Patrové stavení mlýna, situované na jižní straně pozemku, má obdélný půdorys do tvaru L. Zděná omítnutá budova je v základech převážně ze smíšeného zdiva tvořeného lomovým kamenem se směsí cihel a v patrech spíše převládá pouze pálená cihla. Tak tomu je i na namáhaných místech – v klenbách a záklencích oken a nik, popř. v prostorách blízko náhonu. Barva omítky je na všech průčelích bílá, liší se pouze na jižní straně v místě u náhonu, kde je šedá. Omítka místy opadává a to převážně v přízemí, na což měly vliv povodně a záplavy, které způsobily prosakování spodní vlhkosti. Východní průčelí má devět okenních otvorů, jižní–jihozápadní deset. Severní má 16 okenních otvorů a západní devět. Střecha je sedlová, pokrytá bobrovkami, s výjimkou na jižní straně střechy. V části obytné se na střeše vyskytují dva zděné komíny. V podkroví se nachází variace hambalkového a vaznicového krovu. Obytná část s mlýnicí se nacházejí pod jednou střechou, avšak dispozičně jsou oddělené, k tomu přispívá i půdorysný tvar.
Severní hlavní průčelí je obdélné, ve spodní části členěné horizontálním prostým soklem. Na první pohled je zřetelné dělení obytné části a mlýnice. Přízemí i patro je sedmiosé, přičemž v úseku, kde začíná mlýnice, se nad pěti osami dále nachází pět slepých os světlíků. Přízemí s 1. patrem je děleno kordonovou římsou, která je v páté ose zleva přerušena, za níž navazuje dál až k rohovému fasádnímu profilu. První dvě přízemní osy zleva patří do části obytné. Okna jsou špaletová dělená do T s horním výklopným křídlem a otevíráním ven. Třetí osa představuje obdélný vstupní otvor s kamenným ostěním složeným ze tří prvků a kamenného prahu. Tímto vstupem se vstupuje do části mlýnice a zbylé osy, pokračující napravo od dveří, jsou její součástí. Tyto okenní otvory jsou vyplněny dvoukřídlými dovnitř otvíravými okny s šesti tabulkami, které jsou opatřeny mřížemi. Žádná osa v přízemí, kromě vstupního otvoru, není ohraničena šambránou. První patro má taktéž sedm okenních os. První dvě osy zleva patří k obytné části. Špaletová okna mají jednoduchou šambránu s podokenní římsou, na kterou je přímo nasazená nadokenní římsa. Členění na díly je totožné jako v přízemí – dělená do T s horním výklopným křídlem, pod kterým je vyřezané vlnkování dřeva. Ostatních pět os prvního patra, které jsou součástí mlýnice, má pouze nadokenní římsu bez šambrán a parapetu. Třetí, čtvrtá, šestá a sedmá osa je vyplněna dvoukřídlými dovnitř otvíravými okny s šesti tabulkami. Pátá osa představuje vstupní otvor s dřevěným ostěním a světlíkem členěným do tří tabulek. Tyto dveře vedly do prostoru skladiště, ve kterém se mlýnské výrobky skladovaly v pytlích a umožňovaly volný přístup pro manipulaci s nimi. Mohl k nim vést žebřík či rampa, po které se pytle spouštěly. V části mlýnice se nachází nad osami 1. patra další kordonová římsa, nad kterou je pět obdélných slepých os „světlíků“ s nadokenní římsou. Na fasádě v prvním patře vlevo vyskytuje zdobení krátkou nárožní bosáží, která postupuje od střechy k půlce okenní osy v 1. patře. Ještě kratší nárožní bosáž se nachází na pravé straně fasády, vedoucí přímo od hrany střechy k římse 1. patra. Ještě jedna, však poměrně neobvykle umístěná bosáž, se nachází mezi první a druhou pásovou římsou, nalevo od třetí osy prvního patra. Okraj těsně pod střechou ohraničuje vystupující pás vedoucí po celé délce průčelí.
