Kdo nese pytel s moukou,
toho mají za mlynáře.
(německé přísloví)

Dolní mlýn

Dolní mlýn
42
Rychaltice
73946
Frýdek-Místek
Rychaltice
49° 39' 9.6'', 18° 13' 5.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn dnes využívaný jako rodinný domnek.
1,6 km severně od kostela sv. Mikuláše v Hukvaldech
Ondřejnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Prvním mlynářem na tomto mlýně byl uváděn roku 1703 jistý Matěj Kašparů. Dolní mlýn čp. 64 odprodán od statku 28. 2. 1758 Janu Adamovskému za 400 zlatých. K roku 1777 se jako mlynář, molitor jmenuje Jiří Bajer s manželkou Rozinou. Roku 1795 tu byl mlynářem Valentin Kašpárek s chotí  Johanou. Valentin se narodil roku 1777 a zemřel v roce 1830. Od roku 1840 se uvádí mlynářem (zřejmě jeho syn) Mikoláš Kašpárek, který byl zahradníkem. V té době tvořily mlýn tři dřevěné budovy, jak je zřejmé z mapy stabilního katastru z roku 1833. Mikoláš Kašpárek jako poddanský mlynář platil telecí daň, daně moučné, mlynářské daně a další povinné dávky.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Mikoláš Kašpárek předal mlýn roku 1851 svému synu Františku Kašpárkovi. Od roku 1880 přechází zdejší mlýn prodejem z rodu Kašpárků na Julia Kubalu, narozeného ve Fryčovicích č.1. Koupil jej za sumu 2000 zlatých. Na mlýně se uvádí ještě v roce 1914.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Pak se zde uvádí jakýsi Chamrád, který byl dříve majitelem zámečnictví v Dolním Sklenově a po něm Gustav Štefek s manželkou roz. Rekovou.

Někdy před rokem 1920 je tu jistý Tofel, z Dolního Sklenova. V letech 1920 - 1931 je tu mlynářem František Volný. 1930 František Wolny. Dne 10. srpna 1931 koupil mlýn v exekuční dražbě Josef Babinec z Trojanovic, který tu byl se svou manželkou Julií, němkou z Bílovce.

Mlýn s příslušenstvím  15. prosince 1938 prodal Aloisi Piskořovi z Rychaltic a jeho manželce Antonii, rozené Pěluchové z Rychaltic čp. 39. Piskoř koupil mlýn na splátky. On sám měl 50000 Kčs, manželka Antonie 30000 Kčs, zbytek 200000 Kčs si museli půjčit v záložně v Rychalticích a Příboře. Mimo to museli splatit dluh za Josefa Babince, který v roce 1932 požádal Okresní soud v Místku o povolení jezu na Ondřejnici. Jez byl v roce 1931 stržen a odplaven. 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Vše se splatilo v průběhu druhé světové války, kdy mlýn mlel obchodní a námezdní mletí. Období války bylo (paradoxně) příznivé pro splátky dluhů, proto i mlýn vyráběl na plný výkon.

1950 bylo mletí na tomto mlýně postupně ukončeno. Mlýnské zařízení bylo demontováno, vodní náhon zastaven, od silnice zatrubněn a objekt přebudován na rodinný domek.

2013 Dagmar Marešová

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kašpar
  • Bajer
  • Kašpárek
  • Kubala
  • Chamrád
  • Štefek
  • Tofel
  • Volný
  • Babinec
  • Piskoř
  • Wolny

Historie mlýna také obsahuje:

1703 – Kašparů Matěj
1777 – Bajer Jiří a Rozina
1795 – Kašpárek Valentin a Johana
1840 – Mikoláš Kašpárek
1851 – Franc Kašpárek
1848 – Mikoláš Kašpárek
1878 – 1914 - Julius Kubala
Po 1914 – Chamrád
- Gustav Štefek
Před 1920 – Tofel
1920–1931 – František Volný (Wolny)
1931 – Josef Babinec
1938-1950 – Alois Piskoř
2013 Dagmar Marešová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    08 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      Mlýn je zachován jako objekt čp. 42 Dagmar Marešové na parcele č. 61/2. Severní část areálu, kde stávaly původně obytné a hospodářské objekty, byla zničena výstavbou silnice Frenštát – Ostrava.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          28. května 1936 dodána od firmy Josef Prokop z Pardubic nová dvouválcová stolice za 8960 Kčs
          Zaniklý
          • pila
          • výroba elektrické energie
          1930 mlýn a pila
          Dynamo a elektrický proud ve mlýně byl již od roku 1929 za majitele mlýna Františka Volného.
          • náhon
          Jez byl o 10 m níže, z pravé strany zavázán do parcely č. 1668 p. Anežky Piskořové čp. 20 a z levé strany zavázan do parcely č. 1664 statkáře Ludvíka Junga z Hukvald. Jez byl v roce 1931 stržen a odplaven. Josef Babinec 1932 požádal Okresní soud v Místku o povolení nového jezu na Ondřejnici.
          Z technické zprávy k projektu – původní jez byl dřevěný a byl asi 800 m nad mlýnem v Rychalticích. Majitelem jezu byl František Rožnovský z Rychaltic čp. 153, zapsáno ve vodní knize u okresního úřadu v Místku. Přestavbu jezu provedla Zěmědělsko-technická správa ve Frenštátě p. R., stavebníkem byl zemský úřad v Brně. Josef Babinec převzal závazek zaplatit 17500 Kčs. 30. září 1932 bylo provedeno kolaudační řízení. Majitel vodního práva mlynář Josef Babinec vyhověl stanoveným podmínkám a proto okresní úřad v Místku na základě moravského vodního zákona udělil povolení k používání tohoto jezu. Stanovení povinností a podmínky přecházejí na všechny další užívatele tohoto vodního díla.
          Pravostranný náhon začínal již severně od dnešní restaurace Caruso. Mlýnský náhon před léty již zrušen a zavezen zeminou.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,21 m3/s, spád 3,5 m, výkon 6,4 HP (4,74 kW)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,21 m3/s, spád 3,5 m, výkon 6,4 HP (4,74 kW)
          Typnaftový motor
          StavNezjištěn
          VýrobceProstějovské továrny na stroje Wichterle & Kovařík a.s., Prostějov (později Wikov)
          Popis11. října 1932 byl odeslán do stanice Studénka naftový stab. motor Wikov - Diesel 11-13 HP zn. N-11 od prostějovské továrny na stroje Wichterle a Kovařík, akc. spol.
          Typnaftový motor
          StavNezjištěn
          VýrobceProstějovské továrny na stroje Wichterle & Kovařík a.s., Prostějov (později Wikov)
          Popis11. října 1932 byl odeslán do stanice Studénka naftový stab. motor Wikov - Diesel 11-13 HP zn. N-11 od prostějovské továrny na stroje Wichterle a Kovařík, akc. spol.
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          PopisDynamo a elektrický proud ve mlýně byl již od roku 1929 za majitele mlýna Františka Volného.
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 24
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 24
          AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
          NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
          Rok vydání2013
          Další upřesněnírkp., s. 567-570

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          20.12.2020 17:13 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 3.1.2021 13:15