Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1695 nový urbář panství velkomeziříčského: jednoláník Martin Voyta, platí po 47 kr. k sv. Jiří a k sv. Václavu
1749 rektifikace urbáře: lisovna oleje Martin Voyta a Václav Filip, platí 60,5 kr
1775 Tereziánský katastr: Václav Filip, tlačitel oleje, platí 7 zl. 24 kr. vojenské daně, 1 zl. 34. pozemkové činže, 1 zl. 58 kr. vodní činže, 10 zl. místo fůrových robot, 1 zl. 58 kr. místo 8 kop raků. Pro vrchnost tlačí zdarma lněné nebo konopné semeno, olej odevzdává vrchnostenskému úřadu.
1820 Václav Valenta
1835 Jan Valenta
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1857 vdova Marie Valentová (* 1813)
1865 Marie Valentová žádá Okresní úřad o povolení k postavení nového mlýna z tvrdého zdiva, jelikož starý dřevěný byl často zaplavován vodou.
syn Jan Valenta (* 1839), mlynář a rolník. Žil na mlýně s 3 sestrami Marií (Mary), Kateřinou (Katy) a Karolínou (Loty) údajně podivínským životem, mlýn přivedli k naprostému úpadku.
První světová válka (1914–1918)
1924 od Karoliny Valentové koupil býv. mlýn Jan Klíma, rolník z radostína čp. 28. Sourozenci Valentovi si ve mlýně nechali upsat výměnek.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
50. léta: rodina Klímova z mlýna vystěhována na státní statek do Zahradišť
později koupili usedlost bez polí zpět a opět se sem nastěhovali.
do rodiny Klímů se přiženil František Kučera z Pustiny
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1695-1749 Martin Voyta (Vojta)
1749-1775 Václav Filip
1820 Václav Valenta
1835 Jan Valenta
1857-1865 Marie Valentová
Jan Valenta
-1924 Karolina Valentová
1924- Jan Klíma
František Kučera
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: