Historie
Obecná historie:
Třetím a nejdéle provozovaným byl Dobrovolného mlýn v čp. 1, na kraji obce, při příjezdu po vozovce od Polné po pravé straně. Podle písemného záznamu majitele usedlosti Jaroslava Dobrovolného, postoupeného polenskému badateli Rudolfu Radoušovi, se o jeho a hrbovských mlýnech dozvíme: „Dle záznamu z roku 1380 byl nynější mlýn dvorem panství polenského. Také tehdy byl již v Hrbově mlýn, polohou o něco níže, pod Dvořákovou loukou, která byla tehdy panským rybníkem. Pod ním stával původní dřevěný mlýn. Pod zbytkem hráze rybníka je dosud patrné místo po starém mlýně, který pravděpodobně odnesla voda a později byl postaven náš mlýn. Ten dosud stojí. Dle plánu z roku 1838 patřil tento mlýn Antonínu Strnadovi, jehož potomci žijí v Přibyslavi. Jeden ze Strnadů byl mlynářem v Přibyslavi u firmy Amylon. Z rukou rodu Strnadů byl prodán mlynáři Pytlíkovi a kolem roku 1890 koupil mlýn Václav Dobrovolný z České Jablonné. Jeho nástupcem byl syn František a od roku 1940 vnuk Václav Dobrovolný.“ Podle vyprávění pětadevadesátileté paní Dobrovolné, která se do mlýna vdala v roce 1939, se zde již jen šrotovalo obilí. Voda byla přiváděna z rybníka Baba, kterým protéká Skrýšovský potok, náhonem. Ten byl postupně zasypán v sedmdesátých letech 20. století. Uprostřed rybníka s obnovenou hrází, novým stavidlem a výpustí z roku 1999 je pěkný desetimetrový ostrůvek. U paty hráze dodnes stojí kamenný půlmetrový sloupek s označením na jeho hlavě: ADo /Anno Domini/ 1882.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1654 Berní rula: Jiřík Ojda, vlastní o 1 kole. Ten mlejn náleží duchovnímu písaři toho panství, tu nechová potahu než ve městě. 36 str. rolí, 6 ks hov. dobytka.
1838 Antonín Strnad
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 František Dobrovolný
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Ayda Klusáček Jaroš Strnad Havlíček Pytlík Dobrovolný Ojda
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1838 - Strnad Anton (RŠ).
1939 - František Dobrovolný (RR)
1640 Jiřík Ayda Krumlovský
1654 Jiřík Ojda 1664 Vít Klusáček 1711 Tomáš Klusáček 1718 Řehoř Klusáček 1751 František Klusáček 1760 Matěj Jaroš jeho žena Rosalie Anna Klusáčková, dcera Františka 1766 Jan Strnad jeho žena Rosalie Anna vdova Jarošová 1803 František Strnad 1820 Johana Strnadová roz. Chalupová 1821 Filip Havlíček 1827 Josef Strnad 1834 Josef Klusáček - vnuk Františka 1751
1838 Antonín Strnad 1857 Antonín Strnad 1883 Josef Pytlík, Marie Pytlíková 1887 Václav Dobrovolný, Františka Dobrovolná 1896 František Dobrovolný
1930 František Dobrovolný 1939 Václav Dobrovolný, Marie Dobrovolná
(Jiří Klusáček)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: