mlýnský náhon, průměrně 2,5 široký a při mlýně se rozšiřuje až na 10 metrů. Přes mlýnský náhon do dvora vede veřejná cesta, v níž je zřízen propustek ze třech dřevěných rour, každá o velikosti 30 cm. Betonová vantroka jsou 3,27 m dlouhá, 70 cm široká a stejně vysoká. Vtok vantrok z náhonu je uzavřen dřevěným ručním stavítkem.
Na druhém konci vantrok je umístěno druhé stavítko 25 cm široké a 30 cm vysoké, jež přivádí vodu na dřevěný skluz a pak na vodní kolo.Veškerá zařízení vodního díla si mlynář udržuje sám. Propustek přes náhon jakož i v cestě udržuje obec Čistá sama.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1622: 2 kola
1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,176 m3/s, spád 4 m, výkon 5 HP
1936: 1 kolo na svrchní vodu, průměr 4,2 m, hloubka lopatek 27 cm, šířka kola 63 cm

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1622: 2 kola
1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,176 m3/s, spád 4 m, výkon 5 HP
1936: 1 kolo na svrchní vodu, průměr 4,2 m, hloubka lopatek 27 cm, šířka kola 63 cm

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníSešit 11 (Plzeň), s. 27

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníSešit 11 (Plzeň), s. 27

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJaroslav Sklenář

NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku

Rok vydání1997

Místo vydáníČistá

Další upřesněnís. 122-126

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách I.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 105-106

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Čečkův (červeně), Vojtův (modře), Plačkův (zeleně), Albertův (fialově) a Drahotův (žlutě) mlýn, I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

Čečkův (červeně), Karlův (modře), Pilský (zeleně), Vojtův (fialově), Plačkův (žlutě), Albertův (hnědě) a Drahotův (oranžově) mlýn, II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © oldmaps.geolab.cz

Čečkův (červeně), Karlův (modře), Pilský (zeleně), Vojtův (fialově) a Plačkův (žlutě) mlýn, III. vojenské mapování, výřezč, 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz