Ve mlýně se mele různé zrní.
(německé přísloví)

Pilský mlýn

Pilský mlýn
872
15, 134
Pražská
Bělá pod Bezdězem
29421
Mladá Boleslav
Bělá pod Bezdězem
50° 29' 28.4'', 14° 50' 39.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn s pilou v sousedství Humrovského mlýna připomínaný k roku 1512, 1920 postavena o něco výše nová mlýnice. Stará roubená mlýnice v roce 1993 zbořena a nová přestavěna na obytný dům.
3,5 km východně od kostela Povýšení sv. Kříže v Bělé pod Bezdězem
Bělá
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Založen patrně již v 14. stol.

1512 mlynář Pavel prodal mlýn Jírovi z Čisté za 87 kop gr. míš., jelikož však ještě před předáním pila vyhořela, byla cena snížena o 6 kop.

1519 od Andresky, vdovy po Janu mlynářovi koupil mlýn Jiřík Slavík za 114 kop, zavdal 25 kop a ročně splácel po 6 kopách

1

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1531 si Jiřík od obce propachtoval stráň "od Světručky až do rokle proti jeho mlýnu" za 8 gr. míš. ročně, zároveň byl povinen udržovat a opravovat dolní hráz rybníka Slavíčka nad mlýnem

1556 po smrti mlynáře Jiříka měly být sirotkům vyplaceny peníze ze sirotčí kasy, uložené v obecním sklepě, ty se však ztratily. Držitel panství Jan Berka z Dubé nařídil peníze vyplatit do 2 měsíců.

1561 mlýn zakoupil Matěj Medek, peníze na závdavek mu zapůjčila Jana z Průšova (Páterovského) mlýna, ten ale brzo zemřel a mlýn i s dluhy převzal jeho syn Jan Medek

1589 od Jana Medka koupil mlýn s pilou i s polnostmi pan Aleš Berka z Dubé za 600 kop gr. míš.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

kol. 1690 Bedřich Kirpal, ročně platí městu 1 kopu 19 grošů za pronájem stráně, zahrady a stodoly

1723 Marie Markéta hraběnka z Valdštejna, roz. Černínová z Chudenic, jakožto poručnice synů Františka Arnošta a Františka Josefa emfyteuticky prodala "mlýn s pilou na stavení velmi sešlý" za 500 kop gr.míš. Karlu Laurovi, ten slíbil mlýn na svůj náklad znovu vystavět a obnovit.

Mlynář byl povinen odvádět ročně úrok 100 zl. rýn. a náhradu za vykrmení vepře 5 zl. ve čtvrtletních splátkách. Vrchnost se zavázala dodávat potřebné dříví na hřídele a vantroky, ročně jednu fůru dřeva bukovýho a habrovýho na palce a další potřeby, mimo naložení, a 6 sáhů dříví na topení. Přivezení mlecích kamenů zajistí vrchnost pomocí robotníků, mlýnskou strouhu mají čistit společně. Pro vrchnost, úřednictvo a dvorskou čeleď se obilí a slady melou a šrotují bezplatně, od poddaných si ze semletí 1 strychu obilí ponechává 1 čtvrtci jako měřičné, pokud by poddaní semleli v cizím mlýně, musí zdejšímu mlynáři jako náhradu zaplatit 6 krejcarů za každou čtvrtci.

Karel Laur údajně nedodržoval termíny splátek a navíc mlýn jeho nepozorností roku 1725 vyhořel, přičemž nařkl humrovského mlynáře Jiřího Kirpala, že mu mlýn zapálil. Za tuto pomluvu byl odsouzen k omluvě a zaplacení 4 kop gr.míš. humrovskému mlynáři jako odškodnění, 1 kopy soudních výloh a 3 kop k záduší sv. Kříže jako pokuty. V případě opakování by byl povinen zaplatit 20 kop gr.míš.

Karel Laur sice mlýn po požáru znovu vystavěl a přidal navíc i jedno složení, vrchnost jej však nehodlala na mlýně dále trpět a tak od něj mlýn zpětně odkoupila za 500 kop gr.míš. Jelikož všal obnovený mlýn byl ocenen na 700 kop, byl jako náhrada Karlu Laurovi za 500 kop odprodán Podkostelní mlýn, oceněný rovněž na 700 kop.

Marie Markéta z Valdštejna mlýn obratem prodala Bedřichu Kirpalovi za 700 kop, přičemž složil 125 kop hotově a zbytek měl splácet po 20 kopách ročně. Roční úrok byl zvýšen na 125 zl., náhrada 5 zl. za vepře ponechána.

1731 vznikl spor o vodu, Bedřich Kirpal obvinil páterovského mlynáře Antonína Chlumeckého, že si zvýšil práh nad mlýnem a kola pilského mlýna se pak brodí ve zpětné vodě. Komise, složená z přísežného mlynáře a mlynářských mistrů z panství, zjistila, že si sktečně zvýšil práh o dva coule, avšak pilský mlynář si zvětšil kola o 6 a 10 coulů a vzhledem k tomu, že se nečistí odpadní strouha, dochází k jejich brodění. Nařízeno páterovskému mlynáři snížit práh na původní úroveň a pilskému mlynáři doporučeno zmenšit obě kola o 6 coulů, oběma pak častěji čistit odpady pod mlýnem.

1748 Bedřich Kirpal zemřel, mlýn dále vede vdova Alžběta.

1753 nastoupil syn Augustýn Kirpal, stále ještě zbývá doplatit 31 kop 25 gr. 5 d.

1763 Augustýn Kirpal zemřel, zůstala vdova Anna se 4  malými dětmi. Mlýn vrchnostenskou kanceláří na 24 let svěřen Janu Horáčkovi, synu mlynáře Jana Horáčka ze svijanského panství, poté by jej měl převzít syn Augustin Kirpal ml. Mlýn oceněn na 800 kop, Jan Horáček zplatil hotobvě 485 kop a zbytek měl splácet po 20 kopách ročně.

Dosavadní platby zůstávaly v platnosti, nově stanovena platba za kroužení mlecích kamenů 1 zl. 30 kr. za běhoun a 45 kr. za ležák, zároveň musel nechat ohodnotit staré dříví ze mlýna a pily a od vrchnosti je odkoupit. Ke mlýnu přikázáni všichni poddaní zde vsí Jezové a Dolní Krupé.

1774 zemřela Anna a Jan Horáček odešel na mlýn do Chotusic u Čáslavi. Správce panství pronajal mlýn na 6 let mlynáři Josefu Klabanovi, Kirpalovým sirotkům jmenován jako poručník jejich děd Jan Halm.

1780 mlýn převzal Augustin Kirpal ml. (*1760) s Františkou roz. Tyftrunkovou, na hodnotu mlýna 1000 kop míš., složil 500 kop na vyplacení sourozenců. Úrok zůstává 25 zl. a 5 zl. za vepře. Dále má odvádět na panství popel, za každý strych dostane od kvelbovního ouřadu 6 kr., namísto chovu vrchnostenských psů odvádí 4 měřice 2 věrtele a 1 čtvrtce moučnýho prachu.

1816 Augustin Kirpal

1853 pilský mlynář vyvázán z robotních povinností, za vyvazení zaplatil hraběti Valdštejnovi  15 zl. 40 kr. ve stříbře, zároveň zanikly závazky vrchnosti ohledně dovozu dřeva a kamenů.

1870 majitelé Josef a Kateřina Macháčkovi, nájemci 1870 Jan Šlambor, poté Štěpán Kuna

1900 majitel František Vaněk, rolník z Čisté, nájemce Karel Kratochvíl, syn mlynáře z Borovnice, který 1909 po projednání pozůstalosti mlýn odkoupil.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1929 polovinu mlýna převzal syn František Kratochvíl

1930 Karel Kratochvíl

1936: 1 900 q obchodního mletí a 1 930 námezdního mletí

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

k 1. 9. 1943 mlýn zastaven, nadále pouze šrotuje, nicméně i na černo mele

na základě udání otec Karel i syn Franrišek odsouzeni k 15 měsícům káznice, otec po 6 měsících v Německu zemřel, synovi na základě lékařského potvrzení trest změněn na podmíněný

1953 ukončen provoz, mlýn ponechán jako rezerva Libereckých mlýnů, mlynář měl povinnost jej udržovat v provozuschopném stavu a v případě potřeby do jednoho dne zahájit mletí

1960 mlýn převzal Státní statek Katusice, měl zde sklad a zázemí pro dopravní oddělení

poté předán JZD Čistá, obnoveno šrotování pro výkrm dobytka a přistavěny zásobníky pro skladování obilí. Ve stájích výkrmna vepřů.

1989 navrácen v restituci rodině Kratochvílů

1993 zbořen starý mlýn, nový mlýn přestavěn na obytný dům

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Slavík
  • Medek
  • Kirpal
  • Laur
  • Horáček
  • Klaban
  • Macháček
  • Šlambor
  • Vaněk
  • Kratochvíl

Historie mlýna také obsahuje:

-1512 Pavel

1512- Jíra z Čisté

-1519 Jan

1519-1556 Jiřík Slavík

1556 Matěj Medek

-1589 Jan Medek

1589  Aleš Berka z Dubé

páni z Dubé a Lipého

Valdštejnové

1690 Bedřich Kirpal

1723- Karel Laur

-1748 Bedřich Kirpal

1748-1753 Alžběta Kirpalová

1753-1763 Augustin Kirpal

1763-1774 Jan Horáček

1774-1780 Josef Klaban (nájemce)

1780-1816 Augustin Kirpal ml.

