Humrovský mlýn; Hammermühle

Předpokládá se, že vznikl zároveň s vesnicemi Čistá, Plužná a Březinka ve 14. stol.

1521 od Mandaleny, dcery Dubovy koupil za 27 kop grošů Adam mlynář, zavdal 7 kop a zbytek splácel po 2 kopách ročně, ručiteli za mlynáře byli Kříž z Děteli, Matěj z obecního mlýna, Jíra mlynář z panského mlýna a Šimon z převorova mlýna

1531 poslední kopu dopatila vdova po Adamovi

1531 mlynář Slavíček (po něm rybník Slavíček nad mlýnem)

1568 mlynář Outrata ("rybník nad Outratovským mlýnem"), obdržel od obce 1 kopu a 10 gtr. za udělání splávku v rybníku Slavíku

1589 mlynář Němec (po něm rovněž rybník)

1596 Matouš Humr, zv. Fricek pekař

1595 Matouš Humr zv. Fric pekař z Humrovského mlýna obvinil Jana Holoubka z Holoubkovského mlýna, že při odměřování obilí vrchnosti používá falešný věrtel. Na zasedání plného cechu pekařského a mlynářského a městské rady ale prohlásil, že tak učinil v silném opilství a Janu Holoubkovi se omluvil. Oba si pak na usmířenou podali ruce.

(Od něho pochází název Humrovský mlýn, německé Hammermühle je evidentně z toho zkomolenina, neboť hamr zde doložen není.)

1622-1634 patřil Albrechtu z Valdštejna

1628 zpráva o panství bělském a kuřivodském: 3 vodní kola a jedna stoupa, při mlýně nově vystavěná pila. Mlynář Mikuláš odvádí valdštejnské komoře 165 korců žita a vykrmuje do sádla 6 vepřů.

Před r. 1630 byl mlýnem panským. 

1681 urbář: mlynář platí za louku a zahradu 45 grošů a 1 denár ročně a za louku za stodolou dává bělskému primasovi každým rokem 2 slepice a mandel vajec

1690 mlynář Václav Hybner, bělský primas Jan Slon mu postoupil louku pod rybníkem Slavíčkem na 5 po sobě jdoucích let za 68 kop a 30 gr. míš., které má po vrácení louky dostat zpět.

1711 hrabě Valdštejn prodal mlýn o 3 složeních a 2 stoupách s dřevěnými chlévy, dvěma zahradami a kusem pole za hranicemi města na 3 strychy a 2 věrtele výsevku do dědičného držení Janu Jiřímu Kirpalovi, do té doby mlynáři z Podzámeckého mlýna za 450 kop gr. míš., mlynář složil 100 kop závdavku a zbytek splácel po 20 kopách ročně. Z mlýna odvádí dědičný gruntovní úrok 50 zl., namísto dřívějších 70 strychů obilí po 1 zl. 10 kr. platí hotově 81 zl. 40 kr. a namísto vykrmení vepře 5 zl., celkem tedy 136 zl. 40 kr. ročně, k mlýnu byli povinně přimlýněni poddaní z Čisté, Plužné, Březinky a Sudoměře. Vrchnost platí za vykroužení kamenů a dodává dřevo na opravy. Pila již nepřipomínána.

1729 mlýn splacen

1747 J.J.Kirpal předal mlýn synu Antonínovi Kirpalovi za 700 kop gr. míš. (100 kop zaplatil na místě, zbytek bude splácet po 30 kopách ročně)

1774 Antonín Kirpal zemřel, mlýn měl převzít nejmladší syn Václav, ten však byl ještě příliš mladý, a tak mlýn vede vdova

1.1.1777 na 10 let převzal mlýn jako nájemce nejstarší syn František, ovšem 1780 vdova mlynářka (která patrně vedla mýn i nadále) zemřela. František ale vede mlýn špatně, nesplácí dluhy a další přidělává.

1782 se bratři dohodli s poručníkem, že mlýn převezme nejmladší syn Václav (který se již cítil byl dostatečně zkušeným) za 1.000 kop gr. míš., s tím, že sestry Kateřina a Anna dostanou ke svatbě každá jedna krávu a pole za hranicí města. Z mlýna se nadále odvádí 140 zl. včetně náhrady za vykrmení vepře. 

1790 celý mlýn splacen

kol. 1800 mlýn o 2 složeních a 2 kolech převzal syn Václav Kirpal s manž. Kateřinou, dc. mlynáře Herferta.

1847 převzal syn František Kirpal s manž. Annou roz. Krouskou, dc. statkáře a rychtáře z Katusic.

1866 František Kirpal zemřel, mlýn nadále spravuje vdova Anna, se stárkem, mládkem a později se synem Aloisem

1892 mlýn prodala mlynáři Františku Šmídovi

1930 František Šmíd

1934 Šmídovu dceru Zdeňku si vzal Eduard Munzar a převzal mlýn

1937 mlýn semlel 5.500 q obilí

1950 ukončeno mletí obilí, ještě několik let mele celulózu pro papírnu 

V roce 1971 mlýn vyhořel, zbyly hopodářské budovy a obytná budova, dále zbytek vlastního mlýna s náhonem a stavidlem.

1975 Munzarovi mlýnskou usedlost prodali k rekreaci