Historie
Obecná historie:
První moravský akciový rolnický pivovar byl slavnostně otevřen 10. října 1869. Stroje a projekt dodala karlínská firma Daněk & Co., provedení stavebních prací převzal inženýr Karel Jiruš. Nová epocha nastala pro cukrovar v letech 1897–1914, kdy se cukrovar rozšiřoval a do provozu byla uváděna nová zařízení, jako je kalová dráha, postaveny byly dva řepné splavy, dva kotle BW, vodárna a přípojka na městskou elektrickou síť a vodovod. V roce 1899 byl ze zrušené rafinerie při cukrovaru zřízen parní mlýn, který postavil firma Josefa Prokopa synové v Pardubicích, s cukrovarem měl společnou kotelnu. Generální rekonstrukce mlýna probíhala v letech 1913–1914. Roku 1909 byly postaveny byty pro dělníky. Poválečná rekonstrukce cukrovaru proběhla v letech 1920–1921, byla zřízena nová difuze, řízkolisy, odparka a dva kotle Škoda. Roku 1923 shořel parní mlýn od základu. Následující rok byl postaven nový automatický mlýn; mlýnské vybavení dodala firma Josefa Prokopa synové. Cukrovar byl upraven pro výrobu krystalu, dále bylo postaveno skladiště a upraveny difuzéry. Roku 1936 pak byla zřízena karborafinová stanice a kostkárna. Firma Havelka a Méz spolu se Škodovými závody dodala strojní zařízení v období druhé světové války a těsně po ní. Od roku 1948 byl cukrovar v národní správě, fungoval do roku 1972, poté byly do jeho prostor částečně přesunuty dílny továrny Pal-Magneton, v provozu zůstal jen mlýn, který pracuje dodnes. Cukrovar rovněž stojí, ale na jeho vzhledu se podepsaly četné přestavby a přístavby.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V roce 1899 byl ze zrušené rafinerie při cukrovaru zřízen parní mlýn, který postavil firma Josefa Prokopa synové v Pardubicích, s cukrovarem měl společnou kotelnu. Generální rekonstrukce mlýna probíhala v letech 1913–1914.
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
První světová válka (1914–1918)
Roku 1923 shořel parní mlýn od základu. Následující rok byl postaven nový automatický mlýn; mlýnské vybavení dodala firma Josefa Prokopa synové.
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: