Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Prvním mlynářem na tomto mlýně byl uváděn roku 1703 jistý Matěj Kašparů. Dolní mlýn čp. 64 odprodán od statku 28. 2. 1758 Janu Adamovskému za 400 zlatých. K roku 1777 se jako mlynář, molitor jmenuje Jiří Bajer s manželkou Rozinou. Roku 1795 tu byl mlynářem Valentin Kašpárek s chotí Johanou. Valentin se narodil roku 1777 a zemřel v roce 1830. Od roku 1840 se uvádí mlynářem (zřejmě jeho syn) Mikoláš Kašpárek, který byl zahradníkem. V té době tvořily mlýn tři dřevěné budovy, jak je zřejmé z mapy stabilního katastru z roku 1833. Mikoláš Kašpárek jako poddanský mlynář platil telecí daň, daně moučné, mlynářské daně a další povinné dávky.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mikoláš Kašpárek předal mlýn roku 1851 svému synu Františku Kašpárkovi. Od roku 1880 přechází zdejší mlýn prodejem z rodu Kašpárků na Julia Kubalu, narozeného ve Fryčovicích č.1. Koupil jej za sumu 2000 zlatých. Na mlýně se uvádí ještě v roce 1914.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Pak se zde uvádí jakýsi Chamrád, který byl dříve majitelem zámečnictví v Dolním Sklenově a po něm Gustav Štefek s manželkou roz. Rekovou.
Někdy před rokem 1920 je tu jistý Tofel, z Dolního Sklenova. V letech 1920 - 1931 je tu mlynářem František Volný. 1930 František Wolny. Dne 10. srpna 1931 koupil mlýn v exekuční dražbě Josef Babinec z Trojanovic, který tu byl se svou manželkou Julií, němkou z Bílovce.
Mlýn s příslušenstvím 15. prosince 1938 prodal Aloisi Piskořovi z Rychaltic a jeho manželce Antonii, rozené Pěluchové z Rychaltic čp. 39. Piskoř koupil mlýn na splátky. On sám měl 50000 Kčs, manželka Antonie 30000 Kčs, zbytek 200000 Kčs si museli půjčit v záložně v Rychalticích a Příboře. Mimo to museli splatit dluh za Josefa Babince, který v roce 1932 požádal Okresní soud v Místku o povolení jezu na Ondřejnici. Jez byl v roce 1931 stržen a odplaven.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Vše se splatilo v průběhu druhé světové války, kdy mlýn mlel obchodní a námezdní mletí. Období války bylo (paradoxně) příznivé pro splátky dluhů, proto i mlýn vyráběl na plný výkon.
1950 bylo mletí na tomto mlýně postupně ukončeno. Mlýnské zařízení bylo demontováno, vodní náhon zastaven, od silnice zatrubněn a objekt přebudován na rodinný domek.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kašpar
- Bajer
- Kašpárek
- Kubala
- Chamrád
- Štefek
- Tofel
- Volný
- Babinec
- Piskoř
- Wolny
Historie mlýna také obsahuje:
1703 – Kašparů Matěj
1777 – Bajer Jiří a Rozina
1795 – Kašpárek Valentin a Johana
1840 – Mikoláš Kašpárek
1851 – Franc Kašpárek
1848 – Mikoláš Kašpárek
1878 – 1914 - Julius Kubala
Po 1914 – Chamrád
- Gustav Štefek
Před 1920 – Tofel
1920–1931 – František Volný (Wolny)
1931 – Josef Babinec
1938-1950 – Alois Piskoř
2013 Dagmar Marešová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: