Uživatel

Hledat

| Sign up

Kde stojí dráb, otáčí se mlýn ztěžka.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Pjasecký mlýn; Habermühle

Pjasecký mlýn; Habermühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

107, 85

Lokalita (vesnice, město)

Chodský Újezd

PSČ

34815

Okres

Tachov

Katastrální území

Chodský Újezd

GPS

49° 52' 48.4'', 12° 39' 20.4''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Starý mlýn zachycený již na I. vojenském mapování, zaniklý někdy po roce 1958.

Poloha vůči obci

samota severně od obce

Vodní tok

Hamerský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1651 Soupis poddaných podle víry Jiří Arnoldt (35) s manž. Markétou (32), děti Hans (12), Georg (4) a Margareta (1), pacholci Jacob Hederer (20) a Simon Franck (9) a děvečka Magdalena Millerová (22), všichni poddaní katolíci.

1676 zakreslen na mapě panství Chodova Planá

1713 revizitace Berní ruly: mlýn o 2 kolech, Jiří Arnold

Mlýn je zachycen již na I. vojenském mapování.

1838 Antonín Baier

1846 Antonín Bayer ml.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1900, 1910 Ondřej Bayer (*1867 zde) s manž. Marií (*1869)

1 čeledín, 2 služky, chovají 4 koně, 11 ks hov. dob., 12 prasat

První republika (1919–1938)

1925 Michal Bayer (*1893), přestavba mlýna a pily podle plánů, které nechal pořídit otec Ondřej

1926 + Michal Baier

1929 kolaudace po přestavbě

V roce 1930 se v seznamech vodních děl uvádí již pouze pila, kterou vlastní Anna Baier (vdova po Michalovi).

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1945 Anna Baierová odsunuta

19.3.1946 pilu získal Jaroslav Klaus z Ledče nad Sázavou (zároveň nár. správce pily Ernsta Glasauera čp. 108 na sousedním Lorencově mlýně a plánské stavební firmy Josefa Schweinitzera). Hodlal pilu zbořit a na její místo přestěhovat katr z Lorencova mmlýna, což mu však nebylo povoleno a tak se 1947 nár. správy vzdal. Následně bylo zařízení pily rozkradeno.

Mlýn se živým i mrtvým inventářem předán Antonínu Štičkovi, žádal o něj však Václav Řánek.

1946 zařízení mlýna odhadnuto na 87.440 Kčs

1948 odhad snížen na 23.950 Kčs

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1950 příděl mlýna potvrzen Ludvíku Kohlíčkovi ze Šindlova u Borové Lady, mlynářská živnost ale nebyla povolena a zařízení mlýna určeno k likvidaci.

1950 Kohlíček uprchl přes hranice do Německa, na mlýn přišel Polák Alex Piasecký, lesní dělník z Jalového Dvora, zažádal zároveň o příděl 13,5 ha půdy.

1954 Piasecký odešel ze lepším na Chebsko, příslušníci PS mlýn zbořili, aby nemohl sloužit za úkryt narušitelům železné opony.

Události

Zánik budovy mlýna

Vývoj po roce 1989

2007 zříceniny zakoupil p. Čečil, začal obnovovat náhon se záěrem zřízení MVE, to však MěÚ v Tachově nepovolil

2016 zbytky mlýna koupil majitel sousedního Trnového mlýna Jan Skočík

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Arnold
Arnoldt
Baier
Bayer

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1651 Jiří Arnoldt

1713 Jiří Arnold

1838 Antonín Baier

1846 Antonín Bayer ml.

1900-1910 Ondřej Bayer

1925-1926 Michal Bayer

1930-1945 Anna Baierová

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

07 2015

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Lednice s vodními koly byla situována při kratší straně obdélné budovy, na níž navazovalo dlouhé úzké stavení. Za ním při náhonu stála od pol. 19. stol. pila krytá dřevěným přístřeškem.
Nověji postavena rozlehlá obytná budova.
Východně od ní při rozdvojení cest stála čtvercová mlynářská kaple.
zachovány pouze základy

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

zařízení po roce 1946 rozkradeno, mlecí stolici v hodnotě 6000 Kčs a dynamo si odvezl J. Kočka na blízký Kyjovský mlýn. Horizontální Francisova turbína z roku 1925, vysévače, míchačka, transmise aj. odcizeny neznámým pachatelem.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1846: 3 složení, krupník a pila

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
krupník
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1846 krupník a pila
V roce 1930 se v místě uvádí již pouze pila
1947 zařízení pily rozkradeno, pilu již odprodanou do Loun odvezli zaměstnanci firmy Topla do Bardějova.
2007 plánovaná MVE nakonec nepovolena

Cesta vody ke mlýnu

odtokový kanál
turbínová kašna
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Jez se stavidlem postavený ze dřeva vzdálen cca 300 kroků od mlýna.
Lednice s vodními koly byla situována při kratší straně obdélné budovy.
1925 kvůli turbíně postaven nový jez a vybetonována šachta pro její osazení.
1925 zasazen vodní cejch - 130 cm vysoký sloup - do starého mlecího kamene s iniciálami M.B. 1926
2007 vybagrována část mlýnského náhonu a vyčistěna betonová šachta turbíny se záměrem zřídit zde MVE, což však MěÚ v Tachově a majitelé honitby zamítli.