Historie
Obecná historie:
Roku 1376 převzala Nesměř jejich dcera Anna ze Studnic a ta vloţila roku 1446 v zemské desky své nesměřské dědictví Janu Lejskovi (Lískovi, Leiskovi). K němu příslušel kromě jiného i dvůr, mlýn a pastviny.
Mlýn pravděpodobně stával na místě dolní části nynější hájenky (č. 15). Byl asi dřevěný o jednom sloţení a vodním kole, poháněn vodou z potoka Mařek, který pramení u obce Hodov. Hájenka stojí těsně na samém břehu potoka a na jeho korytě je dosud patrné roubení (opěrná zeď) v délce 20 metrů. V těchto místech je koryto hluboké 2 metry. Na horní části hájenky (č. 16) Osové býval jiţ zmiňovaný dvůr. Číslo 15 je dnes obydleno rodinou Práškovou a číslo 16 rodinou Smejkalovou.
Mlýn vlastnil r. 1444 Matěj Skalník, který jej odkoupil od Jana Kozlovce (mlynáře).
Roku 1452 byl na mlýně Beneš, syn Kozlovcův, dále se pak o mlýně můžeme dočíst v Urbáři panství velkomeziříčského z r. 1695 toto: Jiřík z nesměřského mlýna měl dle
tohoto urbáře platit 1 zlatý 13 krejcarů. Poněvadž hraběnka tento pustý mlýn užívá, je uvedený plat nebo úrok zrušen. Pokud v budoucnu bude mlýn prodán nebo pronajat, mohl by se plat „vyupomínati―. Poté už zprávy o nesměřském mlýně mizí; zřejmě zanikl někdy na počátku 18. stol. Budova se stala součástí již zmiňovaného dvora, který patřil panství velkomeziříčskému.
Josef Mikulášek
Podle Vladimíra Makovského
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1444 od Jana Kozlovce koupil mlýn Matěj Slavík, Eliška Bělková mu přidala pastviště a břeh ku zřízení cesty, z čehož bude platit 2 gr. o sv. Jiří a 2 gr. o sv. Václavu
1452 Beneš, syn Jana Kozlovce, býv. mlynáře
1452 prodal Jan Lejsek Štěpánu Vatínovi (meziříčskému měšťanovi) a manţelce jeho Bětě zboţí v Nesměři se vším příslušenstvím–mlýnem, dvorem, lesy i pastvinami za 80 kop grošů. Zápis v zemských deskách je přeškrtnut. Kupní smlouva byla asi zrušena, neboť Jan Lejsek v r. 1477 opět prodává Nesměř s jejím příslušenstvím, tentokráte Václavu Pavlovskému.
Po 13 letech je ves s mlýnem a lukami znovu prodána, Václavovým synem Zikmundem,Janu Plýmlovi a jeho ţeně Majdaleně.
Dvůr patřil před r. 1493 majitelům tvrze a dvora v Oslavičce
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1695 Urbář panství velkomezíříčského:
s. 22: Nesměřský mlejn. Poněvadž tento J.M. paní hraběnka Eleonora z Terringů užívá, tak nebude tento ourok nyní dávaný; až někdy budoucně, kdyby jinšímu projednán byl a nebo prodán mělo by se sice takto z něho ouroku dávati: 31 kr., 15 kr., 31 kr.
s. 59: Z Jiříka Nesměřského mlejna, jest ve starým urbáři vystaven 1 zl. 13 kr. Poběvadž žádný neví o takovém gruntě pod platem aby byl, pročež se rozuměti může s druhejma mlenskejma grunty smíšen býti musí. J.M.P. hraběnka taky tento pustý mlejn nyní užívá, tak jest takový ourok a neb plat nyní zanechaný, až by někdy budoucně tento mlejn prodán, nebo do nájmu puštěn byl, mohl by se tento plat vyupomínati.
Poč. 18. stol. patrně zanikl
1775 zřízeny 2 hájenky
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
3.5.1933 hájovna vyhořela, škoda 60.000 Kč, následně vystavěna v dnešní podobě
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kozlovec
- Slavík
- Nesměřský
- Skalník
Historie mlýna také obsahuje:
-1444 Jan Kozlovec
1444- Matěj Slavík (Skalník)
1452 Beneš Kozlovec
17. stol. Jiřík Nesměřský
vrchnostenský
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: