Otázka na Radimův mlýn.
(české přísloví)

Radimského, Šafaříkův, Městský mlýn

Radimského, Šafaříkův, Městský mlýn
266
Na Přístavě
Nymburk
288 02
Nymburk
Nymburk
50° 11' 4.3'', 15° 2' 32.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Šafaříkův mlýn patří k posledním dochovaným říčním mlýnům ve středočeském kraji. Podobný mlýn se nachází v Hoříně a Nezabudicích. Ani jeden ze jmenovaných však nemá zachovanou mlýnskou hranici, která u takových mlýnů bývala mnohonásobná.
Labe
nepřístupný

Obecná historie:

První písemná zmínka o městě Nymburk pochází z roku 1219. První zprávu o mlýnu máme z roku 1547, kdy jej Ferdinand I. městu Nymburku zkonfiskoval - snad za účast na povstání. Záhy však navrátil mlýn do rukou města a měšťanům účast na povstání odpustil. Kuča uvádí, že „od 13. století byly významným prvkem města velké mlýny na Labi“. Toto tvrzení však žádnou písemnou zmínkou nedokládá. Mlýn v letech 1566, 1589, 1595 a 1634 prošel několika opravami. Zvláště roku 1634, kdy jej nejspíš výrazně poškodili Sasové, kteří dobili město. Poté se hned roku 1640 dozvídáme, že „Švédové spálili most a městské mlýny“. Podle prvního tereziánského katastru z roku 1757 byl „obecní mlýn o 10 kolech na stálé vodě s 1 stoupou na nestálé vodě a pilou na stálé vodě“. V roce 1758 město prodalo mlýn s pozemky Janu Šulcovi za 2650 zlatých s ročním nájmem 900 zlatých. Roku 1766 koupil objekt v dražbě Filip Brzorád, ale 1807 jej prodal Karlu a Kateřině Šubrtovým. Na druhotně použitém stropním průvlaku v patře mlýna stojí: „LETA PANNE MDCCLXXXVII“ a v druhé kartuši „NAKLADEM PANA BRZORADA FILIPA“. Jako další majitele literatura uvádí Antonína a Františka Vávrovy, Václava Radimského z Čelákovic a konečně Františka Šafaříka. Posledně jmenovaný nechal mlýn v letech 1866 – 1878 přestavět a zmodernizovat. Například zde postavil tři turbíny s tím, že nadále ponechal jedno vodní kolo železné a čtyři dřevěná. Vodní kola i turbína ztratily smysl po roce 1923, kdy se v rámci splavnění Labe vybudovalo zdymadlo. V nové vodní elektrárně se nacházelo pět vertikálních turbín. Šafaříkův mlýn začal pohánět elektromotor o výkonu 36 KW. (Elektřinu měl zdarma z elektrárny, která mu znemožnila další využití vodní síly). Mlýn pracoval až do roku 1989, kdy jeho provoz skočil.

xxx

Velmi hodnotnou technickou stavbou Nymburska je Šafa­říkův mlýn na Labi. Představuje jeden z posledních dochovaných velkých říčních mlýnů v celých středních Čechách. Předchůdci dneš­ního Šafaříkova mlýna mleli obilí na stejném místě již ve středověku. Vodní náhon byl později využit nejen k otáčeni mlýnského kola, ale také k pohonu soukolí pohánějícího čerpací zařízeni v Turecké věži. První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1547. V dalších letech byl vojsky několikrát zpustošen i vypálena poté zase opraven. Kromě mouky se v něm mlel i slad.

Z období baroka se zachovala dvoutraktová mlýnice. V roce 1878 majitel mlýna Václav Radimský přistavěl k severní stěně velký objekt uměleckého mlýna. Byly v něm 3 velké turbíny, 14 francouz­ských kamenů a 16 stolic válců cylindrových, vyrobených podle ame­rického patentu. Vše pohánělo jedno železné a čtyři dřevěná vodní kola. Ve mlýně pracovalo dvacet dělníků a čtyři stárci. Uvnitř budovy se do současnosti částečně dochovalo původní technologické vyba­vení (násypky, míchačka, vysévače, kapsové výtahy a další). Výrobní část mlýna má novogotické fasády, obytná část pak rondokubistické.

