Kněžské děti a mlynářův dobytek prospívají,
to druhé vždy, to první skoro nikdy.
(pruské přísloví)

Prostřední mlýn

Prostřední mlýn
280
167
Palkovice
73941
Frýdek-Místek
Palkovice
49° 38' 24.8'', 18° 19' 8.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn z konce 16. stol., dnes přestavěný na rodinný domek.
600 m severně od kostela sv. Jana Křtitele v Palkovicích
Olešná
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První konkrétnější údaje o mlýně pocházejí z konce 16. století. Záznamy nás informují o fojtu Pavlovi, který vlastnil louky, rybníky, 2 mlýny, pole, krčmu a fojtství. Obnovené fojtovské privilegium bylo vydáno roku 1534. Podle něj měl tehdejší fojt Martin právo držet svobodnou krčmu, mlýn, pilu, náležely mu čtyři rybníčky a plná šestina poplatků. K fojtství náleží role „roztržité“ (tedy několik částí), celkem asi 1 lán, loučky, 4 rybníčky, svobodná krčma, moučný mlýn, pilný mlýn, z něhož platí biskupovo o sv. Václavu 10 gr., jedna poušť, z níž platí ve dvou termínech sv. Jiří a sv. Václavu celkem 6 gr. ročně.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

K roku 1654 se uvádí fojt, 25 sedláků, 13 zahradníků, 16 domkařů, 10 podruhů, 2 kováři, 3 mlynáři a 6 výměnkářů.

1833 Václav Kulla

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Více informací o tomto mlýně máme až z druhé poloviny 19. století, kdy je mlýn v držení rodiny Kubáňovy. Pozdější zdejší mlynář Josef Kubáň se narodil  14. dubna 1845 v Horní Bečvě čp. 46. Jeho manželkou byla Anna, roz. Kožušníková, (nar. 30. dubna 1861) v Morávce čp. 73. Josef odchází z Horní Bečvy a roku 1897 kupuje v Palkovicích malý vodní mlýn. Mlýn se jim líbil a navíc jim svobodný otcův nejmladší bratr František Kubáň (nar. 24. 6. 1854), vyučený mlynář, slíbil, že s nimi půjde do Palkovic bydlet a hospodařit. Byl to právě strýc František, kdo jim byl zpočátku velkou oporou. Ještě než se vyučil, živil se jako mlynářský tovaryš, původně však byl domácím tkalcem. Po jednom a půl roce mlynař František zemřel na zápal plic. Poté se musel Josef Kubáň chopit mlynářství sám. Kubáňovi se potýkali nejen s dluhy a škodami, které přinášely povodně, ale i s nedobrými sousedy. Předchozí majitelé mlýna navíc těsně před prodejem vytrhali co se kde dalo a následkem toho spadla Josefova manželka Anna ve stodole z poškozeného patra na mlat tak nešťastně, že si zmrzačila nohu a až do konce života na ni napadala. Neštěstí se nevyhnulo ani mlynáři Josefovi, jenž při odstraňování následků povodně utrpěl tak vážný úraz páteře, že již nadále nemohl práci mlynáře zastávat a postonával až do konce svého života.
Kubáňovi měli celkem čtyři děti. Již 18. 9 1885 se jim narodil, ještě na Horní Bečvě, syn Methoděj – pozdější generální vikář čs. branné moci. V Palkovicích se jim jako první narodil syn Alfons, který však krátce po narození zemřel. Po něm pak roku 1901 ještě nejmladší syn Jan. Jako nejstarší z dětí, zastupoval otce ve mlýně nejstarší Methoděj. Mlynář Josef Kubáň zemřel v pátek 16. července 1909 v Palkovicích ve věku pouhých čtyřiašedesáti let.

Po regulaci říčky Olešné v roce 1913 byl i tento mlýn zrušen.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1932 zahájil Methoděj Kubáň kompletní přestavbu mlýna na rodinný domek, v němž se chtěl na sklonku života natrvalo usadit.

2013 Eva Gřešová

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kulla
  • Kubáň

Historie mlýna také obsahuje:

1534 – Martin, fojt
1833 - Václav Kulla
1897–1909 – Josef Kubáň
1909–1913 – Methoděj Kubáň
2013 Eva Gřešová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    09 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
          NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
          Rok vydání2013
          Další upřesněnírkp., s. 492-494
          AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
          NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
          Rok vydání2013
          Další upřesněnírkp., s. 492-494

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Vytvořeno

          16.12.2020 23:23 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.12.2020 22:14