1870 Jose fMacháček

1870 Jan Šlambor (nájemce)

Štěpán Kuna (nájemce)

1900-1909 František Vaněk

1900 -1909 Karel Kratochvíl (nájemce)

1909-1942 Karel Kratochvíl

1929-1953 František Kratochvíl

1953-1960 Liberecké mlýny n.p.

1960- Státní statek Katusice

-1990 JZD Čistá

1990- Kratochvíl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    04 2022
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      stará roubená mlýnice zbořena 1993
      nová zděná mlýnice o čtyřech podlahách postavena 1920, 1993 přestavěna na obytný dům
          • zcela bez technologie aj.
          veškeré zařízení odstraněno 1993
          VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
          Popis
          VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
          Popis
          VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
          Popis
          VýrobceGanz a Comp., Budapešť
          Popis
          1920 po dokončení nové mlýnice částečně zařízena starým zařízením, přestěhovaným ze staré
          k čištění obilí:
          aspiratér Kohout
          koukolník
          průběžná loupačka Union
          klíčkový hranolový vysévač
          mletí pšenice:
          dvouvalcová stolice s rýhovanými válci Kohout
          dvouvalcová stolice s porcelánovými válci Hübner a Opitz
          mletí žita:
          dvouvalcová stolice s rýhovanými válci Kohout
          čtyřválcová stolice Prokop
          třídění a vysévání:
          1 rovinný vysévač
          3 hranolové vysévače
          třídění a čištění krupic:
          reforma Kohout
          ležatá míchačka Tauterman
          šrotování:
          šrotovník s francouzskými kameny o prům. 1040 mm
          dvouvalcové mačkadlo na oves Ganz
          ostatní:
          několik korečkových výtahů
          zásobnice s celkovou kapacitou 6 000 q

          1941 chtěl mlynář nahradit dvě stolice na mletí pšenice jednou čtyřválcovou, k tomu však nedostal souhlas a tak stolice čekala nezabudovaná až do roku 1946, kdy mlynářské ústředí výměnu odsouhlasilo.
          Zaniklý
          • pila
          pila doložena již 1512
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          1731 vznikl spor o vodu, Bedřich Kirpal obvinil páterovského mlynáře Antonína Chlumeckého, že si zvýšil práh nad mlýnem a kola pilského mlýna se pak brodí ve zpětné vodě. Komise, složená z přísežného mlynáře a mlynářských mistrů z panství, zjistila, že si sktečně zvýšil práh o dva coule, avšak pilský mlynář si zvětšil kola o 6 a 10 coulů a vzhledem k tomu, že se nečistí odpadní strouha, dochází k jejich brodění. Nařízeno páterovskému mlynáři snížit práh na původní úroveň a pilskému mlynáři doporučeno zmenšit obě kola o 6 coulů, oběma pak častěji čistit odpady pod mlýnem.

          Náhon náležel ke mlýnu od propustku trati nad mlýnem až k dalšímu drážnímu propustku nad Páterovským mlýnem. V levém břehu náhonu byla odlehčovací výpust šířky 146 cm, v případě velké vody se orevřela a voda tekla přímo do koryta Bělé. Mlynář měl povinnost čistit náhon 1x ročně, vždy po první senoseči. Kromě toho měl společně s ostaními mlynáři udržovat prameniště až ke stavidlu Vrchbělského rybníka.

          Spád vody od Humrovského mlýna dosahoval pouhých 25 cm, bylo proto nutné dodržovat hladinu před mlýnem a nezvedat ji nad stanovenou útoveň

          1839 osazen vodní cejch - dubový hranol zaražený do potoka, nahoře pobitý plechem s označením VH 1839
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1853: 3 kola na vrchní vodu o prům 3,1 m, 1 kolo pro pohon pily
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1853: 3 kola na vrchní vodu o prům 3,1 m, 1 kolo pro pohon pily
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          VýrobceKohout
          Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,14 m3/s, spád 3,4 m, výkon 4,76 HP, prům. oběžného kola 400 mm
          Dle V.Šolce: hltnost 0,2 m3/s, spád 3,3 m, výkon 9,6 HP
          Typplynosací motor
          StavZaniklý
          VýrobceAntonín Dobrý, Mladá Boleslav
          Popisjednoválcový s vyvíječem plynu na koks
          1946 nahrazen elektromotorem
          Typplynosací motor
          StavZaniklý
          VýrobceAntonín Dobrý, Mladá Boleslav
          Popisjednoválcový s vyvíječem plynu na koks
          1946 nahrazen elektromotorem
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          Popisvýkon 1 HP k osvětlení mlýna a domu
          Typelektrický motor
          StavNezjištěn
          VýrobceAEG
          Popisinstalován 1946 namísto plynosacího motoru, připojen k transmisi, výkon 15 kW
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 24
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 24
          AutorVáclav Šolc
          NázevMlýny na Bělském potoce
          Rok vydání2022
          Místo vydáníTurnov
          Další upřesněnís. 60-67
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 257

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          30.11.2022 11:36 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 2.12.2022 17:12