Bohatý mlynář má vždycky dvě košťata:
Jedno staré, se kterým vymetají mleči a druhé nové,
se kterým vymetá on mleče.
(estonské přísloví)

Korečník, Koubův, Žampachův, Nákladnický mlýn, mlýn na Třetince

Korečník, Koubův, Žampachův, Nákladnický mlýn, mlýn na Třetince
264
Křovická
Dobruška
518 01
Rychnov nad Kněžnou
Dobruška
50° 17' 39.1'', 16° 9' 46.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Nejstarší dobrušský mlýn, zmiňován již v Mutinově privilegiu z r. 1361 jako Korečník. Vystřídal řadu majitelů, mnohokrát přestavován. Původní dřevěná stavba shořela za velkého požáru Dobrušky 9. května 1806, poté znovu vystavěn z kamene. Provoz zastaven roku 1920 po spuštění družstevního Hradčanského mlýna.
400 m od náměstí
Brtevský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1361 zmiňován v Mutinově privilegiu jako Korečník.

koncem XV. stol. uveden první majitel - Jan Bělohlávek

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1603 Jan Strejček, zeť vdovy Magdaleny Bělohlávkovy a jejího druhého manžela Jana Nejedlého

1615 od Jana Strejčka koupili nákladníci za 145 kop

1722 od nákladníků koupil Antonín Čížek za 250 zl. rýnských

1729 od Antonína Čížka koupil Matěj Kouba za 250 kop míšeňských

1764 převzal nejmladší syn Matěje Kouby František dle kšaftu za 300 kop grošů

1794 v dražbě koupil Jan Kouba za 1052 zlatých 15 krejcarů

9. května 1806 mlýn shořel za velkého požáru Dobrušky

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1914 mlýn opět vyhořel, mlynář Valášek v krátkém času znovu zprovoznil.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1920 zastaven provoz v souvislosti se spuštěním mletí v družstevním Hradčanském mlýně

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bělohlávek
  • Strejček
  • Čížek
  • Kouba
  • Špalek
  • Valášek

Historie mlýna také obsahuje:

konec 15. stol. Jan Bělohlávek

před 1603 vdova Magdalena Bělohlávková a Jan Nejedlý

1603 - 1615 Jan Strejček

1615 - 1722 nákladníci

1722 - 1729 Antonín Čížek

1729 - 1764 Matěj Kouba

1764 - 1794 František Kouba

1794 -  Jan Kouba

Josef Kouba

Josef Kouba ml.

Jan Kouba (1852 - 1874)

Marie Koubová - Špalková (1853 - 1881)

Josef Špalek

Josef Valášek

Dle pověsti náležel loupeživým rytířům Koldům ze Žampachu (není to pravda)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • secesní
      zděná
      přízemní
      Typ malého industriálního stavení.
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
          Žádná položka není vyplněna
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorJosef Hejzlar
          NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku II.
          Rok vydání1962
          Místo vydání
          Další upřesněnís. 351 - 353
          Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Hejzlar
          NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku II.
          Rok vydání1962
          Místo vydání
          Další upřesněnís. 351 - 353
          Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaromír Maisner
          NázevStaré mlýny v Orlických horách
          Rok vydání1962
          Místo vydání
          Další upřesněnís. 136 - 137
          Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Vytvořeno

          14.7.2016 14:28 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 12.3.2023 20:52