Uživatel

Hledat

| Sign up

Mel, dokud vodu máš.
(ilyrské přísloví)

Strpský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Strpský mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Číčenice - Strpí

PSČ

38901

Okres

Strakonice

Katastrální území

Číčenice

GPS

49° 8' 28.9'', 14° 13' 19.5''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Venkovský mlýn u Mlýnského rybníka na spodní vodu.

Budova mlýna je zobytněná, slouží k rekreaci. Byla totiž v 50. letech uvnitř zcela zdevastována. Od 70. let došlo k postupné rekonstrukci. (Malkus)

Poloha vůči obci

1 km západně od Strpí

Vodní tok

Bílý potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Z obecní kroniky:

Pod rybníkem Mlýnským je mlýn Jana Ráfla čp. 16, který má právo přebytečnou vodou jmenovaného rybníka poháněti mlýnské kolo, kde před léty též stávala pila panská hraběcí okolo let 1782, na různé řezivo ze špalků. Mlýn tento za nedostatku vody poháněn je motorem na nasávací plyn, což jest ovšem dražší nežli vodní síla, osívá-li velkostatek rybník resp. správa rybníka, jenž jest nyní státní, dostává mlynář náhradu, ježto nemůže vodou mlíti. V roce 1925 obdržel 1000 Kč.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Sčítání lidu 1900: Jan Ráfl, manželka Anna roz. Machová.

Sčítání lidu 1910: mlynář Jan Ráfl s manželkou a dětmi (viz 1921)

hospodářská zvířata: 5 ks. hovězího dobytka, 2 prasata, 6 úlů, 15 slepic.

První republika (1919–1938)

Sčítání lidu 1921: mlynář Jan Ráfl (nar. 2.5.1860 Strpy), manželka Anna (nar. 1879), děti Jan (nar. 1901), Václav (nar. 1902), Anna (nar. 1908), Růžena (nar. 1910), Emma (nar. 1915).

1930 Jan Ráfl

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Ráfl

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1921-1930 Jan Ráfl

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

11 2019

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

SokA Strakonice, Fond ONV Vodňany:
Dopis Jana Ráfla c.k.okresnímu hejtmanství v Prachaticích z 15.3.1875:
na vyzvání obdržené z dne 3. března 1875 stran založení vodní knihy předkládám opis kontraktu a další sám popisuji neboť map žádných nemá.
1. Mlýn stojí na levém břehu stoky od mlýnského rybníka malým splavem k řece tekoucí. Potok či více voda od Bílé Hůrky zvláštního zvláštního jména nemá, jen tolik podotknutí dlužno, že právo vody té si přivlastňuje panství Hlubocké, nešetříce nařízení slavného c.k. Komisi, by ta voda na oběstrany nehražena ostala, vzdor tomu hradí stoku do rybníků našich vedoucí. Jindy dostávalo se vody na dvě složení, kdežto teď již po více let se jedno kolo ani netočilo.
2. Mlýn z jednoho složení na spodní vodu béře vodu z mlýnského rybníka u Strpy. Šířka stoky hořejším jakož i splavu obnáší 2°, normální cejch,jak z opisu přiloženého vysvítá jest práh splavu, přebývající vody patří mlynáři. Voda nechá se vydržeti, co hráze stačí, ale obyčejně stávala 18“ za stavidlem, šířka a výška stavidla obnáší 3´, šířka kola či lopatek obnáší 30“, průřez kola obnáší 2° a 2´ . Šířka stoky dolejší pokud se na mé půdě nalézá obnáší 1°a 3´ - kdežto sotva do sedlské půdy padá již sotva 3´ obnáší; dle doznání starých hospodářů má být stoka ta až k řece 1 ½ ° široká a řádně čištěna, kdo by ji ale čistiti měl nemohu se dopíditi, pročež se osměluji c.k. okresní hejtmanství prositi kde bych práva ta hledati měl, co se týče čištění stoky dolejší a rozdělení vody u Záblatí na stoce hořejší.
Služebnosti jenž na mě neprávě snad žádají jsou: že třeba dvakráte z rok vodu do čista stáhnout a tím mi velkou újmu činí neboť platení c.k. daní se zvětšuje a já po více let jsem pranic mlejnem tím nevydělal.
Kdyby něco scházelo mile rád hned odešlu aneb ústně sám vyřídím.