Uživatel

Hledat

| Sign up

Pravou ženu nelze rozemlít ani na mlýně.
(litevské přísloví)

mlýn Pilař

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Pilař

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Benátky

PSČ

393 01

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Benátky u Houserovky

GPS

49° 20' 46.3'', 15° 14' 4.9''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

V údolí potoka Bělá, západně od obce Benátky na pelhřimovsku stojí, na samotě nyní zvané Na Pile, budovy bývalého mlýna Pilař. Po samotném mlýnu není ani památky, po pile zbyly kamenné základy. Stavení je udržované a slouží k odpočinku jeho majitelů.

Poloha vůči obci

Západně od obce Benátky

Vodní tok

Bělá potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn matrikami doložen v r.1768

1829 Václav Poláček

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

První světová válka (1914–1918)

SokA Pelhřimov, Fond OÚ Kamenice n.L., inv.č.828
Okresní úřad obeslal majitele mlýnu aby dodali dle §23.císař.nařízení ze dne 21.června 1915 informace o svém mlýnu
Ohlašovací list pro mlynářský podnik (výpis z obsahu)
Rodinné jméno a příjmení: Josef Nacházel
Jméno mlýna, obce, č.pop.: Benátky čp.12
Popis závodu, hnací síla, počet HP, vnitřní strojní zařízení: Jedno vodní kolo, síla měnivá, z kamenů a stolice válců, moučný cilindr, loupačka, 3 výtahy
Výkonnost mlecí q/24h: Při době více vody 400 až 450 kil
Statut mlýna: ...od loňské mobilizace se mlynářství neprovozuje neboť majitel narukoval (list zpracovala Anna Nacházelová)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Počátky
Název toku: Ostrovecký potok
Obec, čp. : Benátky 12
Podnikatel: Anna Vlasáková
Druh živnosti: mlýn a šindelka
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 4,26

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Poláček
Nacházel
Vlasák

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1829 Václav Poláček

1850 Václav Poláček syn

Od r. 1876 Josef a Marie Nacházelovi

Od r.1912 Josef a Anna Nacházelovi

1921 - Jan Vlasák (RR)

1930 Anna Vlasáková

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

04 2017

Dochováno

dochován pouze obytný objekt/obytná část

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Neexistuje. V roce 1902 byl tento stav:
Vodní kniha, vložka č.91, OÚ Počátky
Na konci rozšířeného náhonu jsou vantroky dřevěné 4,5 m dlouhé, 1,14 m široké a 0,5 m hluboké. V jejich levé stěně je jalové stavítko o 0,57 m šířky a 0,22 m výšky. Na konci vantrok v levém cípu je stavítko na mlýn 0,36 m široké a 0,25 m vysoké. Od něho vede ku kolu žlab 0,36 m široký a 0,28 m hluboký. Vodní kolo je korečkové v průměru 3,4 m, šíře 0,55 m, na vrchní vodu a žene jedno české mlýnské složení s kamenem o průměru 0,8 m, pak jednu párovou a jednu jednoduchou stoupu. Stoupy uvádí se do pohybu řemenem od palečného kola. Pomocí ozubeného kola zapadajícího do palečného a železnou transmisí a řemenem žene se když mlýn a stoupy stojí střídavě hospodářská mlátička nebo řezačka

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
pohon zemědělských strojů
šindelka

Dochovaný

stoupa

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon
vantroky
rybník
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní kniha, vložka č.91, OÚ Počátky

Při komisionelní jednání dne 12.9.1902 byl zjištěn následující stav:
Na mlýn a pilu přivádí se voda z mlynářova rybníka. Od závodní trouby v rybníku (v pravém cípu hráze po vodě) vede se voda mlýnským náhonem dlouhým asi 500 m. Ve vzdálenosti asi 100 m nad mlýnem je v náhonu umístněn splav v celé šířce náhonu 2,5 m, s jednou okenicí ve 1,02 m širokou a 0,7 m vysokou se stavidlem 0,5 vysokým, takže voda nad splavem nadržuje se zde ve výši 50 cm a vyšší voda přetéká přes horní hranu stavidla dále do náhonu. Ve vzdálenosti 30 m nad pilou a mlýnem rozšiřuje se náhon na 8 m průměrné šířky. Na počátku tohoto rozšířeného náhonu je levý břeh opevněn dřevěnou stěnou a v této je stavítko na pilu s otvorem 0,79 m ve širokým a 0,59 m vysokým.
Na konci rozšířeného náhonu jsou vantroky dřevěné 4,5 m dlouhé, 1,14 m široké a 0,5 m hluboké. V jejich levé stěně je jalové stavítko o 0,57 m šířky a 0,22 m výšky. Na konci vantrok v levém cípu je stavítko na mlýn 0,36 m široké a 0,25 m vysoké.
K označení polohy a výšek vodních zařízení u pily a mlýna bylo 12.9.1902 byla vytesána do kamennné terasy zahrádky při obytné místnosti mlýna vodorovná ryska a na ni na špičku postavený trojúhelník s iniciálami mlynáře