Východní průčelí je orientováno směrem ke kolně a vjezdu do areálu. Je taktéž omítnuté a natřené bílou barvou a opatřeno prostým soklem v dolní části budovy. Všechna okna v přízemí a patře směřují do obytné části budovy. V přízemí se nacházejí tři okenní osy, z čehož první dvě zprava jsou okna špaletová dělená do T s horním výklopným křídlem a otevíráním ven. Třetí dvoukřídlé okno zprava je vyplněno mříží. Podobně jako na severní fasádě, i zde je mezi přízemím a patrem umístěna kordonová římsa. V patře nalezneme čtyři okenní osy se špaletovými okny se šambránou, na kterou navazuje podokenní římsa ze spodu a nadokenní římsa ze shora. Děleno do T s horním výklopným křídlem, pod kterým je vyřezané vlnkování dřeva. Na obou stranách fasády je patrná nárožní bosáž, která však na pravé navazuje na kvádrované nároží ze severního průčelí. Trojúhelníkový štít, situovaný nad dvěma okenními osami zprava v části podkroví, lemuje po jeho obvodu hladký pás, který je ve spodní části ohraničen pásovou římsou. Uvnitř štítu se nachází dvojice půlkruhově zakončených oken s profilovanou šambránou a parapetní římsou, které jsou vyplněné jednokřídlým oknem děleným do čtyř tabulek a půlkruhovým světlíkem.
Lomený půdorys budovy tvaru L inklinuje k rozdělení jižního průčelí na dvě části – jižní a jihozápadní. Přístup k jižnímu průčelí je zajištěn schody vedoucími z východní strany budovy. Kvůli vyvýšenému terénu je hlavní vstup do obytné části budovy situován v úrovni patra, což neumožňuje přímý přístup do přízemí z jižní strany. Ve spodní části se nachází omítnutý jednoduchý sokl v barvě bílé, jako u celého jižního průčelí. Patro je tří osé. V první ose zprava nalezneme okno s podokenní a nadokenní římsou bez šambrány, které je čtyřkřídlé, čtyřtabulkové s otevíráním ven. Prostřední osa je slepá s profilovanou šambránou, na kterou se pojí podokenní a nadokenní římsa. Třetí osa zprava či první zleva představuje hlavní vstupní otvor s kamenným ostěním, vedoucí do obytné části budovy. Nad nadpražím postupuje orámovaná profilovaná šambrána, na kterou je nasazena naddveřní římsa. Ta je totožná s ostatními nadokenními římsami od ní napravo. Štít jižního průčelí je obdobný jako na východní straně, s tím rozdílem, že dvojice půlkruhově zakončených oken s profilovanou šambránou je na jedné spojené parapetní římse. Lehce odlišná je také okenní výplň – jednokřídlá okna členěná do jedné velké a tří malých svislých tabulek, které vytvářejí iluzivní světlík. Ve štítě, který je v úrovni podkroví, je viditelný přesah pěti částí vaznic z krovu, které však v samotném krovu nefigurují.
Jihozápadní část se na první pohled odlišuje omítkou, která má šedou barvu s hrubším povrchem. V minulosti i na této straně budovy musela být omítka bílá, jelikož jsou zde viditelné spodní nátěry v místech, kde se štuk odlupuje. Na této straně býval náhon, po kterém jsou viditelné stopy v podobě dřevěné hřídele. To nám naznačuje, že v celé levé části jihozápadního průčelí se nachází mlýnice. Z jihozápadu je vidět první patro. U levé jižní strany se po celé délce rohu nachází nárožní bosáž. Levá strana má tři okenní osy, z čehož první zleva představuje vstupní otvor s dřevěným ostěním. Ve druhé a třetí ose se nachází malé obdélné okénko s mříží. Ve vyšší úrovni os se vyskytuje kordonová římsa, nad kterou je v ohraničeném poli vyprofilovaný nápis „KAREL AIXNER“, který na přelomu 19. a 20. století mlýn vlastnil. Na jižní straně střecha postrádá bobrovky a je zde položena modernější krytina – pravděpodobně polykarbonátové vlněné desky. Na západní straně, kde se nachází obytná zóna, se vyskytují dvě okenní osy s dvoukřídlými okny otevírajícími se ven, pocházející z nedávné doby. Vpravo v rohu nalezneme další nárožní bosáž. V koutě budovy, v místě styku jižní a západní stěny, je umístěn záchodový přístavek s malým okénkem pro zajištění osvětlení. Zejména ve spodní části je viditelné odkryté zdivo tvořené směsí cihel a lomených kamenů.
