Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1600 Horní Soběšovice měly 19 usedlostí, z toho 6 selských, 9 zahradnických, 1 domkařskou s polnostmi, 1 dědičného mlynáře a 2 řemeslníky
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Karolínský katastr zde uvádí 2 mlýny.
Podle urbáře z roku 1769 byli zde mlynáři: Joseph Stoikowský a Michal Schowský.
1836 Jan Wojkowský
V polovině 19. století zdejší 4 mlýny na horní vodu zpracovaly ročně 200 měřic pšenice, 468 měřic žita, 100 měřic ječmene, a 600 měřic ovsa. Pila zpracovala ročně 100 kmenů na 560 desek a 400 latí.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Tento vodní mlýn napojený vodou z potoka Řunsníka byl mlynáře Viléma Žurka. Okolo mlýna se rozkládaly velké rybníky pro chov ryb a zároveň sloužily jako zásobárna vody pro mlýn. Původně kamenné složení (mlecí ústrojí) Žurek vyměnil v době první republiky za ocelové, mlýn poháněl elektrickou turbínu.
Za okupace byl napojen na elektrickou síť.
1950 již není na leteckém snímku patrný
1958 zatopen Žermanickou přehradou
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Žurek
- Stoikowski
- Schowský
- Wojkowský
Historie mlýna také obsahuje:
1769 – Joseph Stoikowski
1769 - Michal Schowský
1836 Jan Wojkowský
Okolo 1930 – Vilém Žurek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: