Mlýn jde, dokud má vodu.
(německé přísloví)

Loučný mlýn, pod Žantovem

Loučný mlýn, pod Žantovem
17
Kněžmost
294 02
Mladá Boleslav
Kněžmost
50° 28' 58.4'', 15° 2' 27.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí v polích asi necelý kilometr jižně od Kněžmostu. Mlýn byl napájen z nedalekého rybníka. Objekt slouží jako obytný a v areálu je jezdecký oddíl.
Samota
Kněžmostka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

postaven patrně koncem 15. stol.

1502 I. zmínka - v soudním sporu uveden mlynář Vít ze Žantova, mlýn patří stejně jako mlýn v Solečku k panství Vančurů z Řehnic

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1551 soudní rozhodnutí o splacení dluhů po Petru Vančurovi na Valečově - zmíněny oba mlýny

1561 část Solecka s oběma mlýny koupil Fridrich Vančura

 

1651 v Soupisu poddaných podle víry mlýn neuveden

1652 Statek Solec zakoupili Valdštejnové, mlýn restituován

1748 Tereziánský katastr: mlýn s dvěma koly a jednou stoupou

1. 10. 1711 František Josef hrabě z Valdštejna prodal mlýn o dvou složeních a jedné stoupě do dědičného držení svému poddanému Václavu Sychrovskému za 400 kop miš. grošů. Ku mlýnu náleží kousek pole na 2 věrtele výsevku a louka na 1/4 vozu sena. Mlynář platí roční nájem 70 zlatých a místo vykrmení 6 vepřů 30 zl., celkem tedy 100 zl. ročně ve čtvrtletních splátkách. Od mlečů vybírá za mletí, šrotování a opichování jednu čtvrtci obilí z každého strychu. Pro vrchnost a panskou čeleď mele a šrotuje zdarma, odevzdává veškerou mouku i otruby. Vše kontroluje panský správce, při nesrovnalostech hrozí pokuta. Mlynář dostává zdarma dřevo na hřídele i další potřeby, za vykroužení kamenů dostane zaplaceno. O čištění potoka Kněžmostky před mlýnem i za mlýnem se stará hospodářská kancelář panství. Ve mlýně povinně melou poddaní ze Žantova, Suhrovic, Lítkovic, Branžeže a Písku, pokud by mleli jinde musí zdejšímu mlynáři zaplatit 6 krejcarů za každou čtvrtci obilí.

Václav Sychrovský postavil samostatnou roubenou komoru, ve které umístil 2 stoupy (jahelku), přikoupil kus louky.

1720 vyměnil mlýn s Václavem Strážkou za jeho mlýn v Kněžmostě.

1721 Václav Strážka prodal mlýn Jiříkovi Čáslavskému za 630 kop míš. gr.

1727 za 630 kop míš. gr. koupil Jiřík Klofec, částku splácel až do roku 1742.

1753 po smrti Jiřího Klofce koupil jeho syn Jan Klofec za 430 kop gr. míš. k vyplacení matky a sourozenců

1770 prodal mlýn Janu Wünschovi za 2.500 zl.

1772 prodal mlýn za 2.500 zl. Václavu Vodičkovi

1773 Václav Vodička prodal mlýn za 1.900 zl. Jiřímu Karáskovi, z mlýna paltí 80 zl.roční činže a 30 zl. náhrady za vykrmení prasat, osatní vzájemné povinnosti nezměněny

Josef Šantroch si vzal dceru Jiřího Karáska Dorotu a 1778 koupil od tchána mlýn za 3.000 zl.

1814 po smrti otce převzal syn Jan Šantroch, mlýn včetně polí o výměře 4 korce oceněn na 6.500 zl., kterými vyplatil matku a sourozence. Nájem za mlýn zůstal nezměněn, za pole platí 9 zl., nově stanovena povinnost odvádět na panský špýchar 3 věrtele a 2 čtvrtce mlýnského prachu ročně.

