Historie
Obecná historie:
Původně patrně panský vodní mlýn, nazývaný Ratibořský mlýn (Ratiworzer Mühle), nechali vystavět snad již ve středověku majitelé zdejší tvrze a panství podle návrhu neznámého architekta na levém břehu Ratibořského potoka (Stern Bach) v údolí při cestě do Polomi asi 1,2 kilometru severozápadně od vsi Ratiboř (Ratiworz). V těsné blízkosti výše po proudu potoka stával na protějším břehu ještě Polomský mlýn (Pohlmer Mühle).
První písemná zmínka o zdejším mlýnu pochází z roku 1617, kdy byl prodán jako součást zboží Ratiboř Janem Jáchymem ze Chcebuze majiteli rabštejnského panství Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat. V polovině 19. století držel Ratibořský mlýn čp. 26 Franz Veit. Podle císařského otisku mapy stabilního katastru vsi Ratiboř z roku 1841 byly všechny objekty mlýna spalné, tedy dřevěné či hrázděné konstrukce. Patrně ve druhé polovině 19. století poté došlo k rozsáhlé přestavbě mlýnského areálu. V době před rokem 1945 byl majitelem mlýna čp. 26 Franz Hetzer.
Na počátku padesátých let 20. století žila v Ratibořském mlýně rodina hajného Manna, jemuž byl mlýn přidělen namísto hájovny. Mlýnice byla tehdy ještě plně funkční a obyvatelé ji používali na mletí zrní pro drůbež a prase, a dokonce i cirkulárka se používala pohonem mlýnského kola. Rodina Mannova odešla patrně někdy před rokem 1955, opuštěný areál poté přestal být udržován a postupně chátral. Během druhé poloviny 20. století se nakonec areál Ratibořského mlýnu proměnil ve zříceniny.
(Jaroslav Vyčichlo, www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
První písemná zmínka o zdejším mlýnu pochází z roku 1617, kdy byl prodán jako součást zboží Ratiboř Janem Jáchymem ze Chcebuze majiteli rabštejnského panství Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat.
V polovině 19. století držel Ratibořský mlýn čp. 26 Franz Veit. Podle císařského otisku mapy stabilního katastru vsi Ratiboř z roku 1841 byly všechny objekty mlýna spalné, tedy dřevěné či hrázděné konstrukce. Patrně ve druhé polovině 19. století poté došlo k rozsáhlé přestavbě mlýnského areálu.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 vlastní mlýn Josef Veit.
V době před rokem 1945 byl majitelem mlýna čp. 26 Franz Hetzer.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války byl provoz mlýna zrušen, Ratibořský mlýn již nebyl patrně znovu osídlen, přestal být udržován a postupně chátral.
Na počátku 50. let žila ve mlýně rodina hajného Manna, který dostal mlýn přidělený jako hájovnu. Mlýnice v té době ještě sloužila ke šrotování obilí pro hospodářská zvířata, vodní síla sloužila také pro pohon okružní pily.
Ještě v roce 1952 byly všechny objekty mlýnu zastřešeny. Během druhé poloviny 20. století se nakonec areál Ratibořského mlýnu proměnil ve zříceniny.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1841 Franz Veit
1930 Josef Veit
1945 Franz Hetzer
Zobrazit více
Eduard Mann (07.02.2017 06:09) viz.http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/ratibor-ratiborsky-mlyn
Tak tohle mě dostalo. V tomto mlýně jsme bydleli okolo roku 1952,3-4, přesně už si to nepamatuji. Byly mě tři, čtyři roky. Táta tohle bydlení dostal jako hajný, namísto hájovny. Mlýnice byla ještě plně funkční,(některé"šrotovníky" se používaly na mletí zrní pro drůbež a prase) , dokonce i cirkulárka se používala pohonem mlýnského kola. V rybníčku byla voda z náhonu, která se nám dokonce několikrát objevila ráno jako překvapení i dole v kuchyni a pokoji, protože hlodavci provrtali hráz a voda si našla cestičku do domu. Nahoře v patře byla chodba a ještě jeden nebo dva pokoje. Komín měl dole v přízemí dvířka, kam se dávalo udit maso. Naproti mlýnu, za kolnou, na pravé straně potoka pod strání byla studánka, kam jsme po lávce chodili pro vodu. Za stodolou pod náhonem byla louka, na druhé straně, přes cestu do Ratiboře byl malý sad. Tenkrát mi to tak nepřipadalo, ale dnes si myslím, že to byl ráj na zemi. Odstěhovali jsme se někdy během roku 1953 a nebo 1954. Tak tohle se mi vybavilo, při prohlížení fotodokumentace.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