Hůře přístupné západní průčelí je natřeno bílou barvou s absencí viditelného soklu. V přízemí se nachází dvě obdélné niky výškové orientace, rozměru dveřního otvoru, zaklenuté mělkým segmentem. V patře se nacházejí tři menší obdélné niky šířkově orientované, taktéž se zaklenutým mělkým segmentem. Uvnitř první a třetí niky je hnědou linkou namalován decentní obrázek mlýnského kola uprostřed, vedle něj figuruje z obou stran motiv plaménku (možné znázornění plynosacího motoru). V prostřední nice je namalován motiv sekery s širokou čepelí. Nad těmito třemi nikami se nachází dekorační plastický prvek, od kterého z obou stran vedou do zdi vyryté růže. V podkroví se objevují dvě okenní osy půlkruhově zakončené a vyplněné mříží, nad kterými jsou situovány dvě menší kruhová zavětrávací okénka s dekorovanou mřížkou. Na západním štítě kopíruje střechu hladký vystupující pás. U zdi průčelí je opřen setrvačník.
Interiér obytné části
Patro i přízemí je v základech třítraktové, v místech však oddělené příčnými zdmi.
Přízemí
Vstupem ze severního průčelí se dostaneme do chodby, která má obdélný půdorys s trámovým stropem omítnutým bílou barvou. Podlaha chodby je tvořena cihlovými dlaždicemi. Z chodby se pravými dveřmi dostaneme do mlýnice. Dveře vstupu do chodby jsou dvoukřídlé, konstrukce svlakové s rámovou kombinací ze strany exteriéru. Kombinace rámová je členěna do šesti rámových polí šedé barvy s kazetovou výplní hnědé barvy. Rubová strana dveří má konstrukci svlakovou s vodorovnými svlaky a závěsy. Klika je z lícové strany mosazná spojená s klíčovým štítkem, z rubové strany je krabicový zámek s talířkovou klikou.
Po levé straně nalezneme dvojici vstupních otvorů bez výplně, které vedou do obytné části. První vstup vede do přední místnosti, která je zaklenuta odhalenou plackovou klenbou s odlišnou skladbou cihel ve střední částí lícové strany a čtyřmi pětibokými výsečemi. Zeď u jedné z výsečí je probořená a je možno se skrze postoupit do další místnosti. Dvě výseče přestupují do okenních špaletových otvorů. Jedna špaleta se nachází přímo naproti vstupnímu otvoru do prostoru. Lze se domnívat, že se v místnosti nacházela stejná cihlová dlažba, jaká přetrvává v chodbě, kde nebyla poničena početnými záplavami. Na stěnách je viditelný několikanásobný nátěr různých odstínů barev, které se postupně odlupují. Převažuje však nátěr zelené barvy. Jak bylo zmíněno, mlýn postihly opakovaně povodně a u vstupu do přední místnosti je na zdech viditelná postupující plíseň s mechem.
Druhý – zadní otvor napravo z chodby vede do místnosti, která je na většině povrchů stále omítnuta bílou barvou přecházející do tělové. Klenba, počet výsečí i stav podlahy jsou obdobné jako v předním prostoru. Tato místnost, ve které mohla býti v minulosti černá kuchyně, je průchozí otvorem zpět do přední místnosti. Vedle ní se nachází dřevěné rámové dveře vedoucí do prvního patra rozpadlým a tedy i nefunkčním schodištěm. Jednoramenné pravotočivé schodiště je v základech zděné, podstupnice a stupnice – respektive nášlapná deska, jsou tvořeny fošnami natřenými červenou barvou. V místnosti se dále nachází špaletové okno, umyvadlo a nika, situováná vedle dveřního otvoru do chodby. Díky dochovanému plánu na přístavbu prádelny a šalandy jako samostatného celku mimo budovu, který se pravděpodobně neuskutečnil, můžeme předpokládat, že tyto dvě popsané místnosti se nakonec nacházely v přízemí obytné části a byly uzpůsobeny tak, aby plnily požadovaný účel.
Z druhé jmenované místnosti se do menšího segmentově zaklenutého prostoru vchází vstupem, ve kterém zůstal kovový rám dveří. Cihlová dlažba je zde dochovaná a celý prostor je omítnut bílou barvou. V prostoru je čtvercové okno s mříží. Do poslední užší místnosti vedou dvoukřídlé dveře rámové konstrukce členěné do čtyř polí a malé okénko. Úzký prostor byl v minulosti spojen s vedlejším prostorem, který je v současnosti oddělen příčnou zdí. Proto je zde klenba neúplná a pokračuje do místnosti za příčkou. Tato místnost je také omítnuta a cihlová dlažba. Na levé stěně se vyskytují dvě niky. Na konci místnosti je situováno krátké zděné schodiště z cihel s nátěrem červené barvy, které dříve vedlo do prvního patra. V současnosti je zabarikádované a neprůchozí.
První patro
Prostor obytné části v prvním patře je přístupný hlavním vchodem z jižního průčelí. Vstup je vyplněn základní svlakovou konstrukcí dvoukřídlých dveří s kombinací rámové konstrukce na lícové straně – tedy z exteriéru. Lícová strana dveří hnědé barvy je členěna do šesti rámových polí, na které jsou ve spodní části dveří přibitá dvě zdobně řezaná prkna. Klika z exteriéru je mosazná s odděleným klíčovým štítkem. Z rubové strany jsou dveře bílé, svlakové konstrukce s vodorovnými svlaky a závěsy, které se na konci štěpí do tří obloučků. Dveře mají zevnitř čtyři petlice a kovanou „talířkovou“ kliku s krabicovým zámkem.
Hlavním vstupem se vchází do chodby, ze které se prvními dveřmi napravo dostaneme do koupelny. Dveře smetanové barvy jsou jednokřídlé, rámové se dvěma poli, z čehož horní pole je prosklené s matným povrchem. Klika s klíčovým štítkem je chromovaná a provedení dveřních zapuštěných závěsů je kuželové s kuličkou, což je typické pro období 2. poloviny 19. století. V koupelně se nachází jedno okno taktéž s kuželovým závěsem s kuličkou. Podlaha je osazena čtvercovými dlaždičkami okrové barvy, které lze zařadit do období socialismu. Strop je záklopový s omítnutým podhledem, jako je tomu u všech místností v patře.
Do vedlejší místnosti – kuchyně, se dá vejít buď druhými dveřmi z chodby nebo průchodem z koupelny skrze zárubeň dveří jen se závěsem. Dveře z chodby do kuchyně jsou dvoukřídlé, rámové konstrukce se čtyřmi rámovými poli krémové barvy. Klika s klíčovým štítkem a závěsy jsou totožné jako u dveří do koupelny. V kuchyni se nachází v části kuchyňského pultu dřevěná podlaha z širokých fošen a v rohu šedé obdélné dlaždice, na kterých stojí moderní kamna. Ve zbylé části kuchyně je položen koberec. V místnosti jsou dvě špaletová s kuželovými závěsy s kuličkou a mosaznými klikami.
Další dveře z chodby vedou na toaletu, a jako jediné jsou na levé straně. Rámové dveře se dvěma poli jsou krémové barvy, jednokřídlé bez kliky pouze s madlem a klíčovou dírkou.
Na konci chodby se dveřmi, totožnými jako vedou do kuchyně s výjimkou mosazné kliky, se vstupuje do prvního pokoje. Podlaha pokoje je dřevěná z širokých fošen. Do této místnosti vede z přízemí uzavřené schodiště, které je popsáno v odstavci o přízemí. Nad schodištěm je umístěno jedno špaletové okno, stejné jako v kuchyni.
Poslední místnost patra je ložnice, do které se lze dostat předchozím pokojem. Vedou do ní dřevěné dvoukřídlé dveře rámové konstrukce s šesti rámovými poli. Horní pole jsou prosklená s vybroušenými vegetačními motivy. Zárubeň dveří je profilovaná, do ní jsou zapuštěny kuželové závěsy s kuličkou. Klika je bohatší mosazná s klíčovým štítkem s odsazenými oblými konci. Podlaha je taktéž dřevěná z širokých fošen. Ložnice má tři okna – jedno směrem na východ, dvě na sever. Typ oken je stejný, jako u předešlých oken v patře.
Podkroví – krov
Do prostoru krovu se lze dostat skrz mlýnici po trojici venkovských žebříkových schodů s trámovými schodnicemi, deskovými stupni pokrytými lištovaným bedněním. Podlaha je dřevěná, tvořená z fošen. Hřeben střechy s krovem je v jižním obytném křídle snížen vůči krovu západního křídla mlýnice, s tím rozdílem, že strana východního štítu patří do krovu mlýnice. V prostoru jižního křídla se nachází jednoduchý hambalkový krov s šikmou stolicí. V plných třech vazbách je hambalek tvořen z masivnějšího trámu. Mezi plnými vazbami jsou vždy tři jalové vazby pouze s hambalkem. Pozednice je posazena na nadezdívce, do které směřují šikmé stolice. Prostorem krovu na pravé straně prochází zděný omítnutý komín.
Interiér mlýnice
Přízemí
Vstupní dveře na severním průčelí vedoucí do předsíně a dále k mlýnici, jsou popsány v odstavci přízemí obytné části. Prostor mlýnice je od předsíně oddělen dřevěnou příčkou tvořenou ze svisle kladených fošen. Z předsíně se jediným otvorem vpravo dostaneme do přízemí mlýnice. Podlaha je zde tvořena z malty a jen v části u palečního kola je při zdi pás cihelné dlažby. Zastropení představuje trámový strop se záklopem. V západní části je oloupaná bílá omítka, která odkrývá zdivo tvořené hlavně z lomeného kamene. Čtyři okenní otvory s cihelnou parapetní deskou pod oknem mlýnice mají většinou rozbité skelní výplně a jsou opatřeny mřížemi. V prostoru celého přízemí se nacházejí zbytky mlýnské hranice, paleční kolo s železím, kapsový dopravník a další různé menší mlýnské „drobnosti“.
První patro
Do prvního patra se leze po žebříkových schodech s trámovými schodnicemi, deskovými stupni pokrytými lištovaným bedněním. Stropní pohledová konstrukce je tvořena trámový stropem se záklopem. Podlaha je dřevěná tvořena z fošen. Na severní straně se nacházejí tři okna, pod kterými je stěna obložena vodorovnými prkny končícími v úrovni dřevěného parapetu oken. V patře se vyskytují troje dveře. První – na severní straně jsou nahoře zakončené lehkým segmentem, pod kterým je situován světlík. Dveře jsou jednokřídlé, rámové konstrukce členěné do čtyř rámových polí s vertikálními esovitými závěsy z rubové strany. Ve spodní části pobité vodorovným prknem. V oblasti kliky se nacházejí stopy po krabicovém zámku a zarážku tvoří pouze oko, kterým je prostrčen kus ulomené kliky. Druhé dveře na západní straně jsou zvenčí zazděné, tudíž na západním průčelí nejsou viditelné. Dveře jsou jednokřídlé, rámové konstrukce členěné do čtyř polí. Jelikož je zazděná rubová strana, nelze určit závěsy. Třetí dveře vedoucí na jižní stranu k náhonu jsou dvoukřídlé, svlakové konstrukce se zašpičatělými závěsy. Z horních k dolním svlakům obou křídel rubové strany dveří vede vzpěrná diagonála, tvořící na levém křídle pomyslné písmeno Z a na pravém křídle zrcadlově převrácené písmeno Z. Dveře jsou bez kliky pouze s krabicovým zámkem a dvěma petlicemi. Přes šířku dveří je protažen menší dřevěný trám zabraňující průchodu. Na lícové straně je provedeno členění do šesti rámových polí. V prostoru patra ze stropu trčí dolní část kapsového výtahu pro druhé patro, dva koše od válcové stolice a tři železné roury, buď k odvádění vzduchu z horního patra či pro přepravu sypkého materiálu. Na zemi kapsový dopravník pokračující z přízemí a mlecí kámen.
„Druhé patro“ a podkroví
Druhé patro i podkroví mlýnice je zpřístupněné po totožném schodišti jaké vede do prvního patra. Druhé patro je součástí podkroví, které je však odděleno stropem. Podlaha druhého patra je dřevěná z fošen a strop je trámový se záklopem. Pod půlkruhovými okénky ve druhém patře je stěna po celé délce obložena vodorovnými fošnami. V podkroví tvoří pochozí povrh prkna a dřevěné desky, položené na hambalkách. V západní části je viditelná dvojice kruhových světlíků. V prostoru se nachází dva hranolové vysévače.
Krov mlýnice prostupuje do jižního křídla, kde se z pravé strany napojuje krov obytné části. Kostra krovu, jak je zmíněno výše, vede přes dvě podlaží. Krov je v části obytné vaznicový a poté přechází nad mlýnicí do hambalkového s šikmými stolicemi s vaznicemi čtyřbokého profilu. V plných vazbách se přidávají rozpěry přímo pod hambalky s pásky a vzpěrou. Dva pásky na stolici podpírají vaznici a jedna vzpěra zase rozpěru. V pěti plných vazbách je vždy přidaná rozpěra, mezi kterými jsou vždy tři jalové vazby pouze s hambalkem. Vrchní hambalek je propojen s krokvemi a rozpěra „sedí“ na stolici. Pozednice je posazena na nadezdívce, do které směřují šikmé stolice s podporou železných táhel. Mezi prostupujícím prostorem západního a jižního křídla prochází zděný omítnutý komín.
Ostatní objekty areálu
V severní části pozemku se nachází zděné hospodářské stavení se sedlovou střechou, pod kterou se vyskytuje vaznicový krov. Ve východní části je stodola, do které se vchází klenutým otvorem s mohutnými dvoukřídlými vraty konstrukce svlakové. V západní části hospodářské budovy se nacházejí chlévy s plackovou klenbou. Východní štít je doplněn dvojicí plaménkových okének. Ze západní strany je kolmo na hospodářskou budovu napojeno stavení s holubníkem.
Ve východní části pozemku se nachází obdélná zděná pekárna či kolna z cihel trojdílné dispozice. Západní strana má zastřešenou verandu. První, druhá a čtvrtá okenní osa zleva je vyplněna špaletovými okny dělenými do T s horním výklopným křídlem a klenutým cihelným pasem. Třetí osa představuje vstupní otvor s červeně natřenými dveřmi rámové konstrukce. Naproti dveřím se nachází rozbořená pec. Stropní konstrukci s omítaným podhledem tvoří prkenný pokryv s rákosem. Severní strana má jeden okenní otvor. Na jižní straně se nachází jedna větší okenní osa v přízemí a v podkroví jedna dvojice obdélných menších oken – všechny otvory jsou zaklenuty cihelným pasem. Východní strana je dělena lizénami tvořenými z předstupujícího zdiva.
Julie Hacklová
