Na Papírně, Soukupův mlýn

1836-1837 papírník Jan de Angelis vybudoval  novou papírnu na pozemku odkoupeném od Františka Karáska z čp. 156

František Karásek si dal jako podmínku,že bez jeho svolení nesmí být papírna proměněna v mlýn, hamr, pilu či jiný podnik

1841 produkce činila 806.000 archů papíru

1865 nájemce Michael Netsch, syn papírníka Michaela Netsche z Lochovic okr. Horažďovice

7.11.1868 mlynářský tovaryš Augustin Hanžlovský (syn mlynáře Františka Hanžlovského z mlýna v Blanici) s manž. Františkou (dcerou papírníka Jana de Angelis a jeho 2. manž. Barbory, dc. Josefa Hallera, sládka) si podávají žádost o povolení přestavět papírnu na mlýn

proti tomuto záměru protestuje sousední mlynář Hynek Skuhra, bezprostřední soused František Karásek souhlasí s podmínkou, že budoucí držitelé budou bezplatně mlít pro držitele čp. 156

9.3. se sešla komise k ohledání staré papírny, udělení povolení k přestavbě a k stanovení výšky koruny jezu

1871 mlynář Jan Fleischhans, syn Matěje, mlynáře z Střelských Hoštic, s Eleonorou, dc. Jakuba Soukupa, mlynáře z Vodňan

1875 mlýn prodali Janu a Kateřině Hniličkovým

22.6.1876 mlýn koupili Josef Ziegloser s manž.  Alžbětou, dc. Karla Honsy, mlynáře z Křešťovic, za 9600 zl., dluhy přesahovaly 3000 zl.

1878 Josef Ziegloser zemřel

1880 vdova Alžběta mlýn vyměnila s Janem a Magdalenou Majerovými za jejich dům v Písku, dluhy na mlýně vzrostly na 5000 zl.

duben 1880 Frntišek Karásek podal na Jana Majera stížnost, že bez povolení opravuje jez, stížnost shledána bezpředmětnou, jelikož se jednalo jen o předláždění po velké vodě

1883 Karásek podal novou stížnost pro údajné zvýšení jezu, po znaleckém ohledání situace došlo ke smíru, byly položeny cejchy na velikém kamemi na pastvině a na  zaražených a obezděných kůlech u jezu a u mlýna. Majer se závazal, že do konce roku dá jez do pořádku podle nového cejchu, že v případě velké vody uzavře stavidlo u mlýnské stoky a úplně otevře jalové stavidlo a vrata v jezu, dále pak že opraví taras na levém břehu řeky pod stavidlem i nad ním.

10.1.1885 Majerovi prodali mlýn Adolfu Neudörflovi (1851-21.6.1920) ze Šelmberku u Mladé Vožice a jeho manž. Marii

1890 ve mlýně stárek Josef Svatoš, čeledín František Hucek a sljžka Anna Vondrová z Hájku, chovajízde 1 koně, 2 ks hov. dobytka a 7 prasat
1897-1902 František Karásek na něho podal několik dalších stížností na c.k. okresní hejtmanství  v Písku, na místodržitelství v Praze a dokonce až na c.k. ministerstvo orby ve Vídní pro údajné zvyšování jezu a zanedbání oprav tarasu na levém břehu, čímž prý hrozilo podemílání jeho pozemků, prakticky nic se nepotvrdilo (pouze část jezu o 11 cm vyšší nařízena snížit). 23.5.1905 Karásek zemřel jsa raněn mrtvicí, čímž nekonečné stížnosti skončily.

červen 1903 Adolf Neudörfl podal stížnost na sousedního mlynáře Jana Skuhru, že bez povolení zvýšil jez o 49 mm, což se rovněž nepotvrdilo, jednalo se jen o opravu jezu strženého povodní.

1905 podána žádost o povolení postavení turbíny, v září 1907 kolaudována

21.6.1920 Adolf Neudörfl náhle zemřel, mlýn nadále vede vdova Marie, vypomáhá dcera Marie provd. Řeháková, mlynářský učeň a služka

1923 mlýn prodali Antonínu Kubernátovi a jeho manž. Anně

17.10.1938 mlýn zakoupili Jan Hanuš z Prahy s manž. Antonií a bratrem Antonínem Hanušem, vedoucím většího mlýna na Plzeňsku za 250.000 Kč, Kubernátovi si vymínili bydlení v I. patře a veškeré naturální zaopatření, pokud by si něco nevyzvedli, musí jim to být proplaceno v penězích, mj. je také měl mlynář 5x ročně dovézt autem nebo kočárem k lékaři

23.10.1940 zakoupil Josef Soukup s manž. Jitkou za 270.000 K, předtím měli pronajat mlýn v Javorníku u Cerekvic nad Loučnou

ve mlýně zaměstnán stárek a prášek, Kubernátovi tady zůstavají na výměnku za stejných podmínek

v červnu 1945 Anna Kubernátová zadržena pro podezření, že udala mlynáře Josefa Soukupa skrz údajné ukrývání zbraní, čímž přivodila prohlídku gestapa

V roce 1939 ve mlýně natočen krátkometrážní film (14 minut) na 9,5 mm kameru. Dnes uchovávaný v NFA Praha (RŠ)

1.6.1952 mlýn uzavřen, rolníci z Bavorova přiděleni do mlýna Josefa Denka u Vodňan, mlýn ponechán jako záložní, Soukupovi musí platit nájem

listopad 1954 zemřela Anna Kubernátová

1955 mlýn navrácen Soukupovým, jelikož se JZD ani jiným soc. organizacím pro odlehlost k ničemu nehodil (plánovaný chov kachen nerealizován), býv. mlynář pracuje jako stavební mistr na stavbě lipenské přehrady, manželka pracuje v JZD

1985 Josef Soukup plánuje zřídit ve mlýně výrobu dřevěných hraček, nerealizováno

mlýn převzal syn Soukup ml., mlýn slouží pouze k bydlení 

2002 mlýn zasažen povodní, vymlet dvůr, vyvrácen skloup elektrického vedení