1843 Jan Šantroch prodal mlýn Josefu a Františce Dědkovým za 11.000 zl.

1846 za 10.000 zl. mlýn prodali Vincenci a Marii Mikolášovým

 

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

proběhlo vyrovnání s vrchností, mlýn převeden do plného vlastnictví Mikolášových

1869 koupil Jan Drahoňovský s manž. Alžbětou

1895 dražba mlýna s pozemky v odhadní ceně 14.000 zl. (RR)

1895 Jan Drahoňovský zemřel, mlýn nadále vede vdova Alžběta, zaměstnává stárka a mládka

1912 dceru Drahoňovských Annu si vzal Josef Šrajer, syn kováře z Husí Lhoty a převzal mlýn

 

 

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 - majitel mlýna Josef Šrajer

1932 Josef Šrajer zvolen starostou v Solci po soleckém mlynáři Stanislavu Prýlovi

1936/37 semleto 530 q obilí, denní výkon 15 q pšenice nebo 10 q žita

1939 se do mlýna přiženil učitel Karel Havlíček, vzal si dceru Annu, mlýn i nadále vede Josef Šrajer

připravována instalace parního stroje, ovšem do toho přišel 1941 zákaz mletí a mlýn odstaven, rodina se živí na 6 ha hospodářství

1945 mletí obnoveno, ovšem mlýn dostal jen poloviční příděly

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1950 mlýn uzavřen, využívána jen obytná polovina

Anna Havlíčková vstoupila do JZD i s pozemky, zpočátku JZD využívá chlévy k ustájení

1958 rekonstrukce obytné  části mlýna

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1995 Anna Havlíčková zemřela, mlýn zůstal prázdný a chátrá

1999 mlýn od vnučky posledního mlynáře koupili otec a syn Pavel a Marek Černí pro bydlení a ustájení koní, budovy rekonstruovali, část stodoly adaptovali na stáje. Postupně se sem přistěhoval celý jezdecký oddíl.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šrajer
  • Sychrovský
  • Strážka
  • Čáslavský
  • Klofec
  • Wünsch
  • Vodička
  • Karásek
  • Šantroch
  • Dědek
  • Mikoláš
  • Drahoňovský

Historie mlýna také obsahuje:

1502  Vít

1711-1720 Václav Sychrovský

1720-1721 Václav Strážka

1721-1727 Jiřík Čáslavský

1727-1753 Jiřík Klofec

1753-1770 Jan Klofec 

1770-1772  Jan Wünsch

1772-1773 Václav Vodička

1773-1778 Jiří Karásek

1778-1814 Josef Šantroch 

1814-1843 Jan Šantroch

1843-1846 Josef Dědek

1846-1869 Vincenc Mikoláš

1869-1895  Jan Drahoňovský 

1895-1912  Alžběta Drahoňovská

1912-1939(1950) Josef Šrajer

1939-1950 Karel Havlíček

1950-1995 Anna Havlíčková

1999- Pavel a Marek Černý

 

 

 

1711 inventář mlýna při emfyteutickém prodeji:

1 kamna ve světnici

1 krb s železem

5 dveře s panty

3 okna skleněná

2 kameny běhouny

2 spodky

3 truhly moučné

2 vřetena

2 pánvičky

2 zděře v kamenech

16 zděří na kladnicích 

6 zděří na hřídelech

4 čepy v hřídelech

2 kypřice

2 kola vodní

2 kola paleční

1 čtvrtec

2 koše s korčáky

2 hřídele

3 lavice v světnici

3 vokenice s panty

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    07 2009
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      roubená+zděná
      jednopatrový
      Mlýn byl přestavěn k obytným účelům.
      1869: Mlýn měl zděné přízemí a dřevěné patro. Zděná byla i návodní strana patra. Mlýnice se nacházela v polovině budovy, druhá polovina sloužila k ubytování mlynářovy rodiny.
      1939 do dvora přistavěn přístavek pro umístění parního stroje, nakonec nevyužitý
      1958 majitelé provedli rekonstrukci obytné části, menší okna nahrazena moderními širokými třídílnými, roubenka nahozena omítkou. Mlýnice zůstala veze změny.
      1999 rekonstrukce mlýna - chlévy upraveny pro ustájení koní, část chlévů přestavěna na bydlení, na stáje upravena i část stodoly. V obytné části opraveno polozbořené zdivo, okna zmenšena a upravena v původním stylu, odkryto a doplněno roubení, v mlýnici vybourána příčka a zřízen zde relaxační prostor s palečním kolem a sloupem mlýnské hranice.
      • skládaný bedněný štít
      • okno

        ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
        čp. 17 - Loučný mlýnroubení patra nad mlýnicí1701/02
        čp. 17 - Loučný mlýnmlýnská hranice v přízemí1772-89
        • zcela bez technologie aj.
        Informace současného majitele
        Žádná položka není vyplněna
        1711, 1750: 2 složení a stoupa
        1869: 3 složení, jedno z nich možno využít jako krupník
        1895 rekonstrukce mlýna:
        s palečním kolem uvnitř mlýna byl v záběru kovový pastorek a dalším řemenovým převodem se poháněla transmise.
        zůstal šrotovník o prům. 950 mm
        2 stará kamenná složení nahrazena mlecími stolicemi Hübner & Opitz s rýhovanými válci
        3 hranolové vysévače
        dopravníky obilí a mouky
        1912:
        jedna mlecí stolice vyměněna za novější od stejného výrobce
        nově doplněno:
        koukolník
        loupačka od fy Leopold Kašpar, Velká Senice u Olomouce
        reforma od fy Kohout Praha-Smíchov
        míchačka zde nebyla, míchalo se ručně
        Zaniklý
        • stoupa
        • krupník
        • jahelka
        1711, 1750 stoupa
        1715 zřízena jahelka s 2 stoupami
        1869: 3 složení, jedno z nich možno využít jako krupník
        • náhon
        • rybník
        Nad mlýnem je malý rybníček, ze kterého byl mlýn napájen.
        1877 normování mlýna a zápis do vodní knihy: bylo možné pouštět jalovou vodu podél vodních kol. Pro případ, že by přišla velká voda, mohl mlynář otevřít stavidlo v potoce cca 50 m nad mlýnem a pustit vodu na pohraniční luka.
        1912 namísto vypouštění vody na luka instalováno do nádrže nade mlýnem stavidlo, kterým odtékala voda do dlážděného jalového koryta obcházejícího mlýn.
        1969 při regulaci koryto Kněžmostky napřímeno, voda míjí mlýn a směřuje do Nového rybníka
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1711, 1750: 2 kola
        1869: 3 kola na vrchní vodu
        1895: 3 kola nahrazena jedním o prům. 3,85 m a šířce 1,24 m
        1930 - 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,082 m3/s, spád 4,07 m, výkon 2 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1711, 1750: 2 kola
        1869: 3 kola na vrchní vodu
        1895: 3 kola nahrazena jedním o prům. 3,85 m a šířce 1,24 m
        1930 - 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,082 m3/s, spád 4,07 m, výkon 2 HP
        Typdynamo
        StavZaniklý
        Popisk osvětlení mlýna
        instalováno 1912
        připojeno k transmisi
        výkon 1 HP
        Typdynamo
        StavZaniklý
        Popisk osvětlení mlýna
        instalováno 1912
        připojeno k transmisi
        výkon 1 HP
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Popisod 1939 připravována instalace parního stroje, postaven pro něj dvorní přístavek, pro válečné události a zákaz mletí od roku 1941 již k instalaci nedošlo
        Historické technologické prvky
        • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
        • moučný vysévač | Počet:
          • jednoduchá
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str.25
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str.25
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorVáclav Šolc
          NázevMlýny na Kněžmostce
          Rok vydání2020
          Místo vydáníTurnov
          Další upřesněnís. 63-71

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          5.10.2012 21:07 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 5.10.2012 22:03
          Radomír Roup (Radomír Roup) 7.6.2018 09:28
          doxa (Jan Škoda) 19.1.2023 11:49