Valchovní, Dolní mlýn

Mlýn vznikl pravděpodobně již koncem 14. stol. Zápis se sice nezmiňuje přímo o tomto mlýnu, ovšem sousední Bližní mlýn se zde nazývá jako prostřední.

První písemná zmínka vážící se přímo k tomuto mlýnu pochází z roku 1547. Dozvídáme se z ní, že zde byla nejprve postavena soukenická valcha a až po ní mlýn. Valcha měla proto na vodu Mlýnského potoka přednostní právo a mlýn mohl užívat jen vodu valchou nespotřebovanou. Stejně jako u dalších mlýnů mělo i zde město, jemuž mlynáři odváděli roční dávku, při prodeji mlýna předkupní právo. 

 V roce 1658 vlastnil mlýn podle zápisu v gruntovní knize Bernard Lev (Leone), poslední potomek italského rodu Leone, jehož předek stejného jména přišel v 80. letech 16. století do Moravské Ostravy jako zedník a stavitel, dokonce se stal purkmistrem města a byl zde v roce 1603 pochován (v kostele sv. Václava dochován jeho náhrobek). 

Valchovní mlýn vlastnil po několik generací rod Švarců , (1767–1805) kterým patřil i Horní mlýn a několik měšťanských domů. Švarcové jako majitelé právovárečného domu, údajně vařily jedno z nejlepších piv v okolí. Švarcové byli  zřejmě schopní a všestranní lidé, jeden z rodiny  Švarců nejen mlel obilí a vařil pivo, ale byl také pozoruhodně zručným zlatníkem, navíc snad i vyučeným, protože měl složit tovaryšské zkoušky "na pečeť a prsten" ve Vratislavi.

Po rodu Švarců byl Valchovní mlýn v držení neméně slavného mlynářského rodu Qasigrochů (1805–1824).

 Z dalších majitelů stojí za pozornost Antonín Lerch, stavitel řetězového mostu přes Ostravici, který mlýn vlastnil kolem roku 1850. Po polovině 19. století přešel mlýn z vodního pohonu na páru.

V době, kdy byl majitelem Josef Schmuck, pronajal si mlýn počátkem 70. let 19. století na krátkou dobu Jakub Jan Frída, otec spisovatele Jaroslava Vrchlického (vl. jménem Emil Frída). Mladý Emil tehdy studoval na gymnáziu v Klatovech a není jisté, zda své rodiče v Ostravě navštívil. Zcela jistě ale do Ostravy zavítal v dubnu 1903, kdy zde měl u příležitosti svých padesátin přednášku o Janu Nerudovi. Po ní spisovatel navštívil mimo jiné Mostní ulici (dnes třída 28. října), kde stával krámek jeho matky, a sosední Bližní mlýn, který měl v pronájmu jeho otec.

Posledním majitelem mlýna byl Rudolf Kolovrat, syn hrušovského mlynáře, který mlýn koupil v roce 1886. V roce 1912 mlýn vyhořel, zbývající zařízení  bylo rozprodáno a  následně byly zbořeny poslední zbytky budov.