mlýn U Pařezů, Dezortů, Psíkův mlýn

1651 Jakub Psík

1654 Jan Psík

1666 Pavel Psík 

1704 Ondřej Psík

1831 Matěj Mrkoš

1839-1840 František Mrkoš

1856 Vincent Mrkoš

1864-1867 Jan Sýkora

1877 Václav Šmíd

1886-1887 Antonín Paukner (pachtýř)

1898 Václav Faktor (pachtýř)

1912 Josef Pařez

1930 - František Pařez (RR)

1939-1941 - Viktorie Pařezová (RR)

1944 Syrový (nájemce)

-1952 Ladislav Pařez

9. července 1926 se o 3. hodině odpolední přihnaly od severovýchodu mraky a vzápětí se rozzuřila nad krajem bouře. Blesk za bleskem, pravá průtrž mračen a spousta krup – to vše děsilo lidi po několik hodin. Kocába se změnila v prudký dravý proud. Na těch místech, kde již byla říčka regulována, ochránila občany od větších škod, ale tam, kde ještě nebyla, ukázala se ničivá síla vody v hrozném měřítku. V délce asi tří kilometrů a v šíři až 150 metrů rozlily se vody Kocáby po všech lukách a polích. Mlýny Aixnerův (Tesárkův) a Dezortův byly po několik hodin v nebezpečí a jen usilovná práce majitelů, aby voda nevnikla do mlýnů, je uchránila. U mlýna pana Pařeze však síla vody zvítězila. Kocába protrhla hráze břehu, přelila se na obecní cestu a přes noc vytvořila si v ní nové koryto. Před mlýnem se utvořilo velké jezero, z něhož vynikalo pouze stavení jako ostrov. Voda vnikla do sklepů i do mlýnice a zničila zde valnou část strojů. Teprve 12. července, když konečně vody o něco opadly, mohli obyvatelé mlýna docílit spojení z ostatními obyvateli. Voda se zde však držela po celý měsíc a znemožňovala průjezd povozy. Z Lečic do Knína se nedalo touto cestou vůbec dostat, leda po nesjízdných stráních. Škody v té době dosáhly několika set tisíc korun. Louky mlynáře Pařeza byly zaneseny bahnem a pískem. Seno z luk sklidila Kocába a úroda na polích nebyla žádná. Ve Starém Kníně, kde Kocába nebyla zregulována, byly zaplaveny všechny zahrady, voda vnikla do všech stavení a zanesla je bahnem. Na mnohých místech, zvláště pod Novým Knínem, byly břehy servány a stromy přelámány. Voda vystoupila 2 až 2 ½ metrů nad normál. Bouřkou byl zničen státní telefon a telegraf.

xxxx

Jelínková, rozená Pařezová z mlýna u Pařeza v N. Kníně čp. 154.

Narodila jsem se zde v r. 1947 a mým otcem byl právě majitel mlýna Ladislav Pařez a matka Blažena Pařezová. Ladislav Pařez byl syn a rovněž dědic po zemřelé Viktorii Pařezové. Pan Syrový nikdy majitelem tohoto mlýna nebyl - vlastnil mlýn (Spálený) na kraji Velké Lečice. Ladislav Pařez byl vyučen mlynářem a mlýn měl v provozu cca do r. 1951-52, kdy došlo k jeho uzavření komunisty. Po zákazu mletí zde hospodařil s manželkou do r. 1956, kdy vše přešlo do bezplatného užívání Státními statky až do r. 1989. Později byl majetek (pozemky) rodině vrácen. Mlýn naše rodina v r. 1984 prodala. Pokud budete potřebovat upřesnit některé detaily, tak mě můžete oslovit.

S pozdravem Jelínková (Pařezová) Jaroslava