Sladový, Čermákův mlýn

1530 rychtář Mikuláš z Ostrova, pán na Radostíně si postavil dům čp. 77 na náměstí a u něho mlýn na slad

1588 dům a mlýn koupil kupec Mikuláš Ecl zv. Prokop

1594 dcera Alina, 1596 provd. za Václava Jemnického z Ořešína

1599 směnila dům s mlýnem se svou matkou Annou Eclovou za její sousední dům čp. 78

mlýn nadále panský, pronajímán

1633 mlynář Václav a jeho žena Dorota

1695 Arnošt hrabě z Ugarte

30.3.1707 emfyteuticky zakoupil mlynář Tomáš Procházka za 300 zl., bude pro panský pivovar šrotovat 80 měřic sladu ročně

31.12.1732 hr. z Ugarte mlýn opět prodává Janu Čermákovi za 400 zl. rýnských, bude navíc povinen šrotovat i pro panskou pálenici, páleník mu za to bude platit 10 zl. ročně. V případě vyhoření dodá vrchnost dřevo ze svých lesů na opravu, na novou střechu poskytne obec jen dřevo, šindel si mlynář nechá zhotovit nna svou útratu, opravy a čištění náhonu zajistí robotníci. Při prodeji mlýna odvede laudemium 10 % ceny do panských důchodů.

1.7.1774 Tomeš, sirotek po zemřelém Ignáci Schellovi prodává mlýn Jiřímu, synovi Jiřího Hály z mlýna Březiny za 400 zl. Do panského důchodu má platit ročně 120 zl. ve 4 splátkách po 30 zl.

20.2.1781 činže prominuta, za to nebude požadovat panské dříví na opravu mlýna

1793 František Halla postupuje mlýn Matěji Jonášovi, mlynáři z Budišova, ten mu za to předává Panský mlýn u Tasova

1803 Jan Matterna prodává mlýn Františku Hofbauerovi

1819 Josef Slabý prodává mlýn Alžbětě Reicholdové, vdově po mlynáři Matěji Reicholdovi ze Žďáru za 4 450 zl. a 800 zl. za inventář

1823 mlýn vyhořel

1835-1843 panský

1848 správce velkostatku Josef Pešek

1857 Antonín Šelle

1868 Filip Čermák vyměnil dům v Radnické ul. č. 35 za Sladový mlýn

1883 mlýn zdědil Josef Čermák, později starosta města. Mlýn rozšířil a přeměnil v průmyslový podnik. 1884-86 vykoupil židovské domy č. 3,4, 4, 5, 6A a 6B, 1895-96 domy č. 11A , 11B a 12, Některé zbořil, některé přestavěl na provozní místnosti a kanceláře. 1916 vykoupil Šulcovu hospodu č. 16 na Židovské ulici. ponechal si z ní pouze stáje, obytné stavení prodal Františku Bílkovi. Do mlýna pořídil parní stroj, pro dopravu obilí a mouky nákladní automobil.

Koncem r. 1918 předal mlýn synovi Josefu Čermákovi ml., profesoru na Čs. obchodní akademii v Brně., ten se 1923 s Marií Adamovou, kožní lékařkou v Brně, dcerou pražského báňského inženýra dr. Vincence Adama

Mlýn vede stárek Rudolf Šíma, ten si ve mlýně otevřel obchod s mlýnskými výrobky.

Denní produkce 100 q obilí.

Ve mlýně byl nepřetržitý provoz, bylo zde zaměstnáno 14 lidí - 1 stárek (vedoucí mlýna Přibyl), 4 mlynáři, 2 topiči, 2 řidiči, 1 kočí, 1 prodavačka mouk a krup, 1 obchodní cestující, 2 úřednice

1930 Josef Čermák

1930 mlýn zkrachoval, likvidátor advokát dr. Adam, Rudolf Šíma se odtěhoval do Brna, mlýn,  zakoupil Antonín Křehlík, mlynář ze Šeborova (* 5.7.1883), sám však zůstal v Šeborově, do Sladového mlýna poslal vlastního syna Františka Křehlíka a nevlastní syny Viléma a Jaroslava Kašparovy.  Vilém později odešel zpět do Šeborova a 1933 sem přišel třetí bratr Josef Kašpar, který vedl obchod s mlýnskými výrobky.

11.11.1931 ve 2 hod. 45 ráno mlýn vyhořel, shořela celá střecha, veškeré vnitřní dřevěné zařízení, zásoby obilí i mouky, škoda odhadnuta na 370 000 Kč. Mlýn byl pojištěn na 320 000 Kč, pojistka vyplacena Marii Adamové, manželkce advokáta dr. Adama, čímž byl zároveň vyrovnán dluh Antonína Křehlíka.

Po požáru Antonín Křehlík mlýn částečně obnovil (v omezené míře se zde mele a šrotuje), ale ponechal si jen původní mlýnici čp. 1212, čp. 1101 prodal v roce 1934 obuvníku Františku Kaštanovi, přední část do Vrchovecké ulice s krámem a bytem koupil koupil advokát dr. Richard Peck, čp. 1202 koupil Ferdinand Pelánek (po válce komunální rychloprádelna a prodejna mléka).

11.5.1943 mlýn uzavřen, stroje zaplombovány

po válce na kratší dobu opět zprovozněn

Mlýn degfinitivně zastaven, přestavěn na byty, bydlí zde nevl. bratr Antonína Křehlíka Josef Kašpar s rodinou.

20.9.1996 zemřel poslední mlynář Josef Kašpar