V roce 1915 mlýn vykoupil stát, ale Václav Radimský zde pracoval i v dalších letech. V souvislosti s regulací Labe a výstavbou elektrárny a zdymadla byl zrušen starý srubový jez a mlýn od roku 1924 poháněl elektrický proud. Ve stejné době vznikla nástavba nad barokní částí mlýna s novými stroji a objekt koupil bývalý stárek František Šafařík. Po něm zde až do znárodnění hospodařil jeho syn. Poslední přestavba proběhla v roce 1943, kdy byl na místě dřevěné lnice postaven obytný dům. Po roce 1948 mlýn již jen chátral a teprve v rámci restitucí byl vrácen Šafaříkově rodině. Od roku 2001 je mlýn v soukromém majetku Ing. Václava Šímy, který barokní část opravil, další části na rekonstrukci teprve čekají.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1547 po porážce povstání Ferdinand I. městu mlýn zkonfiskoval, ale krátce na to jej zase vrátil

1566, 1589, 1595 mlýn opravován

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

16.8.1634 mlýn zničen s celým městem Sasy

1639 město obleženo švédským generálem Banérem, v rámci neúspěšné obrany spálen chatrný most a provizorně opravený mlýn 

1645 mlýn zpustošen švédským generálem Torstensonem

po válce opět opraven, mlel pro místní pekaře a slady pro pivovar

1758 město prodalo mlýn i s pozemky Janu Šulcovi za 2.650 zl. a roční nájem 900 zl.

1766 mlýn v dražbě koupil Filip Brzorád

1805 mlynář Brzorád prodal 6  korců hrachu za 300 zl. (F.J.Vavák, Paměti)

1807 Filip Brzorád prodal mlýn s přidruženým složením a polnostmi za 120.000 zl. víd.č. Antonínu a Františce Šubrtovým

1820 mlýn prodali Antonínu a Františce Vávrovým za 124.000 zl. víd.č.

1837 za 65.000 zl.koupil Václav Radimský z Čelákovic

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1866, 1878 mlýn částečně přestavěn a modernizován

mlýn měl 4 mlýnice, 2 s cylindrovými válci a 2 pro selské mletí

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1916 - Alfons Radimský dostal pokutu 500 K za přijímaní obilí ke mletí bez mlecích výkazů. V případě nedobytnosti vězení 3 týdny. (RR)

1923 zrušen jez, mlýn přestavěn na elektrický

1939 František Šafařík

1989 mlýn opuštěn a zavřen

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Radimský
  • Šafařík
  • Brzorád
  • Šulc
  • Šubrt
  • Loudil

Historie mlýna také obsahuje:

1668-1669 Jan Loudil

1758 Jan Šulc

1766-1807 Filip Brzorád

1807-1820 - Karel a Kateřina Šubrtovi

1820-1837 Antonín a Františka Vávrovi

1837 Václav Radimský

1916 - Alfons Radimský (RR)

1939 - František Šafařík (RR)

Můj předek /mlynářský na mlýně v Sadské 1653 , stal se mistrem mlynářským na cechovním zasedání v Nymburce 1654 , 1662-67 mlynářem na mlýně v Litoli u Lysé nad Labem , 1668- 69 mlynářem mlýnů obecních v Nymburce , poté co 18. dubna 1670 zemřel mlynář Čelakovický Jiřík Lochovský nastupuje na jeho místo a intenzivně začíná opravovat mlýn poškozený během 30leté války. Bohužel v červnu 1670 v Čelakovicích rovněž umírá. Vdova Kateřina Loudilová si potom 4.února 1671 bere za muže Jana Křivánka v Čelakovicích.

V matrice narozených pro Nymburk se mlynář Jan Loudil a jeho žena Kateřina vyskytují jako kmotři či svědkové při křtu narozenců od února 1668 až prosinec 1669. Tyto dva roky byl Jan Loudil prokazatelně mlynářem v Nymburce.

Jaroslav Loudil , Plzeň

Z nymburské matriky:

7.ledna 1669 pokřtěna jest dcera Jana Loudila mlynáře nymburského. Kateřiny manželky jeho. Narozena 6 bylo. Nazvaná jest při křtu svatém Alžběta.
Dole na stejné stránce :

18. ledna 1669 Pokřtěna jest dcera Wáclava Černýho ........ svědek : Jan Loudil, mlynář Nymburský

(doplnil Jaroslav Loudil)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      vícepodlažní
      Současný mlýn má podobu komplikované srostlice několika budov s velmi složitým a dlouhým vývojem. Mlýn sestává z barokního jádra, k němuž se ze severu připojuje pětipodlažní neogotická budova nového mlýna. Barokní část s nadstaveným patrem kryje pultová střecha. Z východu se pak ke mlýnu pojí dvoupatrová obytná část.
      Stavební vývoj mlýna provází velice dlouhá historie, která podle písemných zmínek začíná již v polovině 16. století a lze předpokládat, že mlýn zde stál již dříve. Pozdně gotickou podobu mlýna setřela třicetiletá válka, kdy budovu roku 1640 vypálili Švédové. Některou z oprav mlýna provedl Filip Brzorada v roce 1787, jak uvádí dvě kartuše na trámu v patře objektu. Představu o podobě mlýna před přestavbou nám může zprostředkovat veduta, pocházející přibližně z roku 1840. Budovu nechal po polovině 19. století rozšířit novostavbou pětipodlažní mlýnice František Šafařík. V době modernizace mlýna 1914 – 24 sňali v barokní části mlýna mansardovou střechu a stavbu zvýšili o patro. František Šafařík, zřejmě syn výše zmíněného mlynáře, nechal roku 1943 vybudovat obytnou část na východní straně srostlice budov.
      Městský mlýn na Labi stojí na pravém břehu řeky vně hradeb. Objekt renesančního původu byl přestavěn barokně a současnou podobu získal v 19. a počátkem 20. století.
      Mlýn je doložen roku 1547, zničen patrně 1645, dnešní mlýn postaven na konci 18. století, přístavba mlýnice asi ve druhé polovině 19. století, nástavba barokní mlýnice během prvních desetiletí 20. století, přístavba obytného domu 1943.
      Nejstarším objektem, pocházejícím z období baroka, je dvoutraktová budova mlýnice na jihozápadním nároží dnešního objektu. V severním traktu je vlastní bývalá mlýnice, původně pravoúhlým výběžkem zasahující až k jižnímu průčelí.
      V přízemí se zachoval trámový strop, podpíraný průvlakem s jednoduše profilovanými dřevěnými sloupy. Při severní stěně je zachována dlouhá mlýnská hranice s barokně profilovanými čely příčných trámů - svorů. Jiné zbytky technologie se nezachovaly. V patře mlýnice je zachován rovněž trámový strop, podpíraný průvlakem s jednoduše tvarovanými sloupy. Pod trámy stropu je druhotně užit další průvlak. Na něm je v ozdobných rámech dvojice nápisů: „LETA PANNE / MDCCLXXXVII" a „NAKLADEM PANA / BRZORADA FILIPA".
      V jižním traktu, resp. jihozápadním nároží se zachovala šalanda - místnost s neckovou klenbou s pětibokými výsečemi. Fasády jsou střídmé barokní, okna mají kamenná ostění s jednoduchými štukovými suprafenestrami s motivy zavíjených volut.
      Barokní část mlýna měla dle historických vyobrazení mansardovou střechu. Na východě na ni navazovala původně dřevěná, posléze přezděná další mlýnská budova opět s mansardovou střechou a velkými koly na spodní vodu, zachycená ještě starými fotografiemi Nymburka.
      Při první přestavbě asi roku 1878 byl k severní stěně barokní budovy přistavěn nový velký objekt uměleckého mlýna. Kromě spodního podlaží, kde byly instalovány turbíny (?), dnes zasypaného, měl mlýn celkem 5 pracovních podlah. Nečleněný interiér všech podlaží má rovné prosté trámové stropy, patra jsou propojena dřevěnými schodišti. V interiérech se zachovaly zbytky postupně budovaného technologického vybavení uměleckého mlýna, převážně od firmy Josef Prokop a synové, resp. jejích nástupnických firem. Zachovány jsou násypky do válcových stolic, míchačka, hranolový a rovinné vysévače, moučnice, spádové potrubí a částečně kapsové výtahy. Krov je nízký, vaznicové soustavy.
      Vnější fasády jsou monumentálně řešené eklektické, s historizujícími prvky. Na východní a západní straně má budova zalamované štíty, s motivem věžiček (krenelování) a cimbuří. Okna jsou převážně segmentově zaklenutá, se šambránami, přízemí je navíc doplněno pásovou bosáží. Ve východním štítovém průčelí jsou dvoukřídlé neogotické dveře členěné slepými kružbami.
      Podstatnou změnou ve vývoji mlýna byla stavba zdymadla na Labi v letech 1914-24 a zrušení labského jezu v roce 1923. Náhon i odpadní kanál (s výjimkou kanálu pod obytným domem) byly zasypány a mlýn byl přestavěn na elektrický provoz z blízké VE. Kromě změny technologie to přineslo nástavbu vysokého patra nad barokní část mlýna. Zde byly osazeny nové stroje (zachován rukávník a koukolník), zavěšené do jednoduchého vazníkového krovu pultové střechy. Fasády nové části byly členěné velkými průmyslovými okny, celek byl sjednocen pásovou římsou s nízkou atikou, kryjící ve štítech pultovou střechu.
      Poslední přestavba proběhla ve 40. letech 20. století, je datovaná v podlaze síně mozaikou do roku 1943. Tehdy byl na místě dřevěné, přestavované lnice na východní straně areálu postaven nový obytný dům. Ze starší stavby se zachovalo jen zaklenutí někdejšího odpadního kanálu od mlýna se dvěma segmentovými oblouky, vyklenutými z opracovaných bosovaných kvádrů. Rozsah zachování případného dalšího zdiva nelze posoudit. Obytná stavba byla třípodlažní s podkrovím, na severní i jižní straně opatřená trojúhelníkovými štíty. V jihovýchodním nároží je arkýřovitá polygonální věžička. Na jižní straně je balkon, na severní pavlač. Střídmé fasády byly členěné v duchu tradicionalistické architektury, převážně rámy provedenými v tvrdé cementové omítce. V interiéru vyniká mozaiková a teracová podlaha vstupní chodby s mlynářským znakem.
      Šafaříkův mlýn v Nymburce je jedním z posledních, víceméně intaktně dochovaných velkých říčních mlýnů nejen na Labi, ale v celých středních Čechách. Velmi bohatý stavební vývoj s dobře dochovanými a čitelnými pozůstatky od baroka až po tradicionalismus první poloviny 20. století jej spolu s monumentálními fasádami řadí k nejcennějším stavbám MPZ Nymburk. Současně je jednou z nejhodnotnějších technických staveb na Nymbursku.
      upřesnění datace: 1787 (datace průvlaku v patře mlýnice); mlýn údajně přestavěn v letech 1866 a
      1878; 1943 (datace dlažby v podlaze)
      Z vybraných dřevěných konstrukčních prvků byly odebrány vzorky pro dendrochronologické datování, které však nebylo úspěšné.
      Současný mlýn je velmi komplikovaná srostlice několika budov s dlouhým a složitým stavebním vývojem. Mlýn stál na dnešním místě pod jezem, renesanční vodárnou a v sousedství mostu nepochybně od středověku.
      Nejstarší doložené části stavby jsou ale až barokní z 18. století. Nejstarší mlýnská budova, zachovaná v současné dispozici, je datovaná do roku 1787.
      První velká přestavba není datována, proběhla patrně ve druhé polovině 19. století (1878?). Z té doby pochází přístavba velké mlýnice na severní straně barokního mlýna (v severozápadní části areálu). Po přestavbě měl mlýn 4 mlýnice, 3 turbíny, jedno železné a 4 dřevěná vodní kola, o celkovém výkonu cca 200 HP. Podstatnou změnou ve vývoji mlýna byla stavba zdymadla na Labi
      v letech 1914-24 a zrušení labského jezu v roce 1923. Tehdy došlo k další úpravě technologie a přístavba druhého patra nad barokní mlýnskou budovu.
      Šafaříkův mlýn v Nymburce je jedním z posledních, víceméně intaktně dochovaných velkých říčních mlýnů nejen na Labi, ale v celých středních Čechách. Velmi bohatý stavební vývoj s dobře dochovanými a čitelnými pozůstatky od baroka až po tradicionalismus první poloviny 20. století jej spolu s monumentálními fasádami řadí k nejcennějším stavbám MPZ Nymburk.
      Současně je jednou z nejhodnotnějších technických staveb na Nymbursku.
      Pro své jedinečné kvality je vytipován k prohlášení za nemovitou kulturní památku.
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • klenba
      • krov
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující torzo uměleckého složení
      Při severní stěně staré mlýnice je zachována dlouhá mlýnská hranice s barokně profilovanými čely příčných trámů - svorů. Jiné zbytky technologie se zde nezachovaly.
      V nové mlýnici zbytky postupně budovaného technologického vybavení uměleckého mlýna, převážně od firmy Josef Prokop a synové, resp. jejích nástupnických firem, zachovány jsou násypky do válcových stolic, míchačka, hranolový a rovinné vysévače, moučnice, spádové potrubí a částečně kapsové výtahy.
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      1906: 14 franc. kamenů, 16 stolic válců, zaměstnáni 4 stárci, 20 dělníků
      První velká přestavba není datována, proběhla patrně ve druhé polovině 19. století (1878?). Po přestavbě měl mlýn 4 mlýnice, 3 turbíny, jedno železné a 4 dřevěná vodní kola, o celkovém výkonu cca 200 HP.
      1923 osazeny nové stroje (zachován rukávník a koukolník), zavěšené do jednoduchého vazníkového krovu pultové střechy.
      Zaniklý
      • pila
      Při mlýně bývala pila. Viz dobová ikonografie.
      • jez
      • náhon
      • odtokový kanál
      Kvůli vodě pro mlýn musel na Labi vzniknout jez. Na Indikační skice z roku 1842 má jez červenou barvu, což značí, že jej postavili z nespalných materiálů. Na vedutě z roku 1840 však jez vypadá jako dřevěný. Než se v roce 1923 postavilo zdymadlo, stál na okraji města „starý pevný jez staropražského typu, který poskytoval energii dvěma mlýnům“. Dnes náhon již neexistuje. Při regulaci Labe jej zavezli.
      Podstatnou změnou ve vývoji mlýna byla stavba zdymadla na Labi v letech 1914-24 a zrušení labského jezu v roce 1923. Náhon i odpadní kanál (s výjimkou kanálu pod obytným domem) byly zasypány a mlýn byl přestavěn na elektrický provoz z blízké VE.
      Popis
      Popis
      Typturbína Francisova
      StavNezjištěn
      Popis1878-1923: 3 turbíny
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popis1878-1923: 1 železné a 4 dřevěná vodní kola
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popis1923 přestavěn na elektrický, výkon 36 kW, zásobován zdarma elektřinou z elektrárny na místě zrušeného jezu
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popis1923 přestavěn na elektrický, výkon 36 kW, zásobován zdarma elektřinou z elektrárny na místě zrušeného jezu
      Historické technologické prvky
      vícenásobná
      • pískovcový kámen | Počet:
        • periodická
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet: 1
        • moučný vysévač | Počet: 1
          • dvouskříňový
          4
          1
          • hadicový / tlakový filtr
          • šneková
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet: 10
          • AutorKlempera Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách II.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnístr. 225-226
            AutorKlempera Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách II.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnístr. 225-226
            AutorSteinbauer Jan
            NázevO předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda.
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.steinbauer.biz/familytree/Brzorad.htm
            Datum citace internetového zdroje8. 8. 2014
            AutorRudolf Šimek
            NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
            Rok vydání2011
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněnídiplomová práce
            AutorČerný J. – Ulrych I.
            NázevNymburk - Kniha dobových pohlednic.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníNymburk
            AutorJaroslav Kocourek a spol.
            NázevNymburk. Královské město na Labi
            Rok vydání2018
            Místo vydáníNymburk
            Další upřesněnís. 125-126

            Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
            Název fonduMlynářské ústředí
            Název archiválie
            Evidenční jednotka313
            Inventární číslo, signaturainv. č. 3201
            Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
            Název fonduMlynářské ústředí
            Název archiválie
            Evidenční jednotka313
            Inventární číslo, signaturainv. č. 3201

            Něco o rodině Brzorádů, kteří mlýn svého času vlastnili zde: http://www.steinbauer.biz/familytree/Brzorad.htm

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            30.5.2012 19:48 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Radomír Roup (Radomír Roup) 10.7.2018 09:59
            doxa (Jan Škoda) 18.5.2025 21:42
            kolssteyn 12.2.2015 15:55