Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1560 zmiňován Nový mlýn pod lesem Čábuzí
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1664 Václav Baroch z Nového mlýna
Mlýn dohledán na I. vojenském mapování. (JV)
Dne 27. října 1748 zdejší mlynář Jakub Ticháček vdával dceru Ludmilu (* cca 1718, + 1802) za Jana Terebu - měšťana, konšela a tkalce z Nepomuku č. 107.
1765 - Vojtěch Ticháček, mlynář v novém mlýně, uveden jako kmotr (SOA Plzeň, Nepomuk 02, sn. 193) (mGh) - na sn. 141 má vlastní dítě
1837 Jan Ticháček
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1850 Ticháček, mlel hlavně slady
1881 dlouhodobý nájemce Josef Šmerák
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1930 Karel Šmerák, mlýn, pila a elektrárna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1664 Václav Baroch
1748 Jakub Ticháček
1765 - Vojtěch Ticháček
1837 Jan Ticháček
1881 Josef Šmerák (nájemce)
1930-1945 Karel Šmerák (RŠ)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Na sádkách u mlýna žil vodník Melka a ten se prý mstil lidem za to, že mu vypustili rybník Tábor. Hlavně měl spadeno na porybného, který se k němu občas nepozorovaně přiblížil a překvapil ho. Vyhrožoval, že ho jednou utopí. Jednou se mu ho skutečně podařilo strhnout z mostku přes náhon k Novému mlýnu. Naštěstí byl zrovna poblíž mlynář Ticháček, který bidlem uvolňoval nahromaděné dřevo z náhonu a tímto bidlem porybného vytáhl.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
