Mlýnek

- „zmínka z roku 1561 zmiňuje „mlýn pod Novým rybníkem a strouha nová podél Nového rybníka“

- „Ve zmínce z roku 1592, kdy Koprník patřil Markétě Kuplířové ze Sulevic se píše „jeden osedlý dům u rybníka Nového“

1592 Albrecht Zdeněk Kaplíř ze Sulevic a na Brodcích kupuje polovinu Valečovského panství "s mlejny dvěma, jedním v městečku Kněžny Mostu a druhým pod rybníkem, jenž slove Novým ležícím, s haltýři, sádkami, potoky, jedním, kterýž se pod rybníkem Patřínem počíná a běží až do rybníku Novýho, a druhým, kterýž jde na mlejn pod týmž rybníkem Novým ležící"

1634 patrně rovněž vypálen Švédy

1745 Jan Hoka. Mlynář platí vrchností za oba mlýny činži a náhradu za vykrmení prasat v celkové výši 150 zl. ročně. 

1765 Jan Hoka koupil od vrchnosti kus pole pod mlýnem na dva strychy vejsevku za 80 zl., nájem činí 3 zl.

1789 oba mlýny převzal syn Jan Hoka František za 1500 zl., nájem činí 106 zl. za mlýn a 4 zl.za pole, odvádí 14 1/2 věrtele mlýnského prachu. 

1809 po smrti Františka Hoka převzal syn Jan s manž. Annou, mlýny ohodnoceny na 12.000 zl. (závdavek 4.500 zl., zbytek v ročních splátkách)

1824 směnil oba mlýny v Koprníku s Dominikem Špalkem a jeho ženou Barborou za jejich mlýn na Žehrově čp. 14, patřící pod svijanské panství. Koprnické mlýmy oceněny na 8.000 zl. a mlýn na Žehrově na 6.520 zl. Z pozemků se platí klášterské vrchnosti 40 zl. 4 kr., ze mlýna 66 zl., z malého mlýnku 20 zl., namísto krmení vepřů 40 zl. Na vrchnostenský špýchar odvádí ročně 4 měřice a 1 čtvrtci mlýnského prachu, pro potřeby panství a panské čeledě mele zdarma. Na každí složení nechává vrchnost ročně přivézt 1 sáh dubového dříví, na obkroužení kamenů dostává 2 zl. 30 kr.

Barbora Špalková ale zanedlouho zemřela a Dominik Špalek vyměnil mlýny s Petrem Balatkou za jeho mlýn v Ouhlejově v panství poličanském. Cena koprnických mlýnů domluvena na 6.400 zl., cena mlýna v Ouhlejově na 3.800 zl.

1832 Jan a Anna Vikovi ze mlýna v Lomnici nad Popelkou

Dle stabilního katastru byl v roce 1842 vlastníkem pozemků v okolí Mlýnku koprnický mlynář Johann Vik z mlýna v Koprníku čp. 5. Je tedy možné, že Mlýnek v té době spadal pod tohoto mlynáře a sloužil mu jako druhý, pomocný mlýn.

1861 dohoda mezi Janem Vikem a správou valdštejnských panství o vyvazení obou mlýnů z majetku panství, po propočtení vzájemných závazků doplácí Jan Vik 400 zl. ve 4 ročních splátkách. Zůstala mu povinnost starat se o jalová stavidla u obou mlýnů a v případě velké vody je pouštět tak, aby voda neškodila okolním pozemkům. 

1869 po smrti Jana Vika dostal mlýnek pod hrází Nového rybníka oceněný na 2.960 zl. nezletyilý Arnošt Vik. Poručníci mlýnek pronajali mlynáři Josefu Kodrovi ze mlýna Peklo na Cidlině.

1873 Josef Kodr s manž. Annou mlýnek koupili jakožto poslední mlynáři.

1890 Antonín Jiroš, mlýn neprovozuje, věnuje se jen polnímu hospodářství

Činnost Mlýnku skončila po 1. světové válce kolem roku 1919 v souvislosti s prováděnou pozemkovou reformou v novém samostatném státě. Posledním majitelem a provozovatelem tohoto vodního díla byl mlynář z obce Soleček (informace od současného majitele). V tom případě by se jednalo o mlynáře a současně starostu obce Soleček Stanislava Prýla. To by potvrzovalo domněnku, že tento malý mlýn spadal pod nějakého jiného mlynáře v okolí.

Po ukončení mletí sloužilo zařízení pro účely místních rybářů, rybník byl využíván jako chovný (informace od současného majitele).

1919 rybář Josef Hybner

Státní rybářství Chlumec nad Cidlinou

ve vlastnictví místního porybného