Historie
Obecná historie:
Poloha Českých Budějovic na soutoku Malše a Vltavy umožňovala zřízení mlýna v bezprostředním sousedství města. Krátce po založení města 1265 byl na pravém břehu Vltavy postaven Dvorní mlýn (Přední) a za ním po vyhloubení hradebního příkopu Příkopní mlýn (Zadní). Roku 1296 je král Václav II. (1271—1305) potvrdil jako dědičný majetek rychtářské rodiny Klariců, osvobozený od městských i královských dávek.
V roce 1455 prodali Prokop a Řehoř Klaricové Příkopní mlýn městu a 1486 mu Prokop Hofleich postoupil i Dvorní mlýn; město je pak pronajímalo. (No.666)
http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/mlyny
Historie mlýna obsahuje událost z období:
První zmínka o mlýnu se váže k roku 1296 - v srpnu toho roku jej do dědičného držení získal rychtář Klaric.
V roce 1455 prodali Prokop a Řehoř Klaricové Příkopní mlýn městu.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Dědičný úrok ze mlýna činil koncem 18. stol. 320 zl.
"Naposled bylo vězení (pozn. PK - v Rabenštejnské věži naproti) v provozu před rokem 1801, kdy si věž pronajal mlynář ze Zadního mlýna Johann Robl. Věž měl pronajatou do roku 1841. Skladoval dole nářadí a v suchých místnostech potraviny."
(edit PK via https://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/24000-drbna-historicka-rabenstejnska-hradebni-vez-byla-mistem-pro-tezke-zlocince.html)
Přední obytná část mlýna byla postavena v roce 1803 jak dokládá datace ve štítu a iniciály JR - mlynář Johann Robl. (*)
Některé části mlýna pak byly zbořeny v roce 1829.
------------------
* poznámka: Štít byl byl počátkem 21. století snesen a proveden znovu téměř přesně dle původního (iniciály však obnoveny nebyly).
Další přestavby následovaly v letech 1851 (jižní pasáž) a 1858 - Vojtěch Lanna dal mlýn přestavět na umělecké složení.
"Roku 1880 žádal mlynář ze Zadního mlýna Josef Kožíšek zbořit věž (pozn. PK - Rabenštejnskou naproti), která je podle něho zchátralá, zdivo hrozí zřícením a věž mu brání v příjezdu ke mlýnu. Trochu nebo dost přeháněl. Věž zřícením nehrozila. Rozhodující bylo to, co uvedl jako třetí důvod. Zbořením věže se uvolní prostor před mlýnem, který by zabral. Městská rada likvidaci věže zamítla, ale dosáhl alespoň toho (mlynáři a krupaři měli ve městě značný vliv, mimo jiné si v roce 1872 na radnici vydupali zboření gotické rybářské brány), že se zbořil klenutý podjezdový oblouk u věže."
(edit PK via https://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/24000-drbna-historicka-rabenstejnska-hradebni-vez-byla-mistem-pro-tezke-zlocince.html)
První světová válka (1914–1918)
Kolem 1920 mlynář Josef Svobodný.
1930 Jan Partl, mlýn a chladírna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Klaric
- Robl
- Lanna
- Svobodný
- Kožíšek
Historie mlýna také obsahuje:
1803 Jan Robl
1880 Josef Kožíšek
1920 Josef Svobodný
1930 Jan Partl
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: