Fojtský mlýn, Řehákova pila

V zápise z roku 1834 se praví, že pražmovský fojt Ignác Kohut měl tyto povinnosti pro frýdeckou vrchnost: 52 pěších dnů roboty v roce, platu za grunt 2 rýnské 40 krejcarů, ze mlýna pak 12 zlatých a z pily 6 zlatých poplatků, které byly splatny o sv. Jiří a sv. Michalu. K příslušenství zdejšího fojtství patřil tedy mlýn i pila.

1836 Jakub Lichnovský

Mlýn v obci semlel v polovině 19. století ročně 46 měřic pšenice, 137 měřic žita, 183 měřic ovsa. Pila vyrobila 420 desek.

Pozdějším majitelem domku čp. 1 a pily byl Filip Glembek. Pila byla součástí domku.

V roce 1909 koupili pilu i domek manželé Antonín a Marie Řehákovi

1925 majetek převzali po rodičích Jan a Marie Řehákovi.

Domek musel ustoupit potřebám pily a roku 1928 byl zbourán.

O rok později postavili Řehákovi nový dům k bydlení o kus dál, který má dnes čp. 72.
Na místě původního domku postavili kotelnu a strojovnu pro parní stroj k pohonu strojů na pile.

1930 pila a světlo Jan Řehák
V roce 1937 byla na pile zřízena vlastní koncesovaná vodní elektrárna, která sloužila potřebám pily, domku a hotelu Travný.

Roku 1937 byla postavena na starém místě nová provozní budova pily. V pile byly instalovány gatry dovezené sem z Německa.

1938: Jan Řehák, majitel pily na Pražmě, byl spolu se starostou Morávky Muchou a farářem Hubertem Sojkou členem delimitační komise, který provedla rozhraničení údolí Morávky za polské okupace.

Řehákovi měli pilu do roku 1948, kdy byla byla spolu s domkem a hotelem Travný znárodněna.

Pilu přebíraly postupně Šumperské pily.

1951 byla pila úplně zlikvidována, objekt převzalo LSD Jednota a sloužil jako sklad nábytku.

O sedm let později se stal z pilnice sklad osiv Zemědělského nákupního a zásobovacího podniku a později Osevy.

Mezi roky 2003 a 2006 hala pily zbořena