Hostivický parní mlýn

kol. 1810 vznikl původní vodní mlýn

1819 - 1822 postavena kontribučenská sýpka

14. srpna 1884 sýpku koupil Jakub Taussig

1885 dokončena přestavba na parní mlýn, přistavěna kotelna (pozemky pro ni od obce vykoupeny až 30. dubna 1893)

1885 - 1889 novostavba kolny, komory a konírny přes ulici (čp. 188)

9. dubna 1906 koupil Josef Štýbr, plánoval vybavit novým parním strojem, nerealizováno

1915 Josef Štýbr přistavěl kotelnu

12. listopadu 1916 prodal mlýn Josefu Záborcovi

1919 žádost o povolení ke stavbě strojovny

1922 v protější budově zřízena pekárna

1927 mlýn vyhořel

následně jej zakoupil Bohuslav (jinde Bohumil či Emanuel) Snětina

provedl opravy - přistavěno třetí patro, vztyčena mansardová střecha, strojovna adaptována pro lokomobilu o výkonu 120 - 150 HP, zřízena rampa do ulice na obecním pozemku (nikdy však nezaplatil poplatek za zábor), zrušena pekárna a přeměněna na byty a kanceláře

mlynář Snětina se rekonstrukcí zadlužil, proto 8. srpna 1936 Okresní soud v Unhošti nařídil nucenou dražbu (odhadci Bohuslav Valnoha, mlynář z Nučic a Václav Štěpánek, mlynář z Unhoště)

v dražbě mlýn zakoupila společnost Agrasol Praha a.s.

1938 zrušen parní pohon, mlýn převeden na elektřinu, zbořen komín, v býv. kotelně zřízeno skladiště mouky

1942 na severní straně přistavěno 26 m vysoké obilní silo (mlýn převyšuje o 10 m)

květen 1945: za Pražského povstání správce Oldřich Vágner vztyčil na sile československou vlajku, německý strážní oddíl na ruzyňském letišti mlýn soustavně ostřeluje z těžkých kulometů

1949 mlýn znárodněn a převeden pod n.p. Kralupské mlýny

1954 mlýn upraven na loupání a mletí rýže pro pivovary

1961 mlýn převzaly Mlýny a těstárny n.p. Pardubice, jelikož se ale nedal předělat na velkovýrobu, byl provoz zastaven. Stroje demontovány, silo pronajato Zemědělskému nákupnímu podniku v Ruzyni.

1990 mlýn zakoupila společnost T.O.P. s.r.o, nadále jej využívá jako skladiště