Uživatel

Hledat

| Sign up

K čemu je zrno ve mlýně, když se nemele.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Bílý mlýn; Weissmühle

Bílý mlýn; Weissmühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Kyjov

PSČ

34815

Okres

Tachov

Katastrální území

Kyjov u Zadního Chodova

GPS

49° 52' 30.4'', 12° 40' 52.5''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Starý mlýn, ze kterého v roce 1958 zbývaly již pouze trosky.

Poloha vůči obci

samota jižně od obce

Vodní tok

Hamerský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1651 Soupis poddaných podle víry: Wolf Böheim (30) s manž. Markétou (27), děti Alžběta (10), Maria (7), Markéta (5), Zuzana (3), Anna Maria (6 týdnů), všichni poddaní katolíci

1714 Revizitace Berní ruly: 2 kola

Mlýn je zachycen již na mapě I. vojenského mapování.

1838 Michal Narhaft

1838 koupil syn Johann Nahrhaft

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

provoz mlýna byl omezován výše položenou pilou hraběte Berchem-Haimhausena, která nerovnoměrně zadržovala vodu, proto zřízena vlastní retenční nádrž

1860 Josef Nahrhaft

1900 majitelka vdova Anna Nahrhaftová, mlynář syn Anton Josef Nahrhaft, stárek Anton Pfrogner (*1839) z Nahého Újezdce, další 2 tovaryši a 3 děvečky

3 koně, 16 ks hov. dobytka

1910 Johann Nahrhaft (*1877) s manž. Berou (*1880 v Horní Jadruži), mlynářský tovaryš Franz Schaffer (*1845 v České Vsi), 2 pacholci a 3 děvečky

3 koně, 13 ks hov.dobytka, 5 prasat

První republika (1919–1938)

1924 vdova Berta Nahrhaftová, vybudován nový jez dle plánů plánského stavitele Wenzla Zellnera

V roce 1930 mlýn vlastní Berta Nahrhaft.

syn Anton Nahrhaft

již před válkou zastaveno mletí

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1942 Wilibald Nahrhaft padl na ruské frontě

1944 Josef Nahrhaft padl ve Francii

1945 mlýn konfiskován, Anton Nahrhaft odsunut

březen 1946 Slovák Dominik Pastyrik z Kysuckého Nového Města, 19.3.1946 odešel

30.10.1946 mlýn neosídlen, opuštěn a volně přístupný

prosinec 1946 o mlýn žádal Jan Kočka z Kyjovského mlýna, který jej chtěl zbořit a použít stavební materiál

14.9.1947 mlynář Jaroslav Gušlbauer provedl odhad zařízení mlýna: železné v ceně šrotu 3000 Kčs, dřevěné v ceně paliva 600 Kčs. Elektrická pec na 15-20 bochníků chleba 5000 Kčs.

5.3.1948 Slovák Josef Kožený z Borského Svätého Juru, reemigrant z Rakouska s manželkou, dostal úvěr 35.000 Kčs na nákup 1 koně a 2 krav, 2.12.1948 z mlýna odešel

1949 závěrečná zpráva: zařízení v celkové hodnotě 7000 Kčs bylo rozkradeno, zbylé odvezeno do sběrných surovin, z čehož stát vytěžil 534,80 Kčs.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

na poč. 50. let mlýn zbořen

Události

Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Nahrhaft
Böheim
Narhaft

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1651 Wolf Böheim

-1838 Michal Narhaft

1838- Johann Nahrhaft

1860 Josef Nahrhaft

1900 Anna Nahrhaftová

1910 Johann Nahrhaft

1924-1930 Berta Nahrhaftová

Anton Nahrhaft

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.

14.9.1947 zpráva Jaroslava Gušlbauera: "Je úplně o samotě a lehce přístupný, při mlýně jsou hospodářské budovy, které nejsou osídleny a pomalu se vše rozkrádá, budova stodoly je úplně nová z cihel a je na ní nová krytina, takže doporučuji prodat alespoň krytinu (eternit), aby se něco zachránilo. Za krytinu by mohl zájemce zaplatit 10.000 Kčs."

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

07 2015

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

1838 zděná mlýnice a dřevěné budovy uzavírají obdélný dvůr
1860 rozšířeny stáje pro dobytek
před 1924 budova výrazně rozšířena k východu, nad náhonem zřízen rozsáhlý hospodářský objekt
1930 postavena nová stodola
1946: budova mlýna poschoďová a dosti zachovalá, polovinu zabírá mlýnice, druhá polovina v přízemí i v patře obsahuje byt s kuchyní a dvěma pokoji
dnes dochován jen fragment zdiva s betonovou turbínovou kašnou, ostatní budovy zmizely beze stopy

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1947: 2 starší válcové stolice s rýhovanými válci, jedna od firmy Kohout, druhá od firmy Trapp, obě poškozené

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pekárna

Doplňkové a další provozy – popis

1947: elektrická pec na 15-20 bochníků chleba

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon
turbínová kašna

Popis cesty vody ke mlýnu

pol. 19. stol. provoz mlýna byl omezován výše položenou pilou hraběte Berchem-Haimhausena, která nerovnoměrně zadržovala vodu, proto zřízena vlastní retenční nádrž
1924 vybudován nový jez s nádrží v těsné blízkosti mlýna dle plánů plánského stavitele Wenzla Zellnera
1930 vše kolaudováno
Betonová hráz nádrže s propustí a zbytky náhonu dochovány.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1929 kolo o prům. 2,4 m a šířce 1,41 m
V roce 1930 pohání mlýn dvě kola na svrchní vodu s průtokem 0.2 a 0.1 m3/s, spádem 3 a 3.5 m o výkonu 8 k.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1929 kolo o prům. 2,4 m a šířce 1,41 m
V roce 1930 pohání mlýn dvě kola na svrchní vodu s průtokem 0.2 a 0.1 m3/s, spádem 3 a 3.5 m o výkonu 8 k.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

VýrobceHassmann und Sohn, Solisfeld

Popisinstalována 1929, hltnost 455 l/s, výkon 16,7 HP
prosinec 1948: nalezena turbína zamrzlá v ledu