Suchý duben zastavuje mlýny.
(německá pranostika)

Střehomský, Opočenský mlýn

Střehomský, Opočenský mlýn
01E
12
Střehom
294 04
Mladá Boleslav
Horní Bousov
50° 28' 28.2'', 15° 7' 55.5''
Mlýn s vodním kolem
Intaktně zachovaný vodní mlýn patří k nejslavnějším mlýnům v Čechách. Pro svou autentickou podobu si zahrál v několika pohádkách, filmech a dostal se dokonce i na poštovní známku.
Klenice
40669/2-3587
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn, ve kterém se natáčela například pohádky S Čerty nejsou žerty, je připomínám již v 17. století.

Roku 1849 mlýn koupil František Opočanský s manželkou Kateřinou. Roku 1897 převzal mlýn syn František (1856-1939) a následně roku  1925 jeho syn Josef. Mlýn je v součansosti (2015) v držení Josefovy dcery Evy Staňkové s manželem.

Ve mlýně se nachází nová hřídel, zhotovená roku 2013, jejímž autorem je František Mikyška. (ŠJ)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Z roku 1516 měla pocházet nedochovaná zakládací listina.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1604 Cechovní kniha spojeného cechu pekařského, mlynářského a perníkařského v Sobotce (zal. 1592): mlynář Matouš potvrzuje že vyučil Jiříka, mlynáře ze Střehomi, Jiřík je přijat za mistra

1633 Cechovní kniha spojeného cechu pekařského, mlynářského a perníkařského v Sobotce (zal. 1592): Řehoř mlynář ze Střehomi vyučil svého syna Řehoře

1635 purkrechtní kniha rychty Předměstské: po smrti svého otce získal mlýn Jiří Řehoř zv. Řehák, mlýn oceneněn na 100 kop gr. míš., Jiřík musel vyplatit sourozence, poslední splátka v roce 1648

1682 mlynář Jiří Žofka

rod Žofků

Adam Žofka

-1738 Jan Žofka

1738 po smrti Jan Žofky koupil Václav Řehák za 230 zl.

Vybudoval nový jez na Šimůnkově louce, za což musel Šimůnkovi odvádět seno - 1 vůz o senách a 1/2 vozu o otavách

1770 převzal Jan Řehák za 310 zl.

1774 prodal Karlu Náhlovskému za 1250 zl.

1777 prodal bratru Antonínu Náhlovskému

1792 převzal syn František Náhlovský za 800 zl.

1802 převzal syn Josef Náhlovský

1837 Ignác Dix

1845 za 5 250 zl. zakoupil Josef Štembera z Libštátu, panství kumburského

platí vrchnosti k sv. Jiří a sv. Havlu 11 zl. 49 kr., odvádí 2 korce a 2 věrtele ovsa, povinen 2 1/2 dne roboty týdně, z panského přediva 1 a1/4 štuky příze napříst nebo namísto toho jinou práci konat

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

1849 prodal mlýn Františku Opočenskému a jeho ženě Kateřině za 5440 zl. ve stříbře

1897 převzal syn František Opočenský ml. (1856-1939) s manž. Annou

1925 převzal syn Václav Opočenský (1899-1976), posl. mlynář

V roce 1930 byl ve mlýně mlynář František Opočenský.

Václav se oženil až po smrti rodičů (1939) s o 14 let mladší Annou Královou z Karlova Vrchu u Mladé Boleslavi

za války zde byl vydán zákaz mletí, nicméně se občas načerno mlelo, za to byl mlynář vězněn na gestapu v Jičíně

s pomocí uprchlých anglických  zajatců, ukrývajících se v jeskyni, kopány základy a stavěna opěrná zeď pro poválečné rozšíření mlýna (k tomu však nedošlo)

září 1945 povoleno mletí

1953 ukončen provoz

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

dcera Eva proivd. Staňková s manželem Josefem

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Opočenský
  • Řehák
  • Řehoř
  • Žofka
  • Náhlovský
  • Dix
  • Štembera

Historie mlýna také obsahuje:

1604 Matouš

1604 Jiří

1633-1635 Řehoř

1635 Jiří Řehoř zv. Řehák,

1682 Jiří Žofka

rod Žofků

Adam Žofka

-1738 Jan Žofka

1738-1770 Václav Řehák

1770-1774 Jan Řehák

1774-1777 Karel Náhlovský

1777-1792  Antonín Náhlovský

1792-1802 František Náhlovský

1802-  Josef Náhlovský

1837-1845 Ignác Dix

1845-1849  Josef Štembera

1849-1897 František Opočenský

1897-1925 František Opočenský ml.

1925-1976  Václav Opočenský (RR)

2014- Josef Staněk

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        roubená+zděná
        jednopatrový
        Mlýn byl původně celoroubený avšak později bylo roubení světnice (dnešní kuchyně) nahrazeno kamennou zdí. Do mlýna se vstupuje dveřmi, které vedou do síně s černou kuchyní, která je od mlýnice oddělená pouze dřevěnou mříží.
        Černá kuchyně neobvykle umístěna ve mlýnici.
        Roubená byla i část u vodního kola, jelikož však zde dřevo důsledkem rozstřiku vody hnilo, byla 1881 nahrazena kamennou.
        Původní šindelová krytina vyměněna za pálené tašky.
        Mlýn založený zřejmě v 17. století byl kontinuálně užíván a přestavován až do poloviny 20. století. Patrová roubená mlýnice pochází z konce 18. století a dnešní podoba strojního vybavení pochází z roku 1913.
        Předmětem ochrany je mlýn s mlýnicí, hospodářská budova (stáje a chlévy), stodola a pozemky vymezeného areálu. Součástí pozemku je sklep ve skále a tarasní zeď.

        • pavlač, balkón
        • dveře
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • střešní nástavba
        • vyskladňovací otvor
        • krov
        • topeniště, kamna, pec
        • černá kuchyně
        • dveře
        • schodiště
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • historický mobiliář
        • existující torzo obyčejného složení
        • existující umělecké složení
        Mlýnská technologie se zdá být kompletní.
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        Před rokem 1914 české složení, 1914 instalována válcová stolice.
        šrotovník
        loupačka
        Zaniklý
        • pila
        Dochovaný
        • pohon zemědělských strojů
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        • normální znamení
        • rybník
        • odtokový kanál
        • lednice
        Náhon střehomského mlýna měří přibližně jeden kilometr. Začíná dvěma stavidly s betonovým rámem, z nichž jedno poničila nedávná povodeň. Odtud vedl náhon několik metrů loukou a následně pokračoval po úpatí ostrožny, kterou ze západu a jihu obtáčí. Náhon, lemovaný pravidelně vysázenými stromy, tvoří místy krásné meandry. Aby do něj z návrší nepadalo kamení a jiný materiál, chrání jej z levé strany několik kamenných zídek, nasucho vyskládaných. Zídky půvabně zapadají do krajinného rázu. Náhon se směrem ke mlýnu částečně rozšiřuje a na jeho konci leží malá akumulační nádržka. Ještě před několika lety tu proudila voda. Dnes najdeme začátek náhonu a některé další části poškozené a zpola zanesené. Přibližně v polovině jeho délky přemosťuje koryto náhonu několik monolitických kamenných desek, z toho některé zlomené.
        Vodu na vodní kolo přiváděl dodnes zachovaný dřevěný vantrok. Od kola pak voda odtékala odpadním strouhou, ústící po několika metrech do rybníka Komorník. Na Indikační skice z roku 1842 vedla všechna voda potoka v náhonu a současný potok zde není vůbec zakreslen
        Uvažuje se o znovuzprovoznění náhonu.

        V prostoru lednice dochováno normální znamení s textem "F. O. 1881" a s šipkou ukazující niveletu, od níš se měřilo vzdutí vody. (RUr)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavDochovaný
        PopisVodní kolo se přestalo točit jen před několika lety. V nejbližších letech jej čeká výměna nalomené hřídele. Unikátem je usazení hřídele na vyřazený kámen z krupníku.
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,098 m3/s, spád 4,7m, výkon 4 HP.
        1998 kolo obnoveno
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavDochovaný
        PopisVodní kolo se přestalo točit jen před několika lety. V nejbližších letech jej čeká výměna nalomené hřídele. Unikátem je usazení hřídele na vyřazený kámen z krupníku.
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,098 m3/s, spád 4,7m, výkon 4 HP.
        1998 kolo obnoveno
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
        dvojnásobná
        • pískovcový kámen | Počet: 2
          • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
          • válcový
          • čistírenský vysévač | Počet: 2
          • moučný vysévač | Počet: 1
            • jednoduchá
            1
            • větrová komora
            • kapsový výtah | Počet:
            • pytlový skluz - exteriér | Počet:
            • AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníJičín, str. 19
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníJičín, str. 19
              AutorVáclav Šolc
              NázevMlýny na Klenici
              Rok vydání2014
              Místo vydáníTurnov
              Další upřesněnís. 19 - 34
              AutorRudolf Šimek
              NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
              Rok vydání2011
              Místo vydáníOlomouc
              Další upřesněnídiplomová práce
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách I.
              Rok vydání2000
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 240

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Ostatní

              Vytvořeno

              30.5.2012 20:09 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Helena Špůrová 13.8.2013 22:23
              Radim Urbánek 12.8.2015 17:40
              Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 16:15
              Šárka Janotová 12.3.2015 13:08
              doxa (Jan Škoda) 11.11.2024 23:50