Dobré mlýny melou všechno.
(německé přísloví)

Náchodský mlýn

Náchodský mlýn
1
Ke Mlýnu
Tábor
390 03
Tábor
Náchod u Tábora
49° 26' 4.5'', 14° 39' 53.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Nejstarší zpráva, urbář panství příběnického, jmenuje v roce 1379 dva mlýny v Náchodě. Tento je uváděn jako horní. Přes dvěstě let na mlýně hospodařil rod Šeborů. Mlýn byl v provozu i za 2.sv.války. Mlýn se nachází na konci ulice "Ke mlýnu" vedoucí k autocampingu a rybníku Malý Jordán. Mlýnem byl nynější objekt "Penziónu Na Mlýně".
Košinský potok
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

ČESKÝ JIH
Roč.64, číslo 15 z 11.4.1936
SokA Tábor, inv.č. 854/64, sign. F2/1936
Roman Cikhart: Z historie našich mlýnů
Mlýn v Náchodě (Záchodě). Nejstarší zpráva, urbář panství příběnického, jmenuje (r. 1379) dva mlýny v Záchodě, k Příběnicům náležící, z nichž se platilo z jednoho 30 grošů, ze druhého 40 gr. ročně. V nejstarší gruntovní knize táborské jmenuje se roku 1442 při trhu v Záchodě jako svědek mlynář Domin. Když se zakládal nový rybník Jordán (1492), byl jím vytopen dolní mlýn náchodský, tehdy Matouši Zychovi náležící, proto byla učiněna s Matoušem smlouva, aby z vody na vary užitek bral až do třetího kolena, zůstávaje rurmistrem města Tábora. Urbář táborský vypisuje, že Zych platí ze mlýna pololetně 15 gr., horní mlynář pak 21 ½ gr. a ze zájezku 4 ½ gr., ale r. 1514 táborští páni prodali stavení s městištěm bývalého mlýna Matoušovi Mikšovi, hořejšímu mlynáři, za 17 kop. Odtud byl u vsi jen jeden mlýn na potoce stálé vody o 1 složení a stoupě. Na něm připomíná se r. 1564 Prokop mlynář. Počátkem 17. stol. již je na mlýně rod Šeborův, který tu dlouho hospodařil. R. 1618 po smrti Pavla Šebora koupil mlýn Jiřík Podbranský, jinak i Pokorný nebo Ratajský zvaný, za 750 kop a byl r. 1636 propuštěn z poddanství. Od něho koupil mlýn r. 1657 Jan Šebor za 250 kop. Po něm hospodařil na mlýně Jakub Šebor (1675), maje při něm 5 strychů polí, z nichž oséval na zimu 2 str., na jaře 1 str. a úhorem nechával 2 str., mimo louky na 1 vůz sena. V hospodářství choval 1 koně, 2 krávy a 1 svini. (Arch.tábor. E I a 14). R. 1723 hospodařila na mlýně již vdova po Jakubu Šeborovi a r. 1738 Tomáš Šebor. Tento platil ze 2 kol (r. 1675 bylo jenom jedno kolo) 2 kopy 20 gr. císařské daně.(pep)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V soupisu poddaných podle víry z r.1651 uveden Šebor Mlynář

Mlýn uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r.1930

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941
Všem obecním úřadům a mlýnům.
Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava
Číslo rejstříku: 1297
Jméno majitele mlýna a bydliště: Netrefa Karel, Náchod 1, p. Tábor
Přidělení politických obcí: Náchod, Lhota Stoklasná, Čekanice, Smyslov
Den příjmu obilí a výdeje výrobků: úterý – sobota

1.7.1951 píše Jan Korenda na ONV Tábor: "Oznamuji Vám tímto, že dnešním dnem t.j. 1.4.1951 dávám mlýn opět do provozu..."

SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Výměrem VIII/1-515.33-1952 z 23. prosince 1952 bylo poslednímu mlynáři na Náchodským mlýně, Náchod čp.1 Janu Korendovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šebor
  • Mareda
  • Kouba
  • Vojta
  • Netrefa
  • Korenda

Historie mlýna také obsahuje:

R. 1618 po smrti Pavla Šebora koupil mlýn Jiřík Podbranský

1657 Jan Šebor

1675 Jakub Šebor

1723 hospodařila na mlýně již vdova po Jakubu Šeborovi

r. 1738 Tomáš Šebor

1830 - Schebor Johan

1869 Karel Mareda

od 1.7.1878 Josef Kouba

1890 - 1930 František Vojta

1936 Karel Netrefa

v r. 1952 poslednim mlynářem Jan Korenda


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
            • zcela bez technologie aj.
            SokA Tábor, Vodní kniha OÚ Tábor, č.přír. 1/2003, str.56
            č.pol. 35
            (Výpis)
            Osada Náchod
            Voda: potok Borotínský, Tismenice, pravý břeh
            Oprávněná držebnost: mlýn čp. 1
            Držitel: Karel Mareda (v době prvního zápisu do VK), Josef Kouba od 1.7.1878, František Vojta
            1.zápis Užívání vody k hnaní mlýna o 2 složeních a 2 stoupách k mletí obilí vrchní vodou dle skutečných rozměrů.
            Vypsání vodních strojů, jimiž se rozsah a způsob využívání vody řídí a pořádá:
            Při vtoku do mlýnské stoky jest jedno stavidlo 2 stopy šitoké a 3 stopy vysoké. Vantroky jsou 18“ vysoké a 38“ široké. Z těchto se vede dvěma stavídky 17 palců širokými voda do 2 mlýnských žlabů. První kolo má 6 loket 14´ 9“ v průměru, druhé 5 ½ loket 13´ 6“ v průměru. Obě kola jsou 32´ široká, dřevěná, dvouvěncová na horní vodu zařízená.
            2.zápis Nade mlýnem zřízena je na potoce nádržka jezem 4 m dlouhým, s dřevěnými hradidly z fošen o výšce 50 cm, přes které voda přepadá do jalového potoka. Z nádržky vpouští se voda ponořenou rourou 35 cm řirokou, 40 cm vysokou do náhona. Před vatroky je jalové stavidlo 60 cm široké, 80 cm vysoké. Vantroky jsou 118 cm široké, 35 cm vysoké, nápustné stavidlo má 118 cm šířky. Kolo jedno má v průměru 3,8 m, 130 cm šířky o 36 lopatkách 25 cm vysokých a koná 9 obrátek za minutu. Žene jednu stolici, 1 francouz, 1 český kámen a čistící stroje.
            3.zápis (2.10.1936) Nynější držitel Karel a Anna Netrefovi
            Užívání vody ve mlýně k pohonu strojů uznáno na starý stav podle §102 č.v.z. Nynější vodní zařízení i se všemi nastavšími změnami rovněž uznán na starý stav, pokuid se týče dodatečně vodoprávně schváleny. Mlýn žene se jedním vodním kolem jenž propuští max. 220 l/s, užitečný spád 3,84 – 4,05 m. Max výkon 7,7 – 8,3 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Dochovaný
            • stoupa
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • vantroky
            • akumulační nádržka
            • odtokový kanál
            • lednice
            StavZaniklý
            Popis
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Tábor
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-t-tabor
            Datum citace internetového zdroje2.5.2022
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Tábor
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-t-tabor
            Datum citace internetového zdroje2.5.2022
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevSčítání lidu pro čp.1 obce Náchod
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_tabor-1869-soudni_okres_tabor-n-nachod
            Datum citace internetového zdroje2.5.2022
            AutorRoman Cikhart
            NázevZ historie našich mlýnů
            Rok vydáníČESKÝ JIH Roč.64, číslo 15 z 11.4.1936
            Další upřesněníSokA Tábor, inv.č. 854/64, sign. F2/1936
            Datum citace internetového zdroje2.5.2022

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            29.7.2015 13:51 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 30.7.2015